OBRAZEM: Hinduisté rozpoutají největší jatka na světě

28.11. 09:22 | Autor: ČTK

Při festivalu v roce 2009 bylo sťato či podřezáno 300 tisíc zvírat.

Meči máchající hinduističtí věřící promění odlehlý kout Nepálu v největší jatka na světě. Navzdory sílícím protestům tu v rámci každých pět let pořádaného hinduistického rituálu obětují statisíce zvířat.

Ochránci zvířat tvrdí, že porážka zvířat - od buvolů až po krysy - ve vesnici Barijápur není ničím jiným než hromadně páchanou krutostí na zvířatech. A nespokojení jsou i někteří místní obyvatelé, podle nichž kvůli zápachu smrti nepůjde ve vesnici vůbec dýchat.

Po obětech je země nasáklá krví a můstním se těžko dýchá.

Navzdory zásahu indického nejvyššího soudu, který nařídil zákaz vývozu buvolů, se na dvoudenní slavnosti Gadhimai pořádané v blízkosti indické hranice očekávají početné davy.

Statisíce lidí se každých pět let shromáždí v místním chrámu a doufají, že obětováním zvířat potěší hinduistickou bohyni moci. Při posledním festivalu v roce 2009 tu bylo sťato či podřezáno odhadem 300 tisíc zvířat včetně kuřat, kachen, holubů či prasat. Tím se svátek zapsal do dějin jako největší zvířecí oběť na kterémkoli místě světa.

podle aktivistů je hlavní motivací organizátorů festivalu vydělat peníze.

Podle legendy se první zvířecí oběť v Barijápuru odehrála před několika stoletími, kdy se hinduistická bohyně Gadhimai zjevila ve snu vězni a vyzvala ho, aby na její počest postavil chrám. Když se probudil, jeho pouta byla otevřená a on mohl z vězení odejít. Postavil chrám a jako poděkování v něm obětoval zvířata.

Praktika rituálních obětí má v konzervativním, převážně hinduistickém Nepálu dlouhou tradici. Věřící během velkých svátků obětují bohům kozy a buvoly v naději, že si tím zajistí zdraví a štěstí.

V roce 2009 se svátek zapsal do dějin jako: největší zvířecí oběť na kterémkoli místě světa.

"Někteří lidé nám říkají, že bychom neměli obětovat zvířata," řekl 36letý nepálský úředník, který se chystá obětovat kozu. "Ale my máme svou víru. Při minulém svátku jsem poprosil Gadhimai, aby pomohla vyřešit problémy mé rodiny kolem nemovitosti, a ona mi přání vyplnila," dodal.

Místní kněz Mangal Čaudhárí, který je ve své rodině už desátou generací služebníků chrámu, říká, že počet věřících neustále stoupá. "Nikoho nenutíme, aby přišel obětovat. Lidé přicházejí z vlastí vůle," uvedl.

Aktivisté ale tvrdí, že hlavní motivací organizátorů je vydělat peníze. Proto zvyšují počet obětí, aby pak mohli prodat maso. "Není na tom nic náboženského ani duchovního. Všechno je to jen o penězích," řekli představitelé indické skupiny na ochranu zvířat.
Statisíce lidí se shromáždí u chrámu a doufají, že obětováním zvířat potěší bohyni moci.

Zatímco někteří z místních obyvatel vnímají svátek jako nedílnou součást své historie, pro jiné představuje značné nepohodlí. Podle Pavána Kumára Bjajuta, který žije v sousední vesnici, je to "nepříjemný zážitek". "Po obětech je země nasáklá krví. Vzduchem se nese podivný puch, který je cítit až k nám. Těžko se dýchá," řekl.

Kampaň za zákaz festivalu získala podporu řady celebrit včetně britské herečky Joanny Lumleyové a francouzské filmové legendy Brigitte Bardotové, které poslaly nepálskému prezidentovi petici, aby skoncoval s touto "krutou tradicí".

Podle místních obyvatel se prý kvůli zápachu smrti ve vesnici ani nedá dýchat.

Zahraniční i domácí aktivisté proti svátku se ale naopak stávají terčem kritiky, že se snaží "pošlapat místní tradice". "Nejsem příznivcem hromadného podřezávání zvířat, ale musíme být citliví vůči historickým a kulturním aspektům festivalu," řekl šéfredaktor listu Republica Subháš Ghimir. "Nevšiml jsem si, že by byl podobný poprask kvůli Díkůvzdání - proč tady je reakce tak odlišná?" dodal.