Věřící "Sokol" uchvátil svět. Brankář Navas v hledáčku velkoklubů

30.06. 14:00 | Autor: Marek Táborský

Keylor Navas zlikvidoval v neděli postupové šance Řeků.

Obyvatelé Kostariky si po staletí vypráví o spoustě legend a bájných příběhů, co se na území středoamerického státu odehrávaly. Další z nich možná bude příběh Keylora Navase. Brankářovi, jenž v zemi se svými spoluhráči způsobil fotbalové šílenství. Čtvrtfinále na mistrovství světa v Brazílii nemusí být pro Kostariku konečnou stanicí. Natožpak pro famózního Navase, gólmana průměrného Levante, o něhož najednou mají i v sedmadvaceti letech zájem TOP kluby z celé Evropy.

"Ušel jsem ve fotbale těžkou cestu, abych se dostal tam, kde nyní jsem. Stálo to spoustu tvrdé práce a teď jen sklízím její plody," užívá brazilské dobrodružství spasitel kostarické reprezentace. V neděli večer přerušil kouzla Řeků, kteří již několik let umí prakticky z ničeho vytvářet zázraky. Jejich štěstí tentokrát sedlo právě na Keylora Navase.

Brankovištěm chvílemi létal jako Sokol, jak mu spoluhráči přezdívají, Řekové z něj byli zoufalí. Od 66. minuty hráli přesilovku, kterou zužitkovali až v nastavení. Ve chvíli, kdy už možná v některých kostarických domácnostech bouchalo šampaňské. "Bylo to těžké, zápas byl skoro u konce. Postavili jsme se k tomu čelem, nevzdali jsme se a stále věřili, že na to máme," prohlásil Navas, který nakonec v penaltovém rozstřelu vychytal svému týmu vítězství.

"Postoupíme my. A s námi... Třeba Itálie," věřil už před šampionátem Keylor Navas. I díky senzačnímu lapení pokusu Theofanise Gekase, s nímž ve svém klubu, španělském Levante, ještě před dvěma roky sdílel společnou šatnu. "Hráli jsme spolu, pamatuji si ho z tréninků," upozornil Navas s tím, že tušil, jak Gekas zareaguje. "Nechali jsme svůj strach doma, to je důvod, proč jsme prošli základní skupinou a nechali za sebou tři bývalé světové šampiony," prohlásil po závěrečné dramatické loterii a mohl si přičíst další cenný skalp - tentokrát mistrů Evropy z roku 2004.

Z Navase je cítit velké sebevědomí už od kvalifikačních zápasů. Když se jej novináři před šampionátem ptali, který ze tří týmů postoupí ze skupiny D, chtěli spíše slyšet, zda šťastným týmem bude Itálie, Anglie či Uruguay. "Postoupíme my. A s námi... Třeba Itálie," odpověděl nečekaně sedmadvacetiletý gólman. V tu chvíli byl tak trochu za fotbalovou naivku, polovičního blázna.

Jeho slova se nakonec potvrdila, jen s první Kostarikou šla do další fáze turnaje Uruguay. Navas přitom není žádný velkohubý chvástal, naopak. Je silně nábožensky založený. A k tomu věří ve své schopnosti i celého svého týmu. Před každým zápasem poklekne na brankovou čáru, otevře svou náruč a modlí se. Za sebou může mít několikatisícový kotel fanoušků soupeře, ale od svého rituálu neupustí. "Budu to dělat i nadále, i kdyby na mě lidé křičeli a volali na mě, že jsem blb," říká gólman, který při rozhovorech rád cituje z Bible.

NAVAS SE PŘED KAŽDÝM ZÁPASEM POMODLÍ NA BRANKOVÉ ČÁŘE:

Hovoří vážně, odhodlaně a nepřipouští si jakékoliv zaváhání. Trenéři na něm oceňují jeho pokoru, obrovskou soustředěnost a schopnost vnímat jejich rady. Pohlcuje je prý jako houba. "Je pro nás stejně důležitý jako hráči, kteří dají za sezonu dvacet gólů. Pro mě je to nejlepší brankář na světě," tvrdí skálopevně trenér Levante Jaquín Caparrós.

Ví, o čem mluví. Navas ve spíše podprůměrném klubu, který skončil na šestnácté příčce, udržel průměr 1,08 gólu na zápas. Byl by ještě lepší, nebýt debaklu 0:7 od Barcelony v prvním kole. Poté však soupeři pouze ve čtyřech případech porazili Levante s vyšším než jednobrankovým rozdílem. Není třeba velkých analýz, aby kdokoliv došel k tomu, kdo za touto statistikou stojí.

Kostarický hrdina v obležení fanoušků. Ve vápně Levante to často vypadalo jako ve španělské fabrice během siesty. Přesto patřil Navas mezi nejlepší. Trumfl ho jen Thibaut Courtois, gólman Atletica Madrid, jenž po sezoně odchází zpět do londýnské Chelsea, prát se o místo s Petrem Čechem. Právě do Atletica dost možná budou směřovat Kostaričanovy fotbalové kroky. Zájem o středoamerického fantoma začíná být enormní, i kvůli velice nízké přestupní klauzuli, která činí pouze 6,5 milionu liber. Ve fotbalovém světě obřích transakcí je k mání doslova za hubičku.

Liverpool, Arsenal, Everton, Real Madrid, FC Porto, Sevilla... To je jen část z výčtu možných zájemců. Nabídku na stůl prý zatím položilo pouze Porto. "Tři miliony eur? Směšné." Tak nějak prý reagoval prezident Levante Quico Catalán před ním, než ji smetl ze stolu. Očekává minimálně 10 milionů. A nevylučuje ani možnost, že si Navase ve svém klubu ponechá. I navzdory možnosti, že příští rok odejde jako volný hráč.

Přestupové tahanice v tuto chvíli kostarický brankář odmítá řešit. Připravuje se na čtvrtfinálový boj s Nizozemci, s nimiž se jeho tým utká tuto sobotu. "Je to pro nás obrovský úspěch. Jsme nadšeni z toho, co jsme pro Kostariku dokázali. Musíme v sobě tyto pocity uchovat a jít dál. Nizozemsko má jeden z nejlepších týmů, ale my musíme být stejně odhodlaní jako dosud. Musíme si jít pro vítězství," věří si opět Navas.

Už před penaltami s Řeckem si uprostřed hřiště stoupl do kruhu se spoluhráči a ubezpečil se, že všichni sdílí jednu víru. V to, že dokáží i nemožné. "Řekli jsme si, že když jsme pracovali tak tvrdě a došli takhle daleko, musíme vyhrát. Každý měl ten pocit hluboko ve svém srdci. I to je důvod, proč jsme ve čtvrtfinále," prozradil motivační formuli.

Fotbalový úspěch země, která je podobně veliká jako Slovensko, Navas věnoval svým dětem. "Snažím se být dobrý táta. "Chci, aby moje děti byly šťastné a až vyrostou, aby se mohly ohlédnout zpátky a vidět, že táta v reprezentačním dresu dokázal velké věci. Nakonec o tom přece fotbal je. Každý se chce zapsat do historie. A čím víc, tím líp," dodal Navas.

Kostaričtí dědečkové budou možná svým vnukům jednou vyprávět další legendu. O bájných bojovnících "Los Ticos", kteří se nebáli nikoho. Ani fotbalových obrů.