Jak byl Berger málo "živoučký" a Řepka zase až moc

03.08. 09:00 | Autor: Jakub Kvasnička

Obloha blikala. Pražskou Letnou chvíli osvěcovaly sluneční paprsky, které se pravidelně střídaly s šedivými mračny. Zajímavou stínohrou počasí upozorňovalo: už je to zase tady! Davy mužů a žen, velkých i malých, oděných v různorodě originálních rudých kombiné, se probraly z letního fotbalového spánku. V Praze začala liga.

Ve velkém sále letenského press centra to žilo. Nejprve tam měli organizační poradu policisté, pak se u vchodu otevřel sponzorský stánek nabízející pečivo nejrůznějších druhů. A zadarmo! Jasně, že se u něj hned vytvořila dlouhá fronta sparťanského lidu lačnícího po dobrotách. „Tak ještě tady ten koláček, a ještě jeden a děkuju," říkal fanoušek, jenž měl ruku plnou makových laskomin. „Snad bude takhle sladkým soupeřem i Boleslav," přál si.

ČTĚTE TAKÉ: Sparta porazila Boleslav, Řepka měl být vyloučen

Fronta se zvětšovala a zvětšovala. „Po zápase tady má být autogramiáda hráčů. To jsem zvědavý, jestli ta řada bude alespoň stejně dlouhá," glosoval při pohledu na hladový dav jeden z novinářů.

S čerstvě nabranými koláčky přicházeli lidé do ochozů, které se slušně zaplňovaly. Aby ne. Je přeci potřeba vidět především Jeho, velkého Patrika Bergera.

V publiku bylo slyšet nejrůznější akcenty. Plzeňské dlouhé „á" doplňoval brněnský hantec. Sparta má příznivce všude. Na její úvodní zápas sezony se jich přišlo podívat 15 521. „Fanouškům patří velký dík," oznamovali po zápase trenér Vítězslav Lavička i kapitán Berger.

Děkování trenéra Sparty Vítězslava Lavičky a obránce Michala Kadlece. Hlavně na něj, někdejší hvězdu Liverpoolu, se všichni sparťanští příznivci těšili. Ale museli odejít zklamaní. Místo hvězdného šinkanzenu se po hřišti ploužila ufuněná lokálka. „Ještě nejsem tak živoučkej, jak by to asi potřebovalo," přiznal chlapsky Berger. Byl v dobré náladě, pořád se usmíval. „Já můžu bejt rád, že jsem to vůbec dohrál bez zranění. Takže zítra můžu na trénink," glosoval svůj výkon.

Sám zápas nudil i bavil - nechtěně bavil. Hráči hlavně v první půli předváděli cirkusová čísla, která měla do profesionálního kopání poměrně daleko. Často se nad kuriozitami ozýval užaslý povyk. Jejich nabídka byla pestrá: srážky vlastních hráčů, nepochopitelná zakopnutí do autu či (kulantně řečeno) nepovedené střely a nahrávky. Parodie, zvláštní druh estrády? Ne, liga. Sezona teprve začíná, je třeba shovívavost. Diváci tolerantní nebyli. Mručeli, skučeli.

Největší dusno, takové neuchopitelné ticho, nastalo ve chvíli, kdy Tomáš Řepka zajel zezadu do Luboše Pecky. Vědomě brutální faul, jenž by se dal charakterizovat jako červený. Přišla jen žlutá. A oddechnutí.

Jenže za chvíli znovu. Nenapravitelný recidivista skluzem sundal Michala Papadopulose. Zezadu, bez míče. Ale ne zas tak moc. Přesto pravidla jasně říkají - žlutá karta, bez diskuzí. Sudí Jílek už sprintoval k hříšníkovi, očima jakoby vyndával kartu, když se najednou uklidnil, zastavil. „Vylučovat Řepku v prvním kole? Hned takhle, jo... Ne, to nebudu," šeptal si snad.

I díky tomu Sparta vyhrála.

Jako by se snad liga ani nezastavila. Jako by se minulá sezona nenuceně přelila do té nové. Všechny charakteristické rysy totiž zůstaly. Běsnící Řepka, herně nepřesvědčivá Sparta, chybující rozhodčí, ale třeba také disciplinovaní letenští diváci, kteří zaplnili tribuny.

Tak ještě devětadvacet kol...

Foto: ČTK

Autor: Jakub Kvasnička