Jágrovo hodnocení? Prázdné fráze a hotové nesmysly

22.02. 14:00 | Autor: Tomáš Már

Skleslý Jaromír Jágr po vyřazení od Američanů.

Patří mezi nedotknutelné. Jeho názory hokejový národ "žere" a bezesporu za sebou, až jednou skončí, zanechá nesmazatelnou stopu. Jaromír Jágr je prostě legenda. Po další neúspěšné olympiádě (Češi vypadli v Soči ve čtvrtfinále) se dlouho čekalo, až do světa pustí svůj pohled na celou věc. Nezklamal. Zhodnotil vše, co se dalo. Ale co nám vlastně řekl nového? Nic.

Nejdříve zopakoval ohranou písničku hokejových reprezentantů a realizačního týmu o tom, že to tak špatné vlastně nebylo. Neopomněl připomenout, že fanoušky varoval, že to letos na zlato nebude. "Jasně, že každý by si přál vyhrát všechny zápasy, ale já jsem vás, fanoušky, předem upozorňoval, že jste až moc velcí optimisté," zveřejnil Jágr na svém oficiálním facebookovském profilu.

V jednom měl pravdu, úspěch se čekat nedal. Hokejová reprezentace na velkém turnaji vyhrála naposledy nad elitním soupeřem v roce 2012, když na světovém šampionátu porazila v boji o třetí místo Finsko 3:2. Od té doby padá výkonnost dolů a slabší týmy jako Slovinsko či Dánsko se pro české hráče stávají strašákem. Na druhou stranu vyhrát jen dva z pěti zápasů je zkrátka málo a zejména prohra se Švýcarskem, která stála národní tým lepšího soupeře do čtvrtfinále, bolela.

Rozhodující čtvrtfinále skončilo podle legendární "osmašedesátky" pro český tým krutě. Sám vzal částečně vinu na sebe, ale také si udělal malé alibi v podobě únavy. Komentoval i výkon brankáře Ondřeje Pavelce, kterého v duelu s USA vystřídal po čtvrtém gólu Alexander Salák. "Kdyby Ondra Pavelec měl větší štěstí, věřím, že jsme je mohli udělat," uvedl Jágr.

Trenér Alois Hadamczik na Jágra bezmezně sázel, a proto byl také neustále na ledě. Ve skupině si moc neodpočinul, i když vcelku o nic nešlo. Síly pak chyběly. Na první pohled jasná trenérova chyba. Nicméně natolik zkušený hokejista s nesmírným respektem by měl umět říct: "Trenére, potřebuji trošku pošetřit síly." Nestalo se. Jágr měl proti Američanům těžké nohy a na hru národního týmu to mělo zásadní vliv. Nikdo se nenašel, kdo by legendu rychle nahradil. A nebylo to o štěstí, ke kterému se hráči tak často vzhlížejí, jako by předem čekali na zázrak.

Trénink je více než talent

O trenérském obsazení má legenda jasno. Podle zjednodušeného výkladu by to měla být trenérská reprezentace sestavená z několika osobností, přičemž by měl každý z nich určitou specializaci. Jaká by to byla asi změna oproti údajnému (ne)koučování Aloise Hadamczika? Je to hezká vidina, ale lavička by se pravděpodobně brzo proměnila v bojiště rozdílných charakterů a vysokých eg. Aby to pak nakonec nejiskřilo v realizačním týmu místo na ledě. Prostě nesmysl.

"A jak dál?" ptá se Jágr. Upozorňuje především na práci s mládeží a sám sebe dává příkladem. "Mladí hráči si musejí uvědomit, že bez super tvrdého tréninku a s trénováním navíc nemají ve světové konkurenci šanci. Naše země není až tak velká, abychom mohli spoléhat jenom na talent," napsal hvězdný útočník a zároveň připomněl kauzu kolem kláštereckého trenéra Michala Jägera, který byl za tvrdost vůči juniorům odvolán. "Jestli se to hráčům a jejich rodičům nelíbí, bylo by možná lepší, aby svoje děti místo na hokej přihlásili do kroužku vyšívání," dodal.

Jistě. Jenom cesta přes mládí vyvede český hokej z krize, ale to není nic nového pod sluncem. Je ovšem dobře, že Jágr připomněl nedávnou událost spojenou se slabou morálkou a neobvyklým klubovým přístupem. Kontroverzní klášterecká kauza však byla příkladem toho, jak to momentálně v hokeji často vypadá. Jágr je ostatně pořád na vrcholu jen díky své píli a neustálé dřině. Pokud by bylo víc jemu podobných, národní tým by vyhrál olympiádu i bez trenéra a jeho obsazení by se nestalo tak častým hospodským tématem.

Nicméně, i když český hokej prožívá suché období bez optimistických vyhlídek, Jágr se nevzdává vize, že se národ bude brzo společně s hokejisty radovat z dalších superúspěchů na Staroměstském náměstí. Sci-fi? Možná. Sen? Možná. Ale kdo ví... Třeba z Hertlů a Sobotků ještě nějaká medaile v blízké době zaprší.

Foto: ČTK

Autor: Tomáš Már