Fotbalový boss Berbr: milovník komunismu, Dáši a peněz

Roman Berbr. Místopředseda FAČR. Muž s dlouhými prsty a velkými ambicemi. Po zatčení Miroslava Pelty přiznal, že zvažuje kandidaturu na šéfa asociace. Proti je drtivá část veřejnosti. Nahlas se ozvaly i velké kluby v čele s pražskou Slavií i Spartou. Co je vlastně Roman Berbr zač?

Jméno komunistického vraha Klementa Gottwalda visí na vratech jeho firmy. A na chalupě, kde místopředseda FAČR Roman Berbr často a rád odpočívá s manželkou Dagmar Damkovou, zase vlaje sovětská vlajka. V okně má portrét Che Guevary. "Zhruba tak sedmnáct let sháníme relikvie z dob komunismu. Nakupuji je na Aukru, na burzách a chceme jednou udělat skanzen komunismu," vysvětlil kdysi svoji libůstku Berbr v týdeníku Gól, který vydává FAČR.

Jako někdejší estébák má pro bývalý režim slabost. "Dělal jsem sedm let u rozvědky, to mě utužilo. Měl jsem na starosti Bundesnachrichtendienst, německou rozvědku. A Izraelce," chlubil se bez studu v knize Kmotr fotbal.

Jeho bývalá profese se projevuje i ve fotbale. "Má estébáckou minulost. A podle toho vládne," řekl před nějakou dobou rozhodčí Libor Kovařík v deníku Sport. Neanonymně pověděl, o čem se ve fotbale dlouho ví: že Berbr je hlavním scenáristou mnoha zápasů, že má pod sebou rozsáhlou síť věrných rozhodčích, kteří "řežou" podle jeho příkazů. A že kdo neposlechne, je zastrašován, ničen, a to především díky rozsáhlé sbírce kompromitujících materiálů, které Roman Berbr za svoji rozhodcovskou a pak i funkcionářskou kariéru nashromáždil. "Je to on, kdo u nás řídí rozhodčí," řekl mimo jiné Kovařík.

Třicet let známostí

Vraťme se na úplný počátek chobotnice, kterou Berbr v českém fotbale stvořil a kterou nadále živí (a která živí jeho). Většina moci v českém fotbale se rekrutuje ze svérázného mikrokosmu rozhodčích. Je to pořád nejucelenější skupina, která drží při sobě a vytváří ohromnou mocenskou sílu. V jejím čele stojí právě Berbr. Miroslav Pelta se snažil jeho vliv mírnit, ale moc se mu to nedařilo.

"Už v době před třiceti lety přemýšlel, jak v českém fotbale umístit své lidi," vzpomíná Jiří Kubíček, bývalý místopředseda fotbalového svazu a olomoucký funkcionář, který se proti Berbrově klice dříve výrazně vymezoval. "Rozhodčí jsou stav, není to jen nějaká skupina ve fotbale. Hráči nikdy netáhnou spolu a stejně tak i kluby, ale rozhodčí spolu táhli vždy." Když kariérně dopískají, stávají se z nich funkcionáři, vládnou regionálním krajům, soutěžím, komisím, menším i větším klubům. I proto Berbr například ovládá volební valné hromady fotbalového předsedy.

Volitelé často pocházejí z rozhodcovské komunity (nebo jsou jí ovlivněni). Na čí straně Berbr byl, ten vyhrál. Čtyřikrát za sebou. Obst, Mokrý, Hašek, Pelta. "Volby umím," chlubí se Berbr, jehož vrcholem kariéry je právě současná funkce místopředsedy, do níž se za pomoci svých věrných nechal zvolit. Najednou vylezl z kanálu a je ve vedení fotbalu. 

A minulý týden vyšel v čele fotbalového průvodu pravdy: "Co se týče té kauzy, chystáme brutální obhajobu," řekl médiím s tím, že uvažuje o kandidatuře na předsedu FAČR (volba se uskuteční už začátkem června, pokud se valná hromada neodloží). 

Proti tomu důrazně vystoupil třeba Jaroslav Tvrdík, šéf pražské Slavie. "Můj tip: Jiří Šimáně," naznačil jméno potenciálního kandidáta s tím, že je ihned třeba ve fotbale vytvořit úřednickou vládu. Berbr na to reagoval výsměchem: "Mimozemský návrh!" 

Teď psi!

Rozhodcovskou kariéru ukončil Berbr v roce 2000. Slavia Praha tehdy vyhrála v přátelském utkání v Plzni 3:2, na lajně u toho byla "shodou okolností" i jeho budoucí manželka Dagmar Damková, která ve sněhové vánici s praporkem uklouzla a podle tehdejšího tisku "předvedla divákům sudy".

Berbr pak řekl, že dojetí necítí a že se těší, jak bude odpočívat se svými milovanými psy a že si koupí ještě jednoho, aby měl tři. Pozor, Berbr byl velmi dobrý rozhodčí (když chtěl), pískal i na mezinárodní úrovni. Jeho největší zbraní bylo umění číst hru, měl pro ni mimořádný cit. To si pak přenesl i do zákulisí.

Už v roce 1993 ovšem čelil vážnému obvinění. Tehdy pískal zápas mezi Jabloncem a Bohemians. Byla to baráž o udržení v lize, šlo o hodně. V poločase, kdy klokani vedli 1:0, si Berbr údajně zavolal jejich kapitána Romana Pavlíka: "Chci sto padesát tisíc korun. Jinak vás zaříznu." Na tu dobu neskutečné peníze. Pavlík to řekl trenérovi Petru Packertovi, který úplatek údajně odmítl, zápas skončil 1:1. A Packert pak podal podnět na disciplinárku i na policii. Berbr samozřejmě vše popřel. A nakonec na všechno zapomněl i hráč Pavlík. Prostě si to před komisí i policisty už jaksi "nepamatoval".

Vina tak Berbrovi prokázána nebyla, i když výrok jabloneckého státního zástupce Jana Schwarze, který podrobně vyslechl všechny svědky včetně masérů, mluví za vše: "Na celou věc už mám svůj názor, ale nebudu ho sdělovat."

"Nejvíce ale šel Berbr na ruku Spartě. Ještě hodně dlouho po konci kariéry se chlubil často a rád, že s ním Sparta nikdy neprohrála… Díky Spartě vydělal spoustu peněz. A vydobyl si také pozici mezi sudími," říká již citovaný bývalý ligový rozhodčí.

Mimochodem, v roce 1999 nastoupil do pozice generálního ředitele Sparty Miroslav Pelta, současný šéf FAČR - a zformovala se tak jedna hezká fotbalová známost, která jen dokumentuje, jak jsou vztahy v zákulisí postavené na dlouholetých základech…

Dvě nuly

Berbr samozřejmě figuroval i v největší, takzvané "ivánkovské" aféře z roku 2004. Tehdy už jako mocný funkcionář rozhodcovského podsvětí a muž, jenž vystřelil Dagmar Damkovou ke hvězdám.

"Pastyřík je tvůj kůň, ne?" ptal se Berbra Ivan Horník na asistenta rozhodčího, kterého potřeboval na lajnu, aby pomohl ovlivnit zápas Viktoria Žižkov - Brno (3:0). "Poslouchej, mezi náma, Roman, dvě nuly," říkal Berbrovi do telefonu zase Radomír Hruboň, někdejší obchodní ředitel Vítkovic. "Aha, to je hodně," odpověděl Berbr. "Dvě nuly" značily v korupčním slangu úplatek sto tisíc korun. Vítkovice tehdy potřebovaly vyhrát v Mostě. Vyhrály 1:0…

Berbr ze všech svých "namočení" vyšel neposkvrněný. Je mimořádně inteligentní. Do telefonu nikdy nic "velkého" neřešil, celý život si dává ohromný pozor. Pokud on má "kompro" na všechny, nikdo nemá nic na něho. Nejspíše.

Workoholik

Nikdy nepřestával pracovat, jak říkal Ivánek: "Samo se to neudělá." Berbr věnoval fotbalu většinu svého času. Dagmar, psi, fotbal, peníze - všechny jeho lásky. I když má na západě Čech poměrně úspěšnou stavební firmu, bohatství mu vygeneroval kulatý míč. Jak? Inu, různě.

Česká televize zhruba před dvěma lety přinesla svědectví o tom, co se v českém fotbalovém zákulisí dlouho vypráví: že je to právě Berbr, kdo stojí za vybíráním takzvaného jízdného. Kluby z ČFL (třetí liga) a divizí každoročně nakupují "lístky na vlak". A vybírají si, jakou třídou chtějí jet. První třída, hra o postup. Prasečák - sestupový boj. "Ty kluby zaplatí statisíce a vědí, že nesestoupí," řekl zdroj České televize.

To vše za pomoci určených řezníků v černém. Mají jasné pokyny. "Dvakrát až třikrát rozhodčí selže a je nahrazen. Třeba nenařídí penaltu, když ji nařídit má," dodal zdroj ČT. "Ale v tuto chvíli už to u Berbra není o penězích," říká TÝDNU již citovaný bývalý rozhodčí. "On už má miliony, desítky milionů. A přestože peníze dál sbírá jako houbař ze všech možných zdrojů - oddíly, rozhodčí, sázky - tak nyní je to o egu, moci, ješitnosti."

Již citovaný někdejší zkušený olomoucký funkcionář Jiří Kubíček naznačuje, že Berbrovi aktuální mediální pozornost vlastně vůbec nevadí. Naopak. "Roman Berbr to úplně vyhledává. Myslím, že dokud mu nesáhnou na zdraví nebo životní jistoty, tak je to voda na jeho mlýn. On se tomu směje. Je personálně silný, mocný, nezlikvidovatelný."

Neumím číst

Nervy mu mediálně vytekly jedinkrát - to když deník Blesk v roce 2006 napsal o "žhavé dovolené" mileneckého páru Berbr a Damková v Brazílii. To bylo přes čáru. Berbr za svou tehdy ještě přítelkyní pevně stál a jakákoli zmínka o jejich soukromí ho rozčilovala.

Funkcionář pak redaktorovi, který článek napsal, napřed zavolal (omlouváme se za autentickou vulgaritu): "Ty debílku, vezmu tě do Brazílie s sebou, můžeš mi tam lízat prdel." Následně poslal několik velmi pěkných esemesek, jimiž dokonale odkryl zásadní rysy své dominantní povahy: "Prijedes me vylizat tu prdel?" - "Prijed me ji vylizat, lizes i jinym. Pospisile prijed. Nebud mejdlo." - "Nebud slaboch. Ja te jen chci rikat, co delam. Ted jdu do hotelu na snidani. Co ty, cos měl dobryho?" - "Co delas kluku? Snidane byla fajn, jdu na fotbal. Osetruj si jazyk!!" - "Pospisile, mas tel s fotakem? Poslal bych te nejake fotky. Fakt, vazne, mam novyho Mercedesa. Dej vedet." Novináře má jinak obecně v místech, která chtěl opečovávat od redaktora Blesku. Příliš s nimi nekomunikuje, většinu má za idioty.

Když například před časem mluvila televize Nova s Berbrem kvůli tomu, že protimafiánská policie měla zatknout jednoho z "jeho" nejvýraznějších řeznických sudích Zdeňka Vaňkáta, bylo to velmi rychlé. Redaktor: "Víte o tom něco?" Berbr: "Nevím nic." Redaktor: "A četl jste ty články (o Vaňkátovi)?" Berbr: "Ne, to není čtení, já neumím číst."

Český fotbal jen těžko najde systémovou cestu ven, vlastně si ani nelze představit, jak by mohla vypadat jeho reforma. Všichni už si tak nějak zvykli na to, že mnoholetá prácfestee Romana Berbra a mohutné skupiny jeho rozhodcovských věrných poskoků je vlastně nezničitelná. A právě proto má tento muž velkou šanci stát se předsedou. Když bude chtít.

Čtěte dále

další zprávy