Papoušci jsou daleko chytřejší, než jsme si mysleli

13.10. 10:05 | Autor: ČTK

Na obrázku kakadu naholící (ilustrační foto).

Ptačí mozeček? Zoologu Alexi Kacelnikovi nedával spát už v jeho rodné Argentině. A v boji proti tomuto nespravedlivému klišé pokračoval ve Velké Británii. Se svými kolegy z Vídeňské univerzity a Institutu Maxe Plancka v Německu nedávno dokázal, že se kakadu Goffinův, druh indonéského papouška, může naučit vyrábět a používat nástroj.

Pokusy začaly s tříletým samečkem Figarem. Papoušek se narodil v biologickém centru Vídeňské univerzity a projevoval dvě vášně: rád jedl a rád si hrál s dřevěnými hůlkami. Aby získal oříšek umístěný za kovovou mřížkou, použil hůlku a přitáhl si ho. Pak se naučil vyřazovat příliš krátké hůlky a ponechal si jen ty nejdelší.

Figarův případ byl již sám objevem. Používání nástrojů ve volné přírodě už sice bylo pozorováno u ptáků jako pěnkava nebo vrána z Nové Kaledonie, která loví hmyz z děr ve stromech pomocí větviček, ale u papoušků dosud nic takového nebylo zjištěno. Papoušek může počítat, rozlišovat barvy nebo tvary a samozřejmě mluvit. Ale ani nejslavnější z nich Alex, jehož úmrtí v roce 2007 věnoval list The New York Times zvláštní nekrolog, zřejmě nedokázal nástroj používat.

Kakadu bílý se v přírodě vyskytuje na ostrovech v Moluckém moři v Asii. Zoologové pak chtěli zjistit, zda by mohl být Figaro vzorem. Rozdělili 12 papoušků na dvě skupiny. První dali ke geniálnímu novátorovi, před druhou skupinou vědci opakovali proces, avšak bez zvířete, jen za pomoci magnetů.

A výsledek? Žádný pták z druhé skupiny si nové schopnosti nedokázal osvojit. Naopak v první skupině se to třem samečkům podařilo. A ještě více: zatímco Figaro používal svou hůlku jako hrábě a musel udělat více pohybů, jeho druhové strčili hůlku pod mřížku a oříšek jedním tahem přitáhli. "Žáci, kteří předčili učitele a použili svou kreativitu, to je to, co jsme hledali," zdůrazňuje Alex Kacelnik.

Zbývalo vyzkoušet schopnost papoušků nástroje vyrobit. Vybraní tři jedinci byli umístěni před prkénko. Jeden z nich, Dolittle, použil svůj mocný zobák, aby z něho odštípl dřívko. Druhý papoušek Kiwi se musel dívat na Figara, aby ho mohl napodobit. Třetí z nich, Pipin, pokus bojkotoval.

Ovládání nástrojů bylo vždy zásadním testem pro umístění ptáků mezi tvory s inteligencí. "Až do 60. let minulého století se myslelo, že toho jsou schopni jen lidé," připomíná Alice Auerspergová z Vídeňské univerzity. "Pak se zjistilo, že tuto schopnost mají šimpanzi a další velké opice. A zcela nedávno se ukázalo, že ji mají i ptáci. Nyní zjišťujeme, že se tato schopnost získává a pak předává dědičně nebo učením. A to všechno v rámci jednoho druhu, který nemá žádného nedávného společného předka s člověkem," dodává.

"O ptácích je toho ještě málo známo," říká Anick Abourachidová z francouzského Národního muzea dějin přírody. "Nejsou tak přístupní, skrývají se. Jejich schopnosti a rozmanitost jsou ještě málo známé," uvádí.

Zoologové z Vídeňské univerzity se nyní snaží zjistit zejména rozdíly mezi samečky a samičkami. A poznávací schopnosti papoušků kakadu Goffinových nyní zkoumají v jejich přirozeném prostředí, v indonéských lesích.