Tucet šancí, žádný gól. Slavia remizovala a končí

02.12. 22:53 | Autor: Jakub Kvasnička

Fotbalová Slavia má jistotu: letos ze základní skupiny Evropské ligy nepostoupí. Šanci by měla, jen kdyby ve středu porazila Janov. Ale neporazila, i když mohla. V Edenu remizovala s italským sokem 0:0, přičemž zahodila neuvěřitelné šance... Poslední kolo v Lille tak už bude jen formální povinností.

Italové přijeli do Prahy s pocitem všemocnosti, byla z nich cítit apeninská bohorovnost. Avšak janovské spadnutí z VIP míst vedle Apolóna a Arachné přinesly hned úvodní minuty a sympatický slávistický tlak, jenž se přeměnil i v jednu velkou šanci - to když si míč vyměnil Hloušek s Vlčkem, druhý jmenovaný pak dostal balon před odkrytou bránu, ale netrefil jej dobře.

Vlček v tu chvíli netušil, že příběh bezmocného držení se za hlavu po zničené šanci bude pokračovat, ba vyústí ve frašku...

Janov hrál zezadu, zkušeně, bez zbytečných dobrodružství. Jedinou velkou šanci první půle měl legendární argentinský střelec Hernán Crespo, jenž na metru vymíchal dva soupeře, skvěle vystřelil, ale brankář Romanovs ještě lépe vytáhl.

Nešikovný Tunisan

Jinak hrála hlavně Slavia. Představovala dvě tváře - splašenou a sexy. Tu splašenou reprezentoval především tuniský nešika Hocine Ragued, jenž ve středu zálohy představoval permanentní nebezpečí pro svůj tým. Rozdal minimum míčů (většinu dozadu), ale především jich spoustu zkazil. Zklamal. Zase. Pokolikáté už?

Stanislav Vlček v souboji s Juričem z Janova. Slavia přesto měla dost šancí (přecházíme do režimu „sexy tvář"). Nejprve dala gól - konkrétně Vlček z ofsajdu, který nebyl. Černý muž z praporkem se umávl, Vlčkův gól byl regulérní. Příběh slávistického blondýna pokračoval, jak řečeno výše - a došel k prvopoločasové pointě.

Situace: Hloušek ve velké šanci, brankář skvěle vyráží pod nohy Vlčka, tomu skáče míč... a nad! Prázdná brána a Vlček střílí nad! Bylo to jako špatně sestříhaný film - Vlček opět hlavu v dlaních, nechápal. Záběr hodný Plyšové maliny, nebo jak se ta filmová anticena jmenuje.

Ještě před tím dal vzpomenout na své zlaté časy dobře hrající Krajčík, jenž si pohrál se dvěma hráči, ale vystřelil těsně mimo.

Ten zápas bavil. Byl otevřený, v tempu, doprovázela jej pěkná atmosféra, kterou společně vytvořili slávističtí a janovští fanoušci (těch bylo v Edenu na dva tisíce).

Odvaha na poslední podzimní chvíli

Zmužilý výkon Slavie pokračoval i ve druhé půli. Lze jen teoretizovat, proč sešívaní hráči ukázali porci pečlivě schovaného sebevědomí až na konci podzimní evropské sezony, jelikož kdyby jej tímto způsobem představili proti Lille či v Janově, mohli mít víc než dva body za (nutno říct cenné) remízy s Valencií.

Ve středu chyběl jen gól. Mohl ho dát Peter Grajciar, jenž intelektuálně zakroutil míč z přímého kopu (kousek od autové čáry) do břevna janovské branky. Moc hezké na pohled.

Následně pokračoval sitcom „Vlček v šanci", jenž opět skončil drbáním hlavy slávistického útočníka. Vlček dostal míč za obranu, trefil jej z první, ale brankář Scarpi pomocí báječného zákroku opět zneuctil snahu nešťastného blondýna.

Jakoby zářivé vlasy byly předurčením neúspěchu, další velkou šanci znovu nedal blonďáček - tentokrát střídající mladík Štěpán Koreš, jenž dostal předloženo od Grajciara, ale Scarpi opět skvěle chytil.

Ani závěrečné sevření, kdy janovští měli namále, gól nepřineslo. Vlastně přineslo - ale Adamovi Hlouškovi nebyl po předchozím faulu na brankáře uznán. Ale klidně mohl být...

Slavia je po smolném zápase mimořádně smutná.

Foto: ČTK

Autor: Jakub Kvasnička