Špotáková utíká před lidmi. Už nechce nic riskovat

Před čtyřmi lety vybojovala oštěpařka Barbora Špotáková na olympiádě v Pekingu zlato, senzačním posledním hodem dlouhým 71,42 metru tehdy zároveň vytvořila i evropský rekord. Na hrách v Londýně bude chtít triumf z Číny zopakovat a rozhodla se kvůli tomu stáhnout do ústraní, dobít síly.

Obrovská pozornost veřejnosti, gradující zájem médií. Předolympijské šílenství pohltilo do svého víru i oštěpařku Barboru Špotákovou. A sympatická atletka rozdávající úsměvy na všechny strany cítí, že si musí odpočinout. Ze svého diáře vyškrtla olympijská vítězka z Pekingu nadcházející mistrovství Evropy v Helsinkách a rozhodla se raději v klidu nabrat potřebné síly. "To mistrovství je hrozně blízko olympiádě," vysvětluje Špotáková svou absenci ve Finsku.

Proč jste se nakonec rozhodla, že na mistrovství Evropy nepojedete?

Poslední dva závody jsem se trochu protrápila, forma malinko klesá. Navíc to není jenom jeden závod, je to kvalifikace, finále. Vím, že by mně to dalo hrozně zabrat a pak už bych se z toho třeba nemusela zvednout. A na olympiádě by mně to potom mohlo být zatraceně líto. Jsem závodnice, která nechá na place všechno, a to mistrovství Evropy je hrozně blízko olympiádě.

Plánujete tedy intenzivní odpočinek?

Ano, teď mě čeká dovolená.

Budete nabírat síly v Čechách, nebo zamíříte do zahraničí?

Určitě bychom s Lukášem (přítel, pozn. red.) rádi mimo Čechy, protože potřebuji i trochu psychický klid. I když je hrozně příjemné, když vás lidi oslovují, přejí štěstí. To člověka nabije. Jenže když vás osloví za den sto lidí, tak už pořád jenom čekáte, kdy zase někdo někde vykoukne. Na jednoho člověka je toho skutečně moc. Vůbec si nedovedu představit, že bych byla třeba celosvětově známý fotbalista.

Pozorujete, že se zájem o vás s blížícím se Londýnem stupňuje?

Je to opravdu znát, že je olympiáda, ta mediální pozornost je třeba desetkrát větší než před mistrovstvím světa. Olympiádu sledují všichni, pořád se o tom všude povídá. Proto mě i ti lidi tolik oslovují.

Vyčistit si hlavu na nějakém hudebním festivalu v plánu nemáte?

To by bylo krásné, ale abych si ji vyčistila, musela bych na sobě mít nějakou masku. Kumulace čtyř tisíc lidí je pro mě v tuhle chvíli opravdu nemožná. Ale nedávno jsem si užila, když jsme slavili s kluky z Tří sester jejich narozeniny. Ti lidi mě znají, byla to soukromá akce.

Na olympiádě budete závodit v nových tretrách se zlatými pruhy, nápisem "Špotyna" a českou vlajkou. Jsou speciální ještě v něčem jiném?

Jsou trochu jiné než ostatní, ale moc se to neliší. Unikátní jsou asi především tou barevnou kombinací a mou přezdívkou.

Nebude trochu problém si na novou obuv zvyknout?

To je docela složité, celkem alchymie. Tahle bota je hrozně pevná, hodně toho vydrží. Jenže kvůli tomu tlačí a mě osobně na achilovkách. A to je trochu problém, na achilovky jsem náchylná. Bolí mě, nemůžu se jich dotknout. Jsou měkčí boty, ale ty zase nohu nezpevní. Musí se holt najít nějaký kompromis. Ty tretry se vyvíjejí v Americe, vyrábějí v Koreji, je to běh na dlouhou trať.

Když jste na olympiádě v Pekingu vybojovala zlato, pršelo. V Londýně by to mohlo být podobné. Vyhovuje vám sychravější počasí?

Třeba na mistrovství republiky ve Vyškově byla výheň, vedro. To fakt není moje oblíbené počasí. Vůbec naopak nemám problém s tím, když je pod mrakem, klidně i trochu zima. Za to bych klidně i byla ráda. Ale tím nechci říct, aby lilo jako z konve. To pak nejde, oštěp vám klouže v ruce, devalvuje to výkony.

Vaší velkou soupeřkou bude v Londýně znovu Ruska Maria Abakumovová. Hecujete se už vzájemně?

To ne, já hecování nemám ráda. Když to pak pokazíte, akorát vám to někdo vmete do očí.

A co pověstné sázky na váš výkon? Už jste nějakou uzavřela?

Zatím ne, ale u Lukáše na Sýkořici určitě něco vymyslí, tam jsou na to specialisté. Bude se pak sázet o všechno možné.

Čtěte dále

další zprávy