Žertovná nobelovka: přístroj, který umlčí žvanily, a opičí zadky

21.09. 12:13 | Autor: ČTK

Jak umlčet vychloubačné tlachaly? Japonští vědci vymysleli něco lepšího, než je páska (ilustrační foto).

Psychologové, kteří zjistili, že nakláněním nalevo se Eiffelova věž v Paříži zdá být menší, neurologové objevivší mozkovou aktivitu u mrtvých lososů i tvůrci zařízení, které dokáže umlčet vychloubačné tlachaly, jsou mezi letošními vítězi žertovných "Nobelových cen".

Takzvané Ig Nobel Prizes se letos na Harvardově univerzitě v Massachusetts udělovaly již po dvaadvacáté a předat je přijeli bývalí držitelé skutečných Nobelových cen, jejichž humornou obdobou Ig Nobel je.

Letos ocenění dostali například američtí vědci, kteří zjistili, že šimpanzi dokážou rozpoznat jiné šimpanze podle fotografií jejich zadnic, anebo švédský výzkumník, který odhalil, proč lidem zezelenaly vlasy, když bydleli v jistých domech ve švédském městě Anderslöv (pachatelem byla kombinace měděných trubek a horkých sprch).

Mezi nejvýznamnější ovšem vyhlašovatelé zařadili letošní Ig Nobelovu cenu za akustiku, kterou dostali japonští vědci Kazutaka Kurihara a Kodži Cukada za svůj SpeechJammer. Toto zařízení dokáže zarazit nekonečný proud řeči otravného člověka, který se chce chlubit, hádat nebo se jednoduše jen rád poslouchá. Trik spočívá v nahrávání a přehrávání jeho vlastních slov se zpožděním několika milisekund, což stačí na rozhození koncentrace a umlčení i toho nejvytrvalejšího řečníka.

Začalo to jako legrace

Dokážou mrtví lososi cítit emoce? Potenciál stát se jedním z nejskandálnějších objevů mělo zprvu údajné zjištění, že mrtvý losos vykazuje mozkovou aktivitu. Všechno začalo jako legrace, vysvětlil držitel ceny Craig Bennett z Kalifornské univerzity, který studuje vývoj mozku dospívajících s pomocí funkčního zobrazování magnetickou rezonancí (fMRI). Než začali s testy na lidech, zkoušeli nejprve vědci své zařízení na nějakém neutrálním objektu, a protože poslouží cokoli, otestoval Bennett s kolegy celou škálu věcí včetně dýně, pečeného kuřete a nakonec i lososa.

Při lososím testu tým ukazoval mrtvé rybě fotografie a zjišťoval, zda objekt cítí nějaké emoce. "Náhodně jsme zaznamenali malý datový výstup v mozku ryby, který se tak zdál být aktivní," řekl Bennet. "Byl to ale planý poplach, chybové hlášení něčeho, co tam ve skutečnosti nebylo," dodal. Proto nakonec výzkum vzali jako varování před záludnostmi fMRI, které může vysílat falešné signály.

Výbušná alchymie

Vědci rozluštili odvěkou záhadu, proč přenášení kávy často končí jejím vyšplouchnutím. V Rusku vyvolalo rozruch ocenění domácí vědy: cenu osobně převzal inženýr Igor Petrov za patentovanou metodu, jak nepotřebné staré výbušniny přeměnit v diamanty. "Dámy, pokud potřebujete démanty, setkáme se po ceremonii. Ale nezapomeňte si přinést trhavinu," žertoval Petrov ze scény. Zájemkyně by ale asi měly vědět, že drobounké "nanodiamanty", získané odpálením výbušnin za speciálních podmínek, představují vlastně prášek, který se prý může hodit třeba při galvanizaci či výrobě motorových olejů.

Mezi další letošní držitele se zařadili například britští a američtí vědci, kteří s pomocí matematiky objasnili, proč mají ohony z vlasů svůj typický "ocasoidní" tvar, či experti z Kalifornské univerzity, kteří odhalili, proč přenášení kávy často končí jejím vyšplouchnutím.

Do zdravotních análů se pak zapsal francouzský výzkum toho, jak lékaři provádějící kolonoskopické vyšetření mohou minimalizovat riziko vznícení plynů a následné exploze pacientů. A do dějin nepochybně vejde i cena za literaturu pro americký Všeobecný úřad pro kontrolu rozpočtu (GAO) za to, že vydal písemnou zprávu doporučující přípravu zprávy projednávající dopad zpráv o zprávách.

Foto: Profimedia , Lucie Pařízková

Autor: ČTK