Herec a fotbalista Trojan: Na Bohemce pořád jen platím

V tom zápase dlouho o nic nešlo a to, že Bohemians 1905 nakonec prohráli 0:1 ve své druholigové derniéře, nikdo příliš neřešil. Duel dostal grády až na konci, kdy se na hřišti v dresu populárních Klokanů objevil neméně populární herec Ivan Trojan.

Bohemians 1905, od příští sezony znovu prvoligoví, nasadili Trojana do hry v 86. minutě s úkolem vyrovnat. Ke střele se mohl Trojan dostat v samotném závěru utkání ve chvíli, kdy hvizd píšťalky sudího oznámil konec zápasu.

„Já si myslím, že rozhodčí prokázal absolutní necitlivost. Vůbec tomu nerozumím, že když má někdo v takovémhle zápase napřaženo na ránu, a ještě k tomu jsem to já, tak rozhodčí odpíská konec. To bylo opravdu necitlivé," prohlásil se smíchem známý herec po zápase.

ČTĚTĚ TAKÉ: Herec Trojan "kritizoval" rozhodčího. Pokutě však unikl   

Ivane, máte nějaký zážitek, který by byl srovnatelný s vaším startem za Bohemku?
Že bych hrál před sedmi tisíci diváky, to se mi ještě nestalo. To byl první velký zážitek. Ten druhý byl, když diváci začali skandovat mé jméno, to mě dojalo. Do poslední chvíle jsem navíc nevěděl, jestli nastoupím. Tři hodiny před utkáním jsem si v divadle vyhodil při představení záda a ještě tady mě dávali dohromady. Pomáhal mi i Pavel Kolář (známý fyzioterapeut - pozn. red.). Příběh Bohemky je ale silný a já jsem rád, že mohu být jeho součástí.

Cítil jste před startem trému, třeba jako v divadle?
Přemýšlel jsem o tom, jestli ta tréma tady byla větší než před premiérou v divadle. A byla. Hodně mi pomohli diváci, z jejichž reakcí jsem vytušil, že je jim jedno, jestli budu hrát dobře nebo špatně.

Dostal jste nějaké konkrétní pokyny od trenéra?
Jít do útoku a dát gól. Pohybovat se na hrotu a dostat se do šance. Pavel (Pavel Hoftych - kouč Bohemians 1905 - pozn. red.) mi ale ve skutečnosti nesvázal žádnými taktickými pokyny, měl jsem téměř volnou ruku.

Jste dobrý herec. Neměl jste za úkol zkusit nafilmovat nějaký faul na vaší osobu?
Takový pokyn jsem nedostal. Myslím, že takové pokyny se tady na Bohemce ani nedávají a byl bych rád, kdyby se nikdy ani nedávaly.

Co máte v plánu s dresem, ve kterém jste zápas odehrál?
Spousta diváků ho po mně chtěla, ale tenhle dres si určitě schovám. Doma mám už spoustu různých dresů, hodně je jich z basketbalu. Ale tenhle bude jiný.

Po utkání jste říkal, že jste dojatý. Kdy naposled jste zažíval podobné pocity?
Když jsem dostal Českého lva za film Václav. Měl jsem dojem, že mi to ti lidi přejí, a zároveň jsem věděl, co všechno jsem tomu obětoval.

Na hřišti jste byl mazák. Jak se k vám chovali spoluhráči?
Já že jsem byl mazák?

Byl jste na trávníku nejstarší.
Aha. Tak já tady na Bohemce akorát pořád platím. Dvakrát jsem přišel pozdě na trénink, za což se platí. Na utkání s Ústím jsem přišel taky pozdě. Navíc jsem odehrál první zápas za áčko, za to se taky platí. Ačkoliv jsem zde nejstarší, tak se tady nedoplatím.

Jak to vidíte se svojí další kariérou v dresu Bohemky?
Nikdy neříkej nikdy. Pravda je ale, že zanedlouho mi bude 45 let, takže bych asi nebyl moc perspektivním hráčem. Uvidíme, jak se dál bude vyvíjet příběh Bohemky. Ale asi beze mě na hřišti.

Foto: Lucie Pařízková

Čtěte dále

další zprávy