Slatiňanský hřebčín má první letošní hříbě

08.02. 16:00 | Autor: ČTK

První letošní hříbě ve slatiňanském hřebčíně absolvovalo první krátkou vycházku. Starokladrubský vraník, který se narodil v pondělí večer, neohrabanými pohyby doprovázel klisnu na každém kroku.

"Během týdne bude samostatnější a bude běhat dál od kobyly. Teď je nejistý. Když je dobré počasí, měsíční hříbě zvládne být půl dne ve výběhu," řekla zootechnička Kateřina Neumannová.

Hřebec je podle ošetřovatelů čilý a přátelský. Vážení a měření jej teprve čeká. Dostal jméno Siglavi Pakra Bebita XI-14, což je složenina jmen matky a otce. Je čtrnáctým potomkem všestranného plemeníka, klisna Bebita rodila podruhé.

"Určitě dostane nějakou přezdívku. U mámy bude šest měsíců, pak se hříbata odstavují a přibližně od tří let jdou do výcviku, kde později absolvují výkonnostní zkoušky," řekla Neumannová.

Po narození mohou mít vraníci již černou barvu, ale jsou také černohnědí nebo šedí. V tom případě své tmavé zbarvení získají do čtyř měsíců. Letošní hříbě již bylo tmavé jako jeho matka.

Letos očekávají ve Slatiňanech narození 34 vraníků, v Kladrubech nad Labem, kde hřebčín chová starokladrubské bělouše, by měly klisny porodit o deset koní víc. Celkem hřebčín chová kolem 500 koní. Starokladrubské koně si pořizují kupci převážně z tuzemska, Německa a Rakouska.

"Jsou vhodní pod sedlo i do zápřahu kočáru. Jsou to koně učenliví a klidní. Nemusejí být za každou cenu ježděni a zapřaháni každý den, takže jsou to koně také pro lidi, kteří nemají sportovní ambice. Koně mají ve výbězích a dvakrát třikrát do týdne si chtějí vyjet," řekla Neumannová.

Národní hřebčín patří mezi nejstarší velké chovy koní na světě. Původní koňskou oboru dal císař Rudolf II. povýšit na císařský dvorní hřebčín v roce 1579. Od roku 2002 je chovné stádo starokladrubských běloušů s celým komplexem hřebčína národní kulturní památkou.

Foto: ČTK , Vostárek Josef

Autor: ČTK