Jak doping v minulosti ničil sport aneb Atletika si zahrává

05.08. 16:30 | Autor: - mar -

Jsme čistý sport! To v úterý hlásila do světa Mezinárodní atletická federace IAAF s tím, že celou dopingovou kontroverzi kolem podezřelých hodnot u některých vzorků mají na svědomí hlavně média špatnou interpretací tajně získaných výsledků. Jenomže, co se stane, když nezůstane jenom u podezření? Co všechno hrozí světové atletice, kdyby se očerňující tvrzení potvrdila? On-line deník TÝDEN.CZ se snažil hledat odpovědi ve sportovní historii.

Lance Armstrong. Cyklistika je bezpochyby nejvíce dopingem zasaženým sportem a neustále musí bojovat o důvěru fanoušků či sponzorů. S nedovolenými látkami byla přitom spojována od nepaměti, ale ten opravdu nejtvrdší direkt schytala v roce 2013. Do té doby řešila převážně selhání jednotlivců, ale až přiznání Lance Armstronga v ostře sledované talk show Oprah Winfreyové otevřelo všem oči.Podle Nezávislé cyklistické reformní komise (CIRC) navíc Cyklistická unie UCI o celé záležitosti s Armstrongem věděla a svou hvězdu kryla kvůli diváckému zatraktivnění závodů na kole. Následovala vlna přiznání k léta starým hříchům spojených s nedovolenými medikamenty. Celá záležitost vedla k tvrdému zásahu proti zakázaným prostředkům, ale stín minulosti přesto cyklistiku stále straší. Jaké byly ve sportu další známé případy odhalení?

Lyžařský skandál

V roce 2002 došlo na zimní olympiádě v Salt Lake City k největšímu dopingovému nálezu v rámci her pod pěti kruhy. Do sítě se lapili medailisté jako například nedostižný "podivín" Johann Mühleg, který v té době již reprezentoval Španělsko, známé Rusky Larisa Lazutinová s Olgou Danilovovou. Zjistil se u nich zakázaný darbepoetin a nakonec jejich výsledky byly zrušeny. Diskvalifikováni byli i Rakušané Marc Mayer a Achim Walcher pro krevní doping. Už rok předtím se přišlo na podvádějící Finy. Ve skupince šesti hříšníků nechyběli ani tehdejší hvězdy běžkařského sportu Myllylä či Immonen.

Finská legenda Mika Myllylä přebírá olympijskou medaili.

I tehdy se objevila spekulace o celoplošně nedovolené zdravotní podpoře, když kanadští lékaři právě na MS rok před olympiádou testovali s podporou Mezinárodní lyžařské federace FIS celé závodní pole a pochybné čísla se objevila u takřka poloviny medailistů. Na základě těchto dat dali funkcionáři ruce od těchto zjištění pryč a výsledky projektu nepodpořili. Zvláštností určitě je, že závodníci na posledních místech dosahovali podezřelých hodnot změřených z krve jen v malém zlomku pohybujícího se kolem 3%.

Rychlá 80. léta

Bylo to období, v němž byl doping samozřejmým prostředkem pro dosažení těch nejlepších výsledků. Jako systematicky aplikovaný fungoval například v NDR, kde se o něm rozpovídala například plavkyně Kornélie Enderová, k níž se přidali i další sportovci, kteří její tvrzení plně podpořili. Podobné praktiky probíhaly pravděpodobně i v dalších zemích, což zůstává jakýmsi veřejným tajemstvím.

Na příkladu Enderové bylo vidět, i jak celý mechanismus fungoval. Třeba zmíněná olympijská medailistka měla brát anabolické prostředky už od svých třinácti let. Někteří z proviněných ani o tom nemuseli vědět, že dopují. Německo se dokonce odhodlalo tyto závodníky odškodnit, ale k nedovoleným látkám se dobrovolně přihlásilo jen okolo 200 sportovců. Do této doby kupříkladu v atletice přetrvává jedenáct světových rekordů z tohoto období.

Těžký život sprintera

Propojení dopingu s atletikou se neobjevuje zdaleka poprvé, ale zatím alespoň ten dokázaný se především pojil se sprinterskými disciplínami. Chytit se nechaly legendy jako Ben Johnson, Marion Jonesová,několikanásobná mistryně světa Kelli Whiteová, Justin Gatlin nebo Linford Christie a této výčet by mohl klidně dále pokračovat. Všichni byli lapeni při činu. Být úspěšným běžcem na krátkou vzdálenost až příliš často znamenalo spojení s nedovolenými látkami převážně různými steroidy. Podle zveřejněných informací může být ovšem současná megastar sprinterských disciplín Usain Bolt naprosto v klidu, jeho by se stejně jako vytrvaleckého šampiona Mo Faraha, neměla současná kauza týkat.

Jak ale uvedla německá televize ARD a britský list The Sunday Times, tak od roku 2001 až 2012 mělo pochybné hodnoty více než 800 atletů převážně závodících na dlouhých a středně dlouhých vzdáleností. Web Sportsmail dokonce uvedl, že 7 % neobvykle vyznívajících vzorků je i z Česka. Jak to celé dopadne je nejasné, ale je pochopitelné, že potvrzení dopingu i u malého zlomku z tohoto seznamu by mohlo vážně zahýbat s důvěrou v čistou atletiku.

Foto: ČTK/AP/Lionel Cironneau, ČTK/AP/Kienzle Thomas

Autor: - mar -