Zdeněk Podhůrský žije ve vlastním království

09.07. 15:00 | Autor: - red -

V malebném domku z 19. století žije už téměř čtvrtstoletí muž mnoha talentů Zdeněk Podhůrský (62). Herec, zpěvák, moderátor i fotograf v jednom dům stále zvelebuje téměř vše vlastníma rukama. Své mamince dokonce na dvoře přistavěl regulérní samostatný byt.

Zdeněk je rodilý Pražan. "Fond výtvarných umělců tatínkovi pronajímal ateliér i byt v centru Prahy, kde jsem vyrostl. Tatínek, autor loutek Broučci nebo postaviček dinosaurů z filmu Cesta do pravěku, byl totiž světoznámý loutkař. Vyučil se u Josefa Skupy," vzpomíná herec. Od rodičů se Zdeněk odstěhoval do bytu na Žižkově. Na konci 90. let, kdy se mu nezdařila plánovaná výměna bytů, a začal tak hledat domek.

Oslovil ho dům z roku 1881, který si byl prohlédnout s tehdejší manželkou, výtvarnicí Markétou. "Byla to totální ruina v dezolátním stavu, ale zamiloval jsem se do původního opukového schodiště," prozrazuje, proč polorozbořený dům ve vesnici Přední Kopanina tehdy koupil. "Konečně jsem využil nabyté vědomosti ze stavební průmyslovky, kterou jsem vystudoval," směje se a vysvětluje, že více než polovinu prací v domě si udělal sám vlastníma rukama včetně rýsování projektu.

Kruté začátky
Třípatrový dům měl bytelné skoro metrové stěny z opuky, kterou těžili v kopaninském lomu. Zdeněk obvodové zdivo ponechal, později je někde záměrně neomítl, v interiéru opuka vyniká jako originální ozdoba. "Začal jsem dům přestavovat, aniž by mi patřil, ale museli jsme se sem nastěhovat. Nejdřív jsem spravil propadající se střechu, udělal izolace a první podlahy v přízemí. Přistavěl jsem také na dvoře přístřešek, kam jsem uložil všechny věci včetně krabic s tátovými loutkami a jeho umělecké nářadí, celé mé dědictví po tatínkovi," vzpomíná. Později z přístřešku zřídil ateliér.

Rustikální design
"Nebyla sem zavedená ani voda, ani telefon. Tehdy jsem obsazoval dabingy ve filmech, mobily ještě nebyly, kolegům hercům jsem chodil telefonovat z budky na návsi," vzpomíná Zdeněk. I zimy byly kruté, úzká příjezdová cesta jim nejednou zapadala sněhem. Velkorysý prostor domu dnes tvoří kuchyňský kout a barový pult v přízemí, uzavřená ložnice a pokoj pro hosty v prvním patře a obrovský podkrovní ateliér.

Maminčin »vejminek«
Před osmi lety si k sobě přistěhoval natrvalo pětaosmdesátiletou maminku, ateliér jí přestavěl na samostatný byt. "Maminka už nechodí, potřebuje trvalou péči, dokonce prodělala lehčí formu covidu," smutně přiznává. Když ji nastěhoval, pro tátovy loutky musel najít nové útočiště.

"Chci zachovat tatínkův odkaz. Přistavěl jsem u vchodu další samostatný přístavek, kde teď loutky opravuji a archivuji. Byly na několika putovních výstavách, naposledy na Novoměstské radnici. V létě poputují na zámek Chyše, kde je s majiteli zámku, pány z rodu Lažanských, plánujeme umístit ve stálé expozici," líčí plány umělec.