Lněnička: Prý bych mohl mít problémy v osobním životě

12.12. 06:00 | Autor: Petr Vlček | Aktualizováno: 12.12. 15:42

Předseda Odvolací a revizní komise Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) Ondřej Lněnička čelí dalším a tentokrát mnohem tvrdším obviněním ze strany vrcholných představitelů svazu. K prohlášením, že je nekompetentní, se přidala tvrdá vyjádření o tom, že je podvodník a lhář.

ČTĚTE TAKÉ: Podvod, nebo pomluva? Mokrý a spol. útočí na Lněničku

Toto tvrzení podpořila zatím i kontrolní rada advokátní komory, která na Lněničku podala žalobu ke kárnému senátu. Zárověn prý Lněničkovi někdo ze svazu vyhrožuje problémy v osobním životě.

Co říkáte na nová nařčení na vaši osobu od představitelů ČMFS?

Mým klientenem je i nadále Bohemians Praha. Věci, které se týkaly sporové agendy vůči Českomoravskému fotbalovému svazu, jsem v únoru tohoto roku odevzdal jinému zástupci za účasti předsedy Bohemians pana Karla Kapra (TÝDEN.CZ se p. Kaprovi pokoušel dovolat. Neúspěšně, pozn. red.). Ten mi řekl, že mi odvolává plnou moc a že si nepřeje, abych cokoliv v těchto řízeních nadále aktivně činil. Čili já jsem nic nedělal, ani vůči soudu České republiky, a vůči Soudu pro Prahu 1 zejména. Já jsem ten spis už pak neviděl, ale znamená to, že se soud zřejmě nedozvěděl, že mi bylo ukončeno zastupování. Čili: pan Kapr za mnou přišel, řekl končíme, a ty Lněničko nedělej nic. Toho jsem se držel, protože pokyny klienta jsou to nejzávaznější, co v rámci advokacie máme.

Vyjádření ČMFS

Pod článkem je přiloženo vyjádření předsedy Českomoravského fotbalového svazu Pavla Mokrého.

Jak tedy advokátní komora dospěla k závěru, že jste pochybil?

Pozor, nezaměňujme hrušky s jablky. Kárný žalobce a předseda kontrolní rady pan doktor Mikš dospěl k názoru, že jsem měl porušit pravidla profesionální etiky tím, že jsem se měl chovat nečestně vůči advokátní komoře. Znova opakuji, doktoru Mikšovi a kontrolní radě jsem řekl pravdu. Řekl jsem: Ukončil, odevzdal a klient nechtěl, abych cokoliv dělal.

Ale pan předseda Mokrý s panem Řepkou tvrdí, že mají v ruce dokumenty od soudu, které vás usvědčují z profesního pochybení a dokonce ze lži.

Pan Mikš vycházel z opakovaných stížností pana Mokrého, kterých bylo během roku tuším sedm. Na základě toho dospěl k závěru, že jsem mu měl říci nepravdu, a podal na mě kárnou žalobu. Já ale tvrdím, že je neopodstatněná. Rozhodne o ní kárný senát. Já jsem v postavení kárně obviněného, nicméně jsem nevinný, ještě jsem nebyl z ničeho usvědčen.

Nebojíte se tedy dokumentů, které na vás mají údajně v ruce?

Oni jednají na základě soudního potvrzení, že je ve spisech stále založena moje plná moc. Já říkám, že to je možné. Můj klient nechtěl, abych soudu něco oznamoval. Říkal, že si všechno zařídí sám, ale zřejmě vůči soudu nic neudělal. Zastoupení vůči soudu je formálně ukončeno, pokud dojde oznámení od původního právního zástupce, nebo od účastníka řízení, čili Bohemians Praha, anebo je tam založena nová plná moc. Zřejmě se nestala ani jedna z těchto variant, ale po mě to nikdo nechtěl.

Čím si vysvětlujete, že váš tehdejší klient, tedy majitel Bohemians pan Kapr, neoznámil soudu, že už ho nezastupujete?

Nevím, jediné, co mě napadá, je, že nechtěl, aby jeho noví právní zástupci nebyli vystavováni obdobnému tlaku jako já. Já nemůžu úkolovat svého klienta. Pokud si to přeje, a pan Kapr si to přál, je jen na něm, kdy obeznámí soud o změně svého právního zastoupení.

Přesto, neupozorňoval jste pana Kapra, že vás může dostat do problémů?

Když mi od soudu začaly chodit nějaké písemnosti, říkal jsem mu: Ukončete to, já na ten soud psát nebudu, protože to nechcete.

V tomto smyslu tedy váš klient Bohemians Praha pochybil?

To není pochybení, to je rozhodnutí a svobodná vůle zástupců Bohemians, ne moje. Opakuji, já jsem v tomto vázán tím, co mi bylo řečeno. Tedy - nedělej nic.

Budete tedy požadovat nějaké prohlášení od pana Kapra, které vám toto potvrdí a očistí vás?

Nebudu. To záleží opět na něm. Já jsem několikrát žádal Bohemians, aby u soudu uvedli věci na pravou míru. Zpravil jsem je i o kárné žalobě. Já tuto skutečnost samozřejmě předložím před kárným senátem.

Nemáte přesto pocit, že jste dal zbraň do rukou svých odpůrců ve svazu tím, že jste nedohlédl, aby bylo vše formálně v pořádku?

Já jsem na to opakovaně upozorňoval, ale nemůžu klienta úkolovat. Neobracejme ten vztah mezi klientem a advokátem. Já říkám ano, tohle se nemělo stát, ale nemám páky na to, abych k něčemu klienta donutil. Já ho k tomu soudu nemůžu přitáhnout, pokud to on sám nechce.

Zvažujete nějaké právní kroky proti ČMFS v případě, že budete advokátní komorou zbaven obvinění?

Nezvažuji. Tady totiž vůbec nejde o advokátní komoru, ale o jednostranné řešení vztahů uvnitř svazu. Jediný cíl, který tato kampaň má, je zabránit kontrole hospodaření ČMFS s poukazem na to, že takto nekompetentní osoba, která má lhát a podvádět, přece nemůže provádět kontrolu hospodaření. To je ta podstata věci. Ta rétorika padesátých, nebo sedmdesátých let, která z toho čiší, je mně osobně cizí.

Proč na vás svaz tolik útočí kvůli kontrole hospodaření?

Tohle ale není o Lněničkovi. To je o tom, jak vnímáte, k čemu slouží fotbal. Jestli má sloužit pro zábavu lidí, nebo má být výkladní skříní pro pár jedinců, kteří se bojí, že jim někdo nakoukne pod pokličku. A proto se někomu hodí tahle personifikace. Jenže o provedení kontroly rozhodla celá komise.

Jak snášíte tlak, který je na vás v poslední době vyvíjen? Nepřemýšlel jste, že to vzdáte a odstoupíte?

Já odstupovat nebudu. Můžu se každému podívat do očí. Ale nejhorší pro mě je, že tři týdny před podáním kárné žaloby na mou osobu mi jeden z vrcholných představitelů svazu řekl, že díky mým fotbalovým aktivitám bych mohl mít problémy v osobním životě. Zeptal jsem se ho, jak to ví. A jeho reakce? Že si mám uvědomit, že on ví vždycky. A to řekl před svědky.

Takže vám bylo vyhrožováno?

To jste řekl vy. Někdo mi prostě řekl, že ví víc než ostatní. A já to nejsem, já jsem se o podání kárné žaloby dozvěděl až poté, co se tak stalo.

Neřeknete, kdo vám vyhrožoval?

Ten člověk to řekl před svědky, a já věřím, že těch šest lidí, kteří u toho seděli, nezapomněli.

Foto: Internet

Autor: Petr Vlček