Česká fotbalová zlomenina. Bílek přiživil negativismus

19.11. 08:00 | Autor: Jakub Kvasnička

Bohaté Emiráty viděly českou fotbalovou bídu. Tuzemská hrdost na míč kopaný utrpěla těžkou zlomeninu, ostudným trapasem je degradována a znemožněna. Trenér Michal Bílek začal reprezentační angažmá příšernou statistikou: dvě prohry s týmy druhé světové stovky žebříčku FIFA, navíc bez vstřelené branky (penaltový rozstřel s Emiráty ani nepočítejme).

Kdekdo říká, že výsledek netřeba přeceňovat. Že hráči se neznali, byli nesehraní, chudáci. Ale i kdyby se viděli úplně poprvé v životě, což neviděli, museli by tak špatné týmy (Emiráty, Ázerbájdžán) porazit pomocí skákání na jedné noze.

Pokud Michal Bílek řekl, že chce na turnaji nalézt čtyři hráče do užšího kádru, pak spíše našel mnohem více kandidátů na ukončení profesionální kariéry. Většina fotbalistů v reprezentaci neměla co dělat. A ti, kteří jakž takž hráli (ovšem nijak zářivě), do národního týmu stejně patří - Adam Hloušek, David Rozehnal, Marek Matějovský.

Ostatní? Hrůza. Zklamal třeba očekávaný dravec Mario Lička, jenž byl vidět jen díky skákajícím vlasům, útočník Michal Papadopulos dlouhé vlasy nemá, takže nebyl vidět vůbec, stoper Jan Šimůnek byl kvůli svým chybám vidět zase až moc a takový David Limberský pravděpodobně neviděl vůbec nic, protože ani jednou přesně nepřihrál.

A tak by se dalo pokračovat dlouho, dlouho, dlouho...

ČTĚTE TAKÉ: Velká fotbalová ostuda. Češi prohráli s Ázerbájdžánem!
České reprezentační trapasy: Ázerbájdžán nebyl první

Dobře, takže s hráči to moc nevyšlo. Bílek se snažil najít čerstvou krev, avšak český fotbal je v tomto směru očividně anemický.

Jenže i sám trenér musí zpytovat. Především zvolení nového rozestavení 4-3-3, jež je prý pro národní tým "nejvhodnější", musí být předmětem zkoumání a následné eliminace. Vždyť pragmatické zamyšlení nad křídelní hrou okamžitě vede k zjištění, že český fotbal žádná ostrá křídla nemá.

Jan Šimůnek. Ať už to dokázal tento ostudný „druhý sled" (Dlouhán Papadopulos na straně? Nesmysl.), či pohled na elitní výběr české reprezentace.

Jak by si vlastně Bílek rozestavení představoval? Na křídle asi Baroš s Plašilem, na hrotu Necid... Těžko říct. Každopádně je to nesmyslné. Bílek by se měl vrátit k osvědčenému a vhodnějšímu systému 4-4-2.

Jenže teď má hlavu plnou myšlenek na ostudu, kterou jeho tým prezentoval na Arabském poloostrově. Neúspěch trenéra dost bolí, jelikož v očích veřejnosti se ihned stal nekompetentním, kritizovaným, špatným. Fotbalový negativismus tak dlouhodobě zaplavuje Českou republiku.

Co dál? Hodně práce. A zapomenout. A doufat.

Foto: ČTK, archiv TÝDNE

Autor: Jakub Kvasnička