Nekompromisní Růžička: Řvát na Jágra? Na toho se musí jinak

04.05. 18:30 | Autor: Lukáš Seidl

Emocemi Vladimír Růžička nešetří. Říká ale, že se za poslední dobu zklidnil.

Provází ho pověst úspěšného hráče a respektovaného trenéra, ale také bouřliváka, který si nebere servítky. Mezi hokejisty se vypráví o proslulých slovních "fénech", kterými si zjednává pořádek. Vladimír Růžička však dobře ví, že práce s emocemi vyžaduje opatrnost. "Emoce jsou dobré, ale jenom někdy. A vy musíte vědět, kdy," říká reprezentační trenér v rozhovoru pro časopis TÝDEN.

Hokejovou reprezentaci převzal po Aloisi Hadamczikovi koncem února poté, co tým tápal na olympiádě v Soči. A hned je před ním první velká výzva - v pátek startující světový šampionát v Minsku.

Do běloruské metropole si jede Růžička pro další zlato, jako trenér přivezl s reprezentací už dvě (z MS 2005 a 2010). A spolehnout se bude moci i na Jaromíra Jágra, který nabídl po konci sezony v NHL pomoc.

Padesátiletý kouč má hráče dokonale přečtené a skvěle ví, co na koho platí. Zařval už někdy na ostříleného Jágra? "Jarda je v tomhle trošku specifický, na toho se musí jinak," prozradil kouč TÝDNU.

U seniorské reprezentace jste teprve pár týdnů, ale přesto, jaký máte z týmu krátce před startem MS pocit?

Musím říct, že hodně dobrý. Bohužel logicky nastalo to, že kvůli zužování soupisky jsem musel některé kluky vyřadit, protože přicházejí další z evropských lig a NHL, kde se pořád ještě hraje. Stoprocentně jsme si ale s asistenty řekli, že bychom rádi v létě udělali ještě dvě kratší soustředění, kde bychom chtěli mít hráče z české ligy pohromadě. A zvažuji, že Euro Hockey Tour (mezinárodní hokejovou soutěžní sérii čtyř turnajů, pozn. red.) bychom odjeli jenom s hráči z extraligy. Že bychom nebrali ani kluky z KHL.

Nad čím jste při skládání týmu pro šampionát v Bělorusku přemýšlel nejvíc?

Tušil jsem, že moc hráčů z NHL nepřijede, udělali jsme si tedy určitou představu a s tou pak pracovali. To mužstvo chceme postavit na hráčích, kteří mají aktuálně formu. Už se moc nehraje na jména, mě zajímá, jak ten hokejista vypadá na ledě. Ale pak jsou samozřejmě ti, kterým strašně moc důvěřujete a věříte, že i když teď žádnou top formu nemají, tak na tom šampionátu ji dostanou.

Národní tým jste už na světových šampionátech třikrát vedl. Dvakrát z toho, v roce 2005 a 2010, jste přivezl zlato. Takže ještě jeden trumf a máte hattrick.

Nebudeme si nic nalhávat, nedělám to proto, že chci prohrávat. Nabídku trénovat národní tým jsem přijal, abych vyhrával. Z Minsku chceme přivézt medaili a samozřejmě toužíme po té nejdražší.

V šatně ani při zápasech na střídačce emocemi rozhodně nešetříte, co vás pak spolehlivě dokáže uklidnit?

Řekl bych, že jak jsem na střídačce delší dobu, postupně jsem se uklidnil. Někdo mi dokonce říká, proč tam už tolik neblázním. Ale je to tak, že když jsem s trénováním začal, ještě jsem se trochu cítil jako hráč. A ono pořád vyvádět není ideální. Emoce jsou dobré, ale jenom někdy. A vy musíte vědět, kdy. Já to řeším tak, že když zápas není podle mých představ a jsem aktivnější na střídačce, tak jsem pak volnější v kabině. A když jsem na střídačce hodně v klidu, tak můžu všechny ujistit, že v kabině to potom lítá.

* Co si myslí o stavu českého hokeje?