Důchodce Ručinský: Bez hokeje je můj život prázdnější

Bývalý útočník Martin Ručinský si užívá hokejový důchod. Připouští, že po letním uzavření hráčské kariéry není jeho život tak naplněný, jako býval, ale za to má dostatek času na další aktivity. Olympijský vítěz z Nagana a trojnásobný mistr světa relaxuje a zatím se nezabývá budoucností. Jakoukoliv možnost návratu mezi mantinely ale vyloučil.

"Musím se přiznat, že bez hokeje je ten život takový prázdnější. Na druhou stranu mám ale spoustu času na různé jiné věci, které jsem nestíhal dříve, když jsem hrával, takže to má svoje výhody. Samozřejmě mi hokej schází. Schází mi ta parta kluků a ta každodenní sranda v kabině, to mi nejvíc chybí," vyznal se Ručinský v rozhovoru s novináři.

Jak konkrétně nyní vyplňuje čas, to ale neprozradil. "Odpočívám," pousmál se Ručinský. "Byl jsem teď dva měsíce na Floridě, odkud jsem se vrátil před pár dny. Celkově jsem svůj život zpomalil, už to není taková každodenní dřina, jak to bývalo dříve. Užívám si ten hokejový důchod," prohlásil čtyřiačtyřicetiletý Ručinský.

"Je to teď samozřejmě něco jiného, trošku jiný život. Ale něco skončilo a něco jiného začíná. Nejsem první a ani poslední, kdo končí s hokejem. Je to prostě realita," doplnil Ručinský.

A ujistil, že na této realitě nehodlá nic měnit. Jakkoliv by třeba v Litvínově o jeho služby stáli. "To nejde... To už by vážně nešlo. Já bych ani nebyl žádnou posilou. Vypadl jsem z toho na sedm měsíců nebo jak je to dlouho. Půl roku bez hokeje, bez tréninku, to nejde do toho takhle skočit rovnýma nohama. Budu klukům fandit a bude nápomocen, jak bude třeba, ale na ledě už ne," řekl Ručinský.

Současné postavení Litvínova, který jako obhájce mistrovského titulu uzavírá po více než polovině základní části tabulku, není z jeho pohledu sice příliš veselé, ale jeden z hlavních strůjců historického úspěchu stále věří, že se vše ještě obrátí.

"Co jsem teď mluvil s klukama, tak říkali, že už je to lepší a celá sezona se začíná obracet k lepšímu. Je tam nějakých pět bodů na desáté místo, což není zase tak velká propast. To mužstvo je dobré a já nevidím důvod, proč by se to nemělo otočit," uvedl Ručinský.

"Na druhou stranu - hokej jsem hrával a vím, jak to chodí. Když se člověk dostane do takovéhle situace, tak ta cesta z ní je daleko těžší a trnitější," uvědomuje si Ručinský.

V sobotu při exhibici k 70. výročí od založení severočeského klubu stál od zisku titulu teprve podruhé na bruslích. "Viděl jsem kluky, s nimiž jsem hrával a kteří prošli Litvínovem. Byla šance je vidět a zavzpomínat na staré dobré časy. Od doby, co jsem se o zápasu dozvěděl, když mi volal Jirka Šlégr, jsem měl jasno a věděl, že tady chci být. Moc jsem se na to těšil, i s ohledem na to, jak byla ta minulá sezona výjimečná," popsal své rozhodování Ručinský.

Právě on byl fanoušky nejbouřlivěji vítaným účastníkem exhibice. "Diváci jsou úžasní. Tady v Litvínově byli, jsou a budou úžasní. Ten hokej se hraje pro ně a já byl v té poslední sezoně nejvíc spokojený, když se lidi tady v Litvínově bavili hokejem a chodili domů spokojení. Pro mě je tohle nejlepší stadion, na kterém jsem kdy hrál," prohlásil Ručinský.

Budoucnost zatím nijak nalajnovanou nemá. "Nejsem člověk, který moc plánuje věci dopředu. Vždy ten život beru den ode dne a uvidím, co přijde, co mě bude bavit a kam mě to zase za pár týdnů zavane," uzavřel Ručinský.

Čtěte dále

další zprávy