Známka, již hledaly generace filatelistů, jde do aukce. Za milion

23.11. 19:25 | Autor: ČTK

Poštovní známka, kterou hledaly generace filatelistů, jde v sobotu v Praze do dražby s vyvolávací cenou jeden milion korun. Jde o známku, která vyšla v roce 1927 omylem. Je na ní vyznačena hodnota "50/50h Doplatit". Podle filatelistů jde o nejvzácnější československou známku, která je také jediným českým zástupcem mezi světovými raritami. Dům filatelie, který o aukci informoval, ji označil za "jakýsi náš malý Modrý Mauritius".

Tisíce sběratelů i nefilatelistů ji desítky let hledaly, štěstí se usmálo až letos na důchodce z Moravy. Nedávno se stěhoval do domova důchodců a mohl si s sebou vzít jen malou část své obsáhlé sbírky. Pozval si kolegy sběratele, aby si ze zbytku nejběžnějších haléřových známek vybrali, co by se jim hodilo. Při prohlídce si jeden z nich všiml chybotisku a majiteli doporučil obrátit se na znalce. Ten zjistil, že jde o pravý exemplář, první nalezený od roku 1939. Do té doby se podařilo objevit jen 17 kusů, jejímiž majiteli jsou dnes většinou Češi. Do zahraničí se jich prodalo jen pár. Pro svou vysokou cenu byla známka také mnohokrát padělána.

"Cena v aukci by se mohla vyšplhat na 1,5 milionu korun, možná i víc," řekl znalec František Beneš, který potvrdil pravost exempláře. Majitel známky se kvůli zachování anonymity dražby účastnit nebude. Pro šťastného nálezce je nyní příhodná doba, protože ceny známek na trhu podle znalce stoupají. "Před pěti lety by za ni dostal výrazně méně, je ale otázka, jaká bude její hodnota za dalších pět let," uvedl. Filatelistovým přáním podle Beneše je, aby si známku koupil někdo, kdo má známky rád.

Filatelie na vzestupu

V posledních třech čtyřech letech výrazně vzrostla poptávka po známkách, v Česku zejména po československých. "Sběratelé si chtějí schovat peníze. V pohledu do historie 150 let zpět se známkám vždy nejlépe dařilo, když přicházely nebo už nastaly problematické časy," zmínil Beneš. Známky jsou pro sběratele přitažlivé, jde o bezpečné a nenápadné uložení peněz, navíc je jejich transport snadný. Jsou malé a téměř nic neváží. Připomněl, že je často využívali exulanti. Třeba v roce 1939, 1945, 1948, 1968 si nemohli odnést nábytek či zlato, ale známky ano. A byl to pak pro ně první ekonomický počátek v novém bydlišti.

Na území dnešního Česka se sbírání známek rozvinulo koncem 19. století, známky se zeměpisnými či dějepisnými náměty se hodily učitelům. Pošta také tehdy byla jediným způsobem komunikace mezi lidmi a známky se dostaly i k nejchudším vrstvám. Ve druhé polovině 20. století, v dobách socialismu, se roční obchod se známkami pohyboval kolem miliardy korun. Velkou změnou byl pak pro obor pád hranic a zavedení internetu, na kterém v posledních letech obrovsky vzkvétá obchod s filatelií. Dnes jde podle Benešova odhadu také zhruba o miliardu korun ročně, jeho odhad ale postihuje jen "špičku ledovce". Jde o sumu patrnou z výsledků aukčních firem a daňových přiznání, většina obchodů je ale podle Beneše skrytá "pod hladinou".

Známky může podle Beneše sbírat kdokoli. "Známky jsou taková věc snadno srozumitelná, úžasně zdokumentovaná a velice demokratická," shrnul. Typickým filatelistou je dnes starší zabezpečený člověk. Ubylo dětí, které dříve známky sbíraly, a přibylo důchodců. Zajímavostí je, že mezi sběrateli přibývá žen.

Foto: ČTK , Dům filatelie

Autor: ČTK