Jaroš další osmitisícovku neplánuje: Užil jsem si tam dost

09.08. 06:30 | Autor: - mrk -

Radek Jaroš dorazil na vrchol K2, své čtrnácté osmitisícovky.

První Čech a patnáctý na světě. To je bilance horolezce Radka Jaroše, který se ve čtvrtek vrátil z expedice, při níž stanul na vrcholu K2. Právě tento výstup mu chyběl k získání Koruny Himálaje, což je zdolání 14 osmitisícovek bez kyslíku. Návrat na takto vysoké hory v nejbližší době, jestli vůbec někdy, neplánuje. "Přeci jen jsem si tam užil dost," zdůvodňuje. Nyní bude pracovat na knize a filmu a nezapomene se ani "flákat".

Výstupem na K2 jste pokořil Korunu Himálaje. Jak úspěšnou expedici hodnotíte?

Na jednu stranu se mi zdá, že je to normální, ale když se pak zamyslím nebo mi přijde SMS s gratulací, tak si řeknu, že to asi úplně normální není. Přece jenom těch lidí je na světě jen patnáct, takže to něco znamená. Přiblížil jsem se k legendám a to je úžasný. Zároveň je to taková výzva všem, že každý může dokázat cokoli. Je to o chtění, o píli, o víře, o nějaké touze někam jít a někam směřovat. I když nemáme Himálaj, Andy ani Alpy, tak i kluk z Vysočiny může něco dokázat, když má sen a jde si za ním.

Před dvěma lety jste při výstupu na Annapurnu utrpěl omrzliny na nohou a podstoupil jste sérii operací. Byly s následky tohoto zranění nějaké potíže?

Byl to ostrý test bez jakéhokoli předchozího zkoušení. Měl jsem obavy a spoustu věcí pro mě bylo nových. Je pravda, že ve výškových botách, které jsou určené k výstupu na vrchol, mě nohy trochu bolely. I v pěším přístupu pod horu, který je dlouhý 120 kilometrů, jsem konečky prstů cítil, ale nijak mě to nelimitovalo.

Jako ochranu proti omrzlinám jste měl v botách speciální vyhřívání. Použil jste je?

Měl jsem k dispozici dva systémy vyhřívání. Nakonec jsem zvolil ten, který jsme zkoušeli v Peru při aklimatizačním pobytu. Baterie vydržela dva dny a zahřívání mělo tři stupně. Když jsme šli k vrcholu, lidé přede mnou kopali nohama do ledu, aby jim neomrzly. Já jsem kopal také, ale proto, že mě jedna noha pálila. Omylem jsem totiž u levé nohy zapnul zahřívání na třetí stupeň. Paradoxně mi hrozily spíše spáleniny.

Jak byste ohodnotil výstup na poslední osmitisícovku na seznamu v porovnání s těmi předchozími?

Na této výpravě nám klaplo opravdu všechno. Znáte to, když to klapne, tak dostane Brazílie sedm gólů. Když pominu dramatické okamžiky při sestupech, kdy jsme se nemohli spojit vysílačkou, tak jsme neměli žádný vážnější problém. Letos to šlo jako po másle.

Na K2 jste se chystal v minulosti už čtyřikrát a ani jednou to nevyšlo. Jak to ovlivnilo přípravy na tuto expedici?

Měl jsem obavy především o počasí, které nás v minulosti vždy zastavilo. Mě přibrzdily ty operace, obzvláště ta poslední. Rekonvalescence trvala místo tří týdnů tři měsíce, takže trénovat jsem začal až ke konci ledna. Naštěstí jsem nikdy trénink a přípravu nepotřeboval. Tyhle hory jsou o vytrvalosti a ta, když si ji člověk buduje léta, se neztratí během dvou tří měsíců nic nedělání. Takže ta forma přišla rychle a myslím, že byl správný tah a že nám pomohla ta cesta do Peru na aklimatizaci.

Dokážete s odstupem vylíčit své pocity po dosažení vrcholu?

Cestou se mi vkrádalo do mysli, že budu mít čtrnáct osmitisícovek a najednou se vám opravdu tlačí slzy do očí, trochu jsem se zajíkl a hned jsem koukal, jestli to Honza Trávníček neslyšel. Vrchol je ale jen část cesty. Ještě musíte v pořádku sejít dolů. Člověk se nemůže uvolnit, nikdo vás tam nepostaví na nohy, nikdo se tam o vás nepostará. Jeden Španěl pokořil K2, ale při sestupu umřel vyčerpáním. Dokud nejste v základním táboře, musíte stále myslet na další krok.

Měl jste na cestě k vrcholu nějakou krizi, kdy jste si říkal, že to nedokážete a budete se muset opět otočit dolů?

Asi dvě stě metrů pod vrcholem na mě přišla taková menší, nijak výrazná. Dolehlo na mě vyčerpání, ale šlo jen o okamžik.

Jaké máte plány po pokoření Koruny Himálaje?

Nikdy neříkej nikdy, ale nepředpokládám, že bych lezl na nějakou osmitisícovku. Přece jen jsem si tam toho užil dost a nižších hor je spousta. Ne že bych to tajil, ale spíš se mi to teprve bude v hlavě rodit. Podzim bude po pracovní stránce hektický. Budu pracovat na filmu, knize a kalendářích. Samozřejmě se nezapomenu také flákat, užívat si i sportovat.