Góly, tvrdé střety i velká pohoda. Radotín hostil svátek boxlakrosu

01.05. 05:30 | Autor: Tomáš Haisl

Momentka z finálového utkání mezi domácím LCC Radotín a kanadskými Green Gaels.

Původně to měla být pouze vzpomínka na tragicky zesnulého spoluhráče, postupem času se však Memoriál Aleše Hřebeského proměnil v největší mezinárodní boxlakrosový turnaj na světě. V devatenáctém ročníku domácí LCC Radotín sice ve finále prohrál s americkým týmem Megamen Boston, i přesto ale na tvářích organizátorů, hráčů a diváků zůstal úsměv.

Zaplněné tribuny radotínského stadionu sledují urputný boj na hrací ploše. Hráči, kteří mají už dohráno, s kelímkem piva v ruce diskutují s protihráči nebo stojí ve frontě na grilované maso. Vládne uvolněná atmosféra. Společně s letním počasím naprostá idyla.

"Prestiž turnaje se rok od roku zvyšuje. Na rozdíl od jeho počátků, kdy šlo především o pobavení, se více dbá na sportovní stránku. Přátelskou atmosféru však memoriál neztratil," říká hlavní organizátor turnaje Jan Barák. "Především proto se sem týmy i jednotliví hráči každoročně rádi vracejí," dodává.

Ve světě nemá obdoby

Slova o výjimečnosti turnaje potvrzuje i hráč kanadského týmu Green Gaels Adam Derks. "Po různých turnajích jezdím už přes dvacet let a v životě jsem nikde ve světě nic podobného neviděl. Takový turnaj prostě nemá obdoby," popisuje.

Přestože dnes už je Memoriál Aleše Hřebeského tradičním a největším mezinárodním boxlakrosovým turnajem na světě, ještě do roku 2000 byl pouze lokální akcí a vzpomínkou na tragicky zemřelého spoluhráče Aleše Hřebeského, na které se sešlo pět českých mužstev. "Před dvanácti lety jsme se rozhodli zvýšit atraktivitu turnaje tím, že pošleme pozvánku i zahraničním týmům. Tenkrát přijela mužstva z Německa, Japonska a dvě z Ameriky. A od té doby už se k nám hlásí týmy sami," říká Barák.

Letošní ročník opět lámal rekordy. Na turnaji se totiž představilo 16 týmů z devíti zemí. A takový počet zúčastněných zemí nebyl k vidění ani na loňském mistrovství světa v Praze, kam přijelo osm reprezentačních výběrů včetně Irokézů.

Právě v tomto indiánském kmeni ze severoamerické oblasti Velkých jezer lakros před mnoha stovkami let coby náboženský rituál vznikl. Od té doby ušel dlouhou cestu, v Kanadě a Spojených státech je jedním z nejoblíbenějších sportů a stále větší popularitě se i díky Memoriálu Aleše Hřebeského těší také v České republice. Vždyť letošní ročník nalákal do radotínské lakrosové areny během čtyř dnů přes pět tisíc diváků.

Z výhry se radují Megamen Boston

Největší počet se jich sešel na sobotní finále. Z celkového vítězství se nakonec radoval tým Megamen Boston, který v dramatické finálové bitvě porazil domácí LCC Radotín 11:5. Američané, jejichž dres obléklo i několik hráčů ze zámořské profesionální soutěže NLL, tak zopakovali tři roky staré vítězství.

Skupinka jejich příznivců propadá euforii. Přes finálovou prohru ale zůstává úsměv i na tvářích domácích hráčů. "Teď je to pro nás samozřejmě velké zklamání. Ale i druhé místo je velký úspěch," říká na rozlučkovém večírku obránce LCC Radotín Miroslav Polách. Je to pro nás svátek, během roku se s takovou konkurencí nestřetneme. Na memoriálu hrajeme proti nejlepším hráčům na světě, tak můžeme ledacos odkoukat," prozrazuje Polách.

Konečné pořadí 19. ročníku Memoriálu Aleše Hřebeského

1. Megamen Boston (USA), 2. LCC Radotín (CZE), 3. Nova Scotia Privateers (CAN), 4. SK Lacrosse Jižní Město (CZE), 5. Green Gaels (CAN), 6. LC Slavia Praha (CZE), 7. London Knights (ENG), 8. Bats Bratislava (SVK), 9. TJ Malešice (CZE), 10. Salt Shakerz (USA), 11. German Gents (GER), 12. Oxygen Lacrosse Riggers (IRL), 13. Turku Titans (FIN), 14. Vienna Cherokees (AUT), 15. Landsharks (USA), 16. LC Old Dogs Plzeň (CZE).

Foto: Josef Štěpán, www.ahmemorial.cz

Autor: Tomáš Haisl