Flopem strašili děti. Před 40 lety ale začala revoluce

18.10. 09:00 | Autor: ČTK

Byl to šok, který vidělo přes 80 tisíc lidí. Ten skokan skočil nějak divně, šeptalo hlediště. Bez dvou dnů přesně před čtyřiceti lety předvedl Američan Dick Fosbury ve finále olympiády v Mexiku do té doby nevídanou techniku: skočil zády napřed a dopadl na ramena.

Pro Fosburyho to byly nejslavnějšího chvíle v jeho sportovním životě. Nad jeho skokem, jímž na třetí pokus překonal laťku ve výšce 224 cm, publikum užasle vydechlo. Poprvé vidělo flop, převratnou techniku skoku vysokého. Fosbury tímto pokusem získal zlatou medaili a na osm let stanovil olympijský rekord, který překonal až Polák Jacek Wszola na hrách v Montrealu.

Medaile ani rekord však nejsou důvodem, proč si jméno Dick Fosbury lidé dodnes pamatují. Daleko důležitější byl způsob, jakým se tehdy jedenadvacetiletý americký atlet přes laťku přenesl.

Dick Fosbury na letošní olympiádě v Pekingu. Od roku 1840, kdy se začaly organizovat závody ve skoku do výšky, byl prvním, kdo neskákal za pomoci rychlého střihnutí nohama či bokem napřed, ale po zádech.

Jako chlapec se od ostatních neodlišoval, také skákal nůžkami. V 15 letech se tak dokázal dostat přes laťku ve výšce 162 centimetrů.

Jméno "flop" vymyslel novinář

Pak ale zjistil, že výš už to asi nepůjde, a tak se pokusil svůj styl nějak vylepšit. Tehdy nejpoužívanější technika skoku zvaná stredl mu tak úplně dobře nešla, navíc se mu zdála zbytečně komplikovaná.

Při stredlu, obkročném stylu, byl výškař nad laťkou břichem a Fosbury si uvědomil, že mnohem efektivnější bude mít těžiště níž a přejít laťku po zádech. Vymyslel také nový typ rozběhu, osmikrokový, zakřivený do tvaru písmene J.

Revoluční technikou se během jediného roku zlepšil na 178 centimetrů a za dva roky, v pouhých 18 letech, už výkonem 200 centimetrů vyhrál americký juniorský šampionát.

O pojmenování nového stylu se postaral jeden oregonský novinář, který jej prostě označil za "Fosburyho flop".

Trenéři a další odborníci nejprve považovali flop za velice nebezpečný a nedoporučovali ho používat. "Děti rády napodobují své idoly," říkal tehdy americký trenér Payton Jordan. "Pokud budou napodobovat Fosburyho, hrozí, že přijdeme o celou generaci výškařů, protože si všichni zlámou vaz."

Když se flop přetahoval se stredlem

Ani mexický úspěch hned nezaručil flopu lepší pozici. Ještě dobrých deset let byl brán pouze za jakousi nebezpečnou alternativu ke stredlu, což umocňoval fakt, že elitní stredlaři jako Američan Pat Matzdorf nebo vítěz dalších olympijských her Rus Juri Tarmak se ještě nějaký čas byli schopni výkonům dosahovaným pomocí nové techniky vyrovnávat. Jiný Rus Vladimir Jaščenko dokonce v roce 1978 stredlem přeskočil 235 centimetrů.

Vývoj ale zastavit nešlo a na olympijských hrách v Moskvě v roce 1980 už skákala flopem naprostá většina výškařů. Další generace skokanů přijala flop za svůj a dnes už se ani jiná technika neučí.

"Je to asi i proto, že je mnohem jednodušší než kdysi uznávaný stredl," říká sám Fosbury. "Při flopu děláte před laťkou mnohem méně pohybů a dostáváte se přes ni naplocho, což snižuje riziko, že o ni zavadíte nějakou částí těla." Nynější světový rekord má hodnotu 245 centimetrů a drží ho od roku 1993 Kubánec Javier Sotomayor.

Bez sedmi centimetrů dvoumetrový Fosbury ze svého objevu nikdy finančně neprofitoval. Dokončil vysokou školu a dodnes se věnuje kariéře stavebního inženýra. Žije v Idahu, kde vlastní firmu s dvaceti zaměstnanci, která se zabývá vyměřováním a budováním silnic.