Sparťané v akci: Berger šetřil slova, Hašek si to užíval

15.01. 13:57 | Autor: Jakub Kvasnička

Parkoviště bývá plné aut. Nikoliv v krkonošském Bedřichově poblíž místní Vojenské zotavovny, kde fotbalová Sparta nabírá po zpackaném podzimu fyzičku v rámci zimní přípravy. A nový trenér Martin Hašek hráče vůbec nešetří.

Před automobily jsou nerovnoměrně rozeseté kužely. Spoustu kuželů. Kdyby chtěl kdokoliv vyjet, musel by se pečlivě soustředit, aby nějaký nezdeformoval. Sparťané by za to ale byli rádi. Ty kužely slouží k jejich fyzickému trýznění.

Zatím jsou ale opuštěné. Rudí hoši si zrovna „užívají" opodál. V nepříjemně strmém kopci, možná spíše kopečku, mají připravena tři stanoviště. Dokola se na nich točí.

Krkonošské ticho pravidelně rozptyluje nadšeně řvoucí Martin Hašek, asistent sparťanského trenéra. Je u prvního stanoviště. Úkol hráčů? Párkrát zvednou činky a sprintovat hlubokým sněhem co nejrychleji vzhůru.

Komentátor Stejskal

„Skvělý, Marián, skvělý," chválí sparťanského beka Mariána Hada (mimochodem, jednu z nejméně povedených předsezonních posil). „2,01, suverénní rekord. Tak to chci vidět ode všech, pánové." Martin Hašek je pán tréninku. Hráče hecuje, povzbuzuje. Na dalších dvou stanovištích podobným způsobem pokřikují další dva asistenti, Jan Stejskal a Jan Kmoch.

Hlavní trenér Jozef Chovanec pozoruje vše pod kopcem. A Stejskal mezitím glosuje: „Á, no podívejme se, legenda české kopané, jak to zvládá," tropí si šoufky z dýchajícího Patrika Bergera. Zarostlý sympaťák vyloudí usměv, nic víc. Není se co divit, slova unavují.

Stejskala ale stylizace do komentátorské pozice baví. „Další legenda, vážení přátelé, a zase skvěle," doprovází běh se závažím v podání Tomáše Řepky, jenž jde na řadu ihned po Bergerovi. „Tady je každej legenda," ozve se o pár desítek metrů dál makající brankář Jaromír Blažek.

Vydejchávám, pracuju

Sparťané dostávají pořádně zabrat. Každá myšlenka na čtvrté místo v lize musí bolet. Bony Wilfried uklouzne, k Haškovi doběhne krkolomným způsobem. „2,94, to je hrozný, Bony," směje se nový asistent. „Jéžíšmárjá," vykřikne perfektní češtinou sympatický útočník z Pobřeží slonoviny.

Jozef Chovanec mlčí, jen občas prohodí cosi s kondičním koučem Alešem Kaplanem. Za stromem jako by se schovával Matúš Kozáčik. „Co ty tady, Matúš?" optá se jeden z členů realizačního týmu. Zpocený brankář jen vyhrkne: „Vydejchávám, ne. Pracuju přece..." Tahle práce je pěkná. Ale jen v létě.

Foto: ČTK

Autor: Jakub Kvasnička