Buvolí krávy v Itálii poslouchají hudbu a užívají si masáž

14.10. 15:04 | Autor: ČTK

Mozzarella z mléka buvolích krav ze statku Tenuta Vannulo je údajně jedna z nejlepších (ilustrační foto).

Keith Jarrett ráno zahajuje hudební program: Kachnička, Karamelka a Madam si velmi oblíbily džez. Masáže kartáčem a další služby, takové péče hodné VIP se pěti stům buvolích krav na zemědělské usedlosti Tenuta Vannulo jižně od Neapole dostává denně. "Na rozdíl od jiných chovů zde krávy mají volnost. Nechávají se opečovávat, když to samy chtějí, podle instinktu," vysvětluje pětadvacetiletá Valentina Michelucciová, pracující na statku.

Buvolí krávy pozvolna přicházejí k přístroji, který je rozezná podle kódu na jejich elektronickém náhrdelníku, a přizpůsobuje se jejich vemeni. Po zbývající dobu si mohou vybrat mezi osvěžující sprchou, siestou na pohodlných kaučukových matracích či masáží elektrickým kartáčem.

"Mají prostor pro relaxaci, hudbu. Umožňuje nám to produkovat více mléka, protože zvíře je po takové péči více uvolněné," vysvětluje Michelucciová, kterou cituje agentura AFP. Michelucciová tvrdí, že buvolí krávy mají obecně nejraději Mozarta.

Podle Antonia Palmieriho, bývalého bankovního ředitele, který tento statek založil a vede ho, se se zvířaty musí dobře zacházet, aby produkovala mléko bez stresu. Na jeho farmě, která se rozkládá na 200 hektarech asi 50 kilometrů jižně od Salerna, je vše bio, od potravy pro buvolí krávy po výrobky z jejich mléka, mozzarellu, kuliček bílých jako porcelán, ale také jogurty.

Množství produktů je záměrně omezeno: například se vyrábí jen 300 kilogramů mozzarelly denně. A vše se prodává přímo na místě. Usedlost Tenuta Vannulo přitom nic neexportuje a své výrobky prodává jen přímo na statku. "V posledních letech je velmi módní záležitostí konzumovat místní produkty. Ale my to tady u nás děláme od roku 1988. Tytéž buvolí krávy mám už 25 let a stále se snažím zlepšovat kvalitu, nikoli kvantitu," uvádí Palmieri.

Rekordní návštěvnost

A funguje to. Zákazníci přicházejí odevšad. Dokonce se tam pořádají zájezdy s průvodci v několika jazycích. Letos v srpnu statek navštívilo rekordních 45 tisíc lidí. Palmieri přesto nehodlá zvyšovat produkci; brání mu v tom respekt vůči zvířatům a požadavky bio kvality.

Buvolí kráva. "Nepochybně to je jedna z nejlepších mozzarell. Je vždy čerstvá. Někdy dokonce není k dostání, poněvadž je hned vyprodaná. Musím si ji předem rezervovat!" říká pravidelná zákaznice Anna Orzannová žijící v Salernu. "Mléko není nijak jednoduché, je to živý produkt. Dobrá mozzarella musí mít trošku nasládlou a ořechovou chuť," tvrdí šéf sýrárny na statku Donato Brinca.

Mozzarella se vyrábí od 12. století, ale teprve nedávno je po ní velká poptávka v předních restauracích v New Yorku, Paříži nebo Sydney. Až do 80. let minulého století ji vyráběly výhradně statky jako je Vannulo.

Nejlepší mozzarella

Podle Piera Sarda, předsedy Nadace pro biodiverzitu italského hnutí Slow Food, které propaguje místní produkty, je mozzarella z Vannula všeobecně považována za nejlepší. Přestože je vědecky obtížné prokázat, že se dobrým zacházením s dobytkem dosáhne vyšší kvality mléka, zdůrazňuje.

Zatímco "běžná" kráva denně dává 30 až 40 litrů mléka, buvolí kráva nadojí jen osm až devět litrů, z něhož se vyrobí jen tři mozzarelly. Je to skutečně luxusní výrobek, který se však statek rozhodl prodávat za běžnou cenu, 13 eur za kilogram (asi 332 Kč), zatímco třeba v Rusku se kvalitní mozzarella prodává za 30 eur (asi 767 Kč).

Statek nedávno rozšířil výrobu o zmrzlinu a příští rok chce vyrábět čokoládu, to vše z buvolího mléka.

V jedné zdejší dílně se vyrábějí rovněž kabelky a pásky z buvolí kůže a Palmieri chce brzy otevřít i restaurant. Podávat se tam budou steaky z buvolího masa. Neboť vše jednou končí - i život buvolí VIP krávy.

Podobný komfort dopřávají svým kravám i někteří američtí farmáři. Například Richard Conrad z Ohia má pro svoje dojnice připravena vodní postele, díky nimž krávy poskytují kvalitnější mléko. Hudbu poslouchají krávy i na farmě Edwarda Lewandsowského, který svému dobytku přehrával vážnou hudbu a posléze také přešel na džez.