Smutní slávisté skloňovali "kdyby" a útočili na rozhodčí

03.12. 06:00 | Autor: Jakub Kvasnička

Dlouhé držení za hlavu, symbol slávistického podzimu. Nedávání šancí, sténání. Obránce Matej Krajčík dokonce neschopnost vstřelit gól označil za „celosvětový problém". Pak už tak nějak nevysvětlil jak to myslel.

„Vždyť proto se kupují drazí útočníci, to je všude na světě," řekl poněkud svérázně Krajčík po zápase Evropské ligy s Janovem (0:0), v němž slávisté spálili, co mohli.

Hlavně Stanislav Vlček. „Měl jsem dvě tutovky, strašně mě to mrzí. Nedá se nic dělat," krčil rameny nešťastný blondýn. „Ale za dnešek se nemáme za co stydět. Předvedli jsme nejlepší podzimní výkon," byl si jistý Krajčík.

Měl pravdu. Slávisté prezentovali vše, co je pro evropský standard třeba - tedy nasazení, odvahu, chuť, kvalitu - až na ty góly. Dvakrát mimo prázdnou branku, břevno, několik skvělých zákroků italského brankáře Scarpiho... „Je to náš problém po celý podzim," ví Krajčík. A Vlček rozzlobeně dodal: „Ale my jsme góly dali. Dva. Oba regulérní."

Slávisté byli obecně dost naštvaní na sudí. První (ne)regulérní branku dal Vlček, jenž stál těsně před hranicí ofsajdu, tedy v pásmu legality, ale gól mu nebyl uznaný. „Regulérní. Jednoznačně. Viděl jsem video," čílil se Vlček.

ČTĚTE TAKÉ: Tucet šancí, žádný gól. Slavia remizovala a končí

A druhý? Adam Hloušek v poslední minutě napálil míč do sítě, ale už předtím sudí zapískal faul. Asi na brankáře, od Marka Suchého. „Ne, můj faul to nebyl," odmítl pak Suchý vinu. „Ani nemohl být. Jen jsem stál," pokračoval. „I rozhodčího jsem se ptal, ale on říkal, že prý jsem nefauloval já, ale můj spoluhráč," krčil rameny bez specifikace. „Nesmysl, žádný jiný zákrok v té poslední minutě nebyl," pokračoval ve zlostném tónu i slávistický trenér Karel Jarolím.

Karel Jarolím „Rozhodčí nás poškodil, obě branky byly zcela regulérní. Je to škoda, protože kdybychom vyhráli, naše šance na postup by žila," koukal do země kouč.

Jenže "kdyby" je ve fotbale platné asi stejně, jako puk. Na nic, zbytečné. A pokud by se mělo pokračovat v podmiňovacím tónu, tak stačí jedno souvětí: Kdyby slávisté dali alespoň jednu z těch obrovských šancí, jež spálili, nebylo by žádné kdyby. Ale výhra. A klid.

Suchý: Sparta? Nikdy!

V poločase se loučila legenda, po zápase mladík, jenž legendou dost možná bude. Dvěma slovy: Šmicer, Suchý. "Nikdy na vás nezapomenu, Slavii budu mít pořád v srdci," vzkázal Šmicer, který nedávno ukončil fotbalovou kariéru, fanouškům. Suchý, jenž se loučil kvůli odchodu do Spartaku Moskva, dostal kytici, šálu, tričko, a tak. "Je to zvláštní pocit, ale já se sem ještě vrátím," slíbil s tím, že nebude jako Patrik Berger, jenž se vrátil na konec kariéry do Sparty. "O Spartě... to... se snad ani nemá cenu bavit," říkal s úsměvem "Rus" Suchý.

Foto: ČTK

Autor: Jakub Kvasnička