Potraviny hlídá policie, kamery jsou všude. Soči rok před startem

08.02. 06:00 | Autor: - red -

Koloniál pod dohledem policie. Předolympijská realita v Soči.

Český bobový tým vybral do dna svou kasičku a vydal se na testování dráhy a závěrečný závod série světového poháru do Soči. Chce zde totiž přesně za rok na zimních olympijských hrách uspět. A uspět znamená být v nejlepší desítce. To se totiž podařilo naposled v roce 1998 v Naganu, kde byli Puškár s Kobiánem osmí.

Když se však člověk podívá na zázemí Rusů, Švýcarů, Němců, Američanů, Kanaďanů a konfrontuje vše s faktem, že český bobový svaz má prostředky sotva na závodní činnost a na obnovu techniky už zkrátka nezbývá, je třeba říct, že to bude těžké. Naši ale vyhráli v této sezoně opakovaně závod amerického poháru, byli 5. na světovém poháru v Altenbergu, 11. Na ME, 12. na MS ve švýcarském Sv. Mořici.

Ale vraťme se do Ruska. Náš tým vyrazil v pondělí 5. února a hned nad Moskvou chytnul stoletou chumelenici. Hodina "k dobru" nad Kremlem a pak tři další na letišti. A světe div se, letiště této 11,5 milionové megalopole v sobě skrývá asi jen tři nebo čtyři restaurace. Pizza stojí od 300 do 600 rublů (asi 450 korun), pivo něco přes stokorunu.

Ale pak už se připojily i další týmy, další hodina v letadle na runwayi a už se letí. Do Soči to trvá něco přes dvě hodiny. Pak ještě asi 60 km do Krásné Polyany autobusem a bylo dobojováno. Zpoždění a tříhodinový posun si vybral svou daň až kolem páté hodiny ráno.

Trať je, pravda, trochu zaprášená, zablácená, což je však u nových drah v takovémto stádiu vývoje standard, ale jinak připravená fantasticky, včetně zázemí. Navíc nepatří mezi nejsložitější, takže se zde nepadá a všichni ji mají rádi, což se o té vancouverské (resp. whistlerské) a myslím ani turínské (cesanské) říci nedalo. Všude je spousta dobrovolníků, kteří sice hovoří povětšinou jen rusky, ale jsou milí a snaží se vždycky pomoct.

Sypač v akci, chybí sníh

Určitě zajímavý je tu ale i střet s všední realitou mimo sportoviště. Městečko je v podstatě dispozičně něco jako naše Hřensko. Úzké údolí je lemováno jedním hotelem vedle druhého. Žádná občanská vybavenost, pro sportovce - bobisty ani žádná posilovna, regenerace atd. Krám jsme tu našli jeden. Na zhruba pět tisíc stálých obyvatel a odhadem stejný počet dělníků je tu jeden koloniál. Hlídají ho tři hlídkové vozy místní policie, bezprostředně před ním se nedá parkovat. Koneckonců bezpečnost tu podceněna není nikde.

Jedno až dvou členné hlídky stojí na chodníku na dohled od sebe. Pnutí v řadách nádeníků ze všech koutů země je možná větší, než se může na první pohled zdát. Otázku vyvolávají i nekonečné kilometry plechového oplocení s ostnatým drátem na vrchu, které lemuje nezřídka kraj silnice, či desítky a stovky bezpečnostních kamer, které na vás leckde vykukují aniž by se snažily "nevykukovat".

Ale celkově je třeba říci, že Soči, bereme-li toto černomořské město jako synonymum pro tah Ruska za zdařilým svátkem zimních sportů v příštím roce, se opravdu snaží, aby tu všechno za čas vypadalo, jak má. Důkazem může být například i nastartovaný sypač s pluhem, připravený u krajnice co chvíli vyrazit odhrnovat sněhovou nadílku, byť předpověď přinejmenším na dalších deset dní neočekává teploty nižší než 9 stupňů Celsia.

Martin Bohman, člen české bobové reprezentace, Soči

Foto: archiv martina bohmana

Autor: - red -