Kauza Růžička? Podobný případ v Česku nebyl, říká advokát

Aféra, která se v posledních dnech rozhořela kolem trenéra hokejové reprezentace Vladimíra Růžičky, je stále plná nejasností a pomatených výpovědí všech zúčastněných osob. Od úterního dopoledne však dosáhla nového rozměru. Růžička, jenž přijal od otce bývalého hokejisty půl milionu korun, čelí trestnímu oznámení kvůli podezření z korupce. Co by uznávanému kouči hrozilo, pokud by se prokázalo, že šlo o úplatek? On-line deník TÝDEN.CZ o tom mluvil s jedním z nejrespektovanějších advokátů v oblasti sportu Janem Šťovíčkem.

Jen si to představte: Zápas domácího mistrovství světa. Vladimír Růžička tradičně nervózně přešlapuje na české střídačce. V tu chvíli si pro něj přímo na lavičku přijde policie a uprostřed utkání hlavního kouče národního týmu odvede. Že by se to nemohlo stát? Omyl. "Čistě teoreticky se to stát může, ale příliš reálné to není," říká v rozhovoru pro TÝDEN.CZ Šťovíček.

CHCETE BÝT CO NEJDŘÍVE U NEJAKTUÁLNĚJŠÍCH INFORMACÍ? PŘIDEJTE SI SPORTOVNÍ STRÁNKY TÝDEN.CZ NA FACEBOOKU.

Na trenéra Vladimíra Růžičku bylo podáno trestní oznámení. Co reálně hrozí lidem, u kterých se prokáže přijetí podobně vysoké hotovosti, která vypomůže určitému zvýhodňování na úkor ostatních?

Při páchání tohoto typu trestné činnosti jsou samozřejmě vždy dvě strany, a to strana, která dává nebo nabízí a strana která přijímá. Ten, kdo jinému úplatek slíbí, poskytne nebo nabídne, se dopouští trestného činu podplácení, což se v tomto případě týká otce hokejisty. Oproti tomu, pokud by si pan Růžička nechal úplatek slíbit nebo by jej přijal, mohl by se dopustit trestného činu přijetí úplatku. Základním předpokladem pro vznik trestní odpovědnosti v obou případech je obstarávání věcí obecného zájmu.

Jak lze ve sportu definovat obecný zájem?

Věcmi obecného zájmu se rozumí ve světě sportu záležitosti, na jejichž řádném plnění nebo výsledku má zájem celá společnost nebo větší skupina občanů a nejedná se o zařizování osobních práv konkrétního jednotlivce. V daném případě je evidentní, že je velmi diskutabilní, zda zařizování, aby mladý hokejista hrál, bude věcí obecného zájmu či nikoliv.

Setkal jste se ve své praxi už s podobným případem?

Tento případ je velmi specifický a nejsem si vědom toho, že by byl jiný obdobný v rovině trestního práva řešen. Již v minulosti byl v rámci sportovního světa v tomto typu trestné činnosti obecný zájem dovozen - například úplatkářské aféry ve fotbale. V těchto případech však šlo o ovlivňování sportovních utkání, což se dotýká velkého množství lidí. Kdežto v tomto případě se může jednat o tři možnosti.

Jaké?

Buďto se může jednat o sponzorství, které je legální a nezávadné. Další možností je jednání, které je sice legální, ale nemorální, a tím posledním je jednání, které je trestné.

Dá se podle dosud známých, poměrně pomatených výpovědí, dokázat, že šlo o úplatek?

Právě s ohledem na specifičnost případu, kdy bude třeba pečlivě zkoumat jednání jednotlivých zainteresovaných osob a vůbec celý kontext událostí, nelze z dostupných informací říct, zda šlo či nešlo o úplatek. To ukáže až další šetření.

Může reálně nastat situace, kdy by trenéra národního týmu během blížícího se mistrovství světa odvedla k výslechu policie?

Čistě teoreticky to vyloučeno není, ale reálně ne, neboť pokud nehrozí útěk či pokračování v trestné činnosti a podezřelý není trestně stíhán, dochází k předvolání na podání vysvětlení písemně s určením termínu.

Dá se říct, že je jedna z protistran v právní "výhodě"?

Pokud se oba pánové dopustili trestného činu, není ani jeden ve výhodě, ani jeden z nich není z hlediska trestního práva poškozený.

Je vůbec podobný případ nabídnutí peněz trestně vymahatelný?

Záleží na konkrétních okolnostech. V tomto případě je velmi tenká hranice mezi jednáním nemorálním a trestným.

Jaký trest oběma mužům hrozí?

Pakliže by šlo o úplatek ve výši 500 tisíc korun, což představuje značnou škodu, hrozilo by za přijetí úplatku 3 až 10 let a případně propadnutí majetku. Za slíbení úplatku 1 až 6 let, propadnutí majetku nebo peněžitý trest. Očekával bych ale, že případný trest bude spíše podmíněně odložen.

Na koho se podle zákona nahlíží hůře - na toho, kdo úplatek obdržel, nebo na člověka, co ho poskytl?

Přísněji trestní zákoník nahlíží na toho, kdo úplatek přijal, neboť na tuto osobu jsou kladeny vyšší nároky. Tato osoba má totiž chránit obecný zájem. Odráží se to i v trestní sazbě, respektive ve výši trestu, který hrozí.

Říká se, že podobné situace jsou v českém hokeji běžné. Měli by se lidé, kteří se s podobným případem - tedy tím, že si trenér řekne o nějakou odměnu nad rámec běžného financovaní klubových příspěvků, ozvat například na policii?

Primárně je třeba odlišit, kdy se jedná o sponzorský dar a kdy nikoliv. V dnešní době je praxe takzvaných "sponzorských darů" velmi rozšířená již ve školách, školkách či sportovních družstvech. Minimálně stojí za to na takové případy upozorňovat vedoucí představitele klubu, svazu, média. Podat trestní oznámení je právo každého. Záleží vždy na tom, jakou podobu bude konkrétní jednání mít. Pakliže se bude byť jen nepatrně blížit vydírání - buď dáte peníze, nebo syn nebude hrát - nelze než doporučit kontaktovat policii. 

Názor Prokopa Beneše, advokáta, jenž se mimo obvyklou činnost zabývá i sportovním právem:

Neznám podstatné okolnosti případu a činit konkrétní závěry ze záznamu evidentně pořízeného bez souhlasu jedné strany rozhovoru mi nepřijde korektní. Osobně se domnívám, že na prvním místě má přijít do úvahy řešení z oblasti mimo trestní právo. Trestní represe je i ze samotného zákona prostředek, který má být užit až jako poslední (tzv. zásada ultima ratio). Zastávám názor s ohledem na tzv. subsidiaritu trestní represe, že pokud s konkrétní situací nejde uspět před civilním soudem, o to méně s ní lze uspět v trestním řízení. A vzhledem k tomu, že okolnosti případu komentují více méně média nebo je přináší server YouTube, těžko odhadovat, co se skutečně stalo a co s tím má společného trestní řízení.

Čtěte dále

další zprávy