Šokujte, ukažte sílu. Statistika může zachránit Bílka

02.09. 11:10 | Autor: Jakub Kvasnička

I když se českým fotbalistům nedaří, dokážou ze sebe v klíčových momentech kvalifikace dostat to nejlepší. Asi takový vzkaz vysílá statistický pohled i praktické vzpomínky na poslední tři kvalifikační příběhy, které fotbalová reprezentace napsala.

V zásadních zápasech vyhrávala - či minimálně nezklamala. Dopady to mělo různé.

Zastavení první: Přes Norsko za snem!

Stará garda reprezentace. Sumarizaci paradoxně začínáme soupeřem, jenž momentálně straší v hlavě Michala Bílka. Zatímco současná reprezentace dostala od Norů v přátelském zápase napráskáno, tým Karla Brücknera v baráži kvalifikace na mistrovství světa 2006 dokázal v ultradůležitém dvojzápase s přehledem zničit norské šance na postup.

Přitom v kvalifikační skupině nehráli Češi dobře. Byli kritizovaní a Brückner měl několikrát pořádně rozkývanou židli. Reprezentace dvakrát naprosto zaslouženě prohrála s Nizozemskem 0:2, stejným výsledkem podlehla i v Rumunsku, trápila se s Finy, doma je porazila se štěstím 4:3.

Do baráže se dostala těsně, s odřenýma ušima, nohama, prostě vším. Zachránilo ji Rumunsko, které naštěstí vyhořelo v několik zápasech, čímž otevřelo německou cestu. A baráž? Tam už Češi byli suverénní. Listopad 2007 se stal památným. Najednou to byla reprezentace, která si věřila. Konsolidovaný tým vyhrál dvakrát 1:0, v Norsku dal gól Vladimír Šmicer, doma Tomáš Rosický a Česko slavně, poprvé v historii, postoupilo na mistrovství světa – kde už to tak slavné nebylo, ale to je jiný příběh...

Zastavení druhé: Senzační zničení Německa

Tým z Eura 2008. Ani kvalifikace na mistrovství Evropy 2008 nebyla zrovna prezentací fotbalové pohody a všeobecné spokojenosti. Kritizovaný Karel Brückner, jenž si vyslechl své již po neúspěšném šampionátu 2006, pořád hledal někdejší lehké nohy vlastního týmu. Vše bylo upracované, složité.

Na začátku potěšilo jen rozdrcení Slovenska 3:0, jinak přišlo trápení s Walesem (výhra 2:1), remíza v Irsku a hlavně domácí prohra 1:2 s Německem, která ještě více podlomila někdejší Brücknerův status Nedotknutelného. Před podzimním vyvrcholením bylo vše otevřené. V diskusích převažovaly názory, že i hon na druhé místo bude úspěchem.

Jenže: Češi zakončili kvalifikaci ve velkém stylu. Do Německa, jež bylo ve skupině téměř suverénní, jeli jako outsideři, navíc bez zraněného režiséra Tomáše Rosického. Zásadní zápas ale opět zvládli, a to senzačním způsobem. V Německu šokovali výhrou 3:0, přičemž především Rosického náhradník Marek Matějovský předvedl jeden z nejlepších výkonů v životě. Dal gól, trefil tyč, tvořil. Přitom měl minimálně reprezentačních zkušeností. I díky němu Češi nakonec skončili překvapivě první ve skupině.

Zastavení třetí: Na Slovensku slušně, ale ne dostatečně

Neúspěch na Slovensku. Ten zápas byl poslední nadějí ve fotbalové zpackanosti kvalifikace na mistrovství světa 2010. Národní tým musel vyhrát na Slovensku, jinak se všechny šance na případný postup do baráže zmenšily na teoretické marginálie.

Jasně, už předtím byl vlastně každý zápas klíčový. Slovinsko, Polsko... Jenže případná výhra na Slovensku mohla zvrátit nepovedenost, kterou přinesl Petr Rada a jeho herní chaos. Poté co byl zmatený trenér odvolán, nominoval se do role dočasného kouče nový předseda Ivan Hašek.

Září roku 2009, návštěva 22 tisíc fanoušků na Tehelném poli. Den poslední naděje. Neúspěšný den. Reprezentaci sice Hašek pokropil zaujetím, hráči najednou jezdili, nebyl to fotbalový pochod jako za Rady, ale na silné Slovensko nestačili. Respektive – remizovali 2:2, nehráli vůbec špatně, měli šance, ale nestačilo to. Remízou si definitivně zavřeli dveře do Jihoafrické republiky. Dveře, které měly být, při vědomí lehkého losu, otevřeny dokořán.

A teď je na řadě další klíčové utkání. Ve Skotsku tentokrát reprezentaci může stačit i remíza. Byla by uspokojivá. Pomůže nervóznímu a kritizovanému Bílkovi vědomí lehce příznivé statistiky, že na klíčová utkání se národní tým umí připravit?

Foto: Robert Sedmík, ČTK

Autor: Jakub Kvasnička