Českých zahrádkářů od počátku 90. let výrazně ubylo

28.11. 16:05 | Autor: ČTK

Na úbytku zahrádkářů se podepsala i změna životního stylu Čechů, svou roli hraje i vytíženost zaměstnané generace.

V Česku od začátku 90. let výrazně ubylo organizovaných zahrádkářů. Zatímco v roce 1991 měl jejich svaz přes 400 tisíc členů, nyní jich je zhruba 150 tisíc. Úbytek souvisí mimo jiné se zanikáním zahrádkářských kolonií a osad kvůli vysokým nájmům a prodejním cenám půdy, které po zahrádkářích požadují majitelé pozemků. Celková výměra zahrad je poloviční, než byla před 20 lety.

Na úbytku zahrádkářů se podle Zdeňky Jankovičové z Českého zahrádkářského svazu podepsala i změna životního stylu Čechů a rozšíření nabídky ovoce a zeleniny v obchodech. Svou roli hraje také pracovní vytíženost zaměstnané generace, které nezbývá na časově náročné koníčky čas. V mnoha případech také nemají místní zahrádkářské organizace lidem co nabídnout.

Podobně jako u myslivců či rybářů je jedním z problémů zahrádkářů stárnutí členů. Podle odhadu svazu se průměrný věk jeho členů pohybuje mezi 60 a 70 lety. "Pokud jde o zahrádkaření mladých lidí, pozorujeme v poslední době pozitivní trend, kdy mladé rodiny hledají pro děti zábavu mimo internet a počítač," uvedla Jankovičová.

Zejména ve velkých městech ale ohrožuje zahrádkáře tlak developerů. "Zahrádkové osady jsou lákavým cílem, jsou na místech, kde je dost prostoru," podotkla Jankovičová. Zahrádkáři zpravidla hospodaří na pronajaté půdě. Pokud je vlastníkem půdy, na níž kolonie leží, pouze jeden člověk, dá se podle Jankovičové developery snadno zlomit. Zahrádkářům, z nichž řada na pozemcích hospodaří i desítky let, pak nezbývá než se se ztrátou zahrádky smířit. "Také možnost zakoupení pozemku do osobního vlastnictví přispívá k rozklížení dříve soudržných zahrádkových osad," dodala. Některé pražské městské části si však podle ní začaly uvědomovat význam zeleně zahrádkových osad a pomáhají zahrádkářům v jejich udržení.

Přestože po roce 1989 se i kvůli rozšíření nabídky ovoce a zeleniny v obchodech zájem o jejich pěstování na zahrádkách snížil a lidé na nich hledali spíše oddech a rekreaci, v posledních letech zájem o pěstování vlastního ovoce a zeleniny opět roste. Zvláště po sérii afér s nekvalitními potravinami z dovozu se začali lidé více zajímat o to co jedí a uvědomovat si přínosy vlastních výpěstků.

Jedním z problémů zahrádkářů je stárnutí členů, průměrný věk je mezi 60 a 70 lety. Podle Jankovičové stále existují komodity, v nichž mají zahrádkáři na trhu dominantní postavení. Jde například o ořechy a drobné ovoce, zejména angrešt. V minulosti zahrádkáři "zachraňovali" český trh zaplavený levnými čínskými dovozy dodávkami českého česneku.

Největší oblibě se mezi zahrádkáři těší ovocné stromy, které rostou na 80 procentech zahrádek. Více než 70 procent drobných pěstitelů má na zahrádce rybíz a jahody. Téměř polovina pěstuje vlastní třešně a třetina vlastní ořechy. Ze zeleniny se největší oblibě těší rajčata a mrkev, ale i okurky a brambory.

Zahrádkaření má dlouholetou tradici nejen v Česku. "Řada evropských zemí má ochranu této činnosti přímo vymezenou v zákonech a zahrádkaření označuje za veřejně prospěšnou činnost," řekla Jankovičová. V Česku se o podporu zahrádkářů bude svaz snažit prostřednictvím připravovaného zahrádkářského zákona. Ten by měl ochránit zahrádkáře před tlakem mocnějších zájmových skupin.

Zahrádkářské organizace provozují v Česku také takřka 400 moštáren, 50 sušáren, 50 povidláren a 40 palíren. Jejich služby mohou využívat i pěstitelé, kteří nejsou členy svazů.

Svaz rovněž zastřešuje 17 speciálních organizací v nichž se sdružují například milovníci citrusů, bonsají či karafiátů.

V Hradci Králové začíná dvoudenní sněm zahrádkářského svazu, který zvolí nové vedení a rozhodne o budoucím směřování organizace.