Trenér Rada si dělá z lehké skupiny peklo

13.10. 06:00 | Autor: Jakub Kvasnička

Příjemný dáreček pro nového reprezentačního trenéra - tak zněly všeobecné názory poté, co byla Čechům vylosována kvalifikační skupina na mistrovství světa 2010. Jaká je realita? Pokud jde o dar, tak danajský. Ale nutno dodat, že si jej do této podoby transformoval především sám Petr Rada.

Ještě nikdy v historii samostatné České republiky nezažil národní tým tak zpackaný úvod kvalifikace. Dva zápasy, jeden bod, obrovská ztráta na první místo. Navíc obě utkání charakterizovaly vesměs příšerné výkony proti soupeřům, kteří by měli být k poražení.

ČTĚTE TAKÉ: Slabí Češi nestíhali. Polsku podlehli 1:2
Podle Rady zmrazil Čechy gól. Už ale nerozmrzli

V Severním Irsku se česká reprezentace prezentovala bojácně defenzivním fotbalem a remizovala tam jen s velkou klikou; v Polsku se ztrapnila neurčitým stylem hry, založeném na chaosu, systémové anarchii a bezmyšlenkovité ofenzivě.

Předstoper Kováč, neinvenční Plašil

Miroslav Slepička v základu. Tah, který nevyšel. Sobotní zápas v Chorzówě nabídl příklad toho, jak vypadá „prokoučované" utkání. Radovi se nepovedla nucená improvizace, do středu zálohy postavil Radoslava Kováče, jenž plnil jakousi archaickou roli předstopera-odkopávače, a vedle něj nasadil příliš málo invenčního Jaroslava Plašila, který pořádně nahrál asi tak třikrát.

Hvězdu bundesligy, špílmachra a lídra soutěže Hamburku Davida Jarolíma, nechal Rada vydusit na lavičce. „Prostě jsem se rozhodl pro jinou variantu," odmítl trenér podrobnější vysvětlení své volby, jež vyústila v komplexní záložní bídu.

A to ještě šokoval dvěma jmény - pravou zálohu neobsadil šikovný rychlík Libor Sionko, ale tragický Zdeněk Pospěch, v útoku vedle Baroše nastoupil Miroslav Slepička, ač snaživý, tak také špatný. Měl prý hrát „podhrotového útočníka". Jenže Slepička bloudil hřištěm, vůbec nevěděl, co má dělat, výrazněji se nedotkl míče. Zase chyba Rady. Neodhadl potenciál a přizpůsobovací schopnosti hráče.

Naopak když přišli do hry Václav Svěrkoš, Martin Fenin a Sionko, hned to bylo o něco málo živější.

Podpora pro Baroše? Nula

Rada zvolil hru na dva útočníky, kterou česká reprezentace nepraktikovala dlouhou dobu. Proč ne - v Severním Irsku hrál národní tým s jedním hrotem, utopeným Milanem Barošem, a nedokázal průměrného soupeře zatlačit.

Změna systému na 4-4-2 mohla být zajímavá. Ovšem je otázka, zda měnit taktický stereotyp zrovna v jednom z nejdůležitějších zápasů kvalifikace, když novou taktiku hráči předtím v podstatě ani nevyzkoušeli. Navíc šlo o hru s dvojicí typově podobných útočníků. "Musím si sám rozebrat, jestli to byla dobrá volba," řekl Rada.

Každopádně český trenér zatím nevyužívá znovuzrození Milana Baroše. Zatímco v Galatasaryi Istanbul je útočník v báječné střelecké formě, při utkání národního týmu opět zapadl do neviditelnosti. Předvedl pár úniků, ale nic víc. Sám za svůj výkon ale spíše nemohl - od záložníků dostal minimum kvalitních nahrávek, navíc spíše vzduchem a ne po zemi, jak je zvyklý v Istanbulu. Tam se dostává mnohem víc do hry, kombinuje, není odříznutý od zbytku týmu.

Celkový rezultát z Polska je jasný a drsný: velké zklamání, varující výkon.

ČTĚTE TAKÉ: Polský tisk: Češi zklamali, naši hráli srdcem a rozumem

Těžká cesta do Afriky

Ve středu hraje reprezentace v Teplicích proti Slovinsku. „Musíme zabrat," ví kapitán Tomáš Ujfaluši. „Je to pořád začátek, zbývá osm zápasů, v nichž se může všechno otočit," dodal. Jenže už teď je tým, v čele s Radou, pod obrovským tlakem. Slovinci jsou navíc nevyzpytatelně houževnatí, nebude to lehké.

Éra Petra Rady začíná, bohužel, podle předpokladů - specificky zvláštními tahy ničí nový trenér očekávaně lehkou cestu do Jižní Afriky, kde se v roce 2010 uskuteční světový šampionát.

Snad se on i tým vzpamatují, protože přijít o africké dobrodružství, to by byla velká fotbalová ostuda pro Česko.

Foto: Robert Sedmík

Autor: Jakub Kvasnička