Louny si připomínají požár, který před 500 lety zničil město

24.03. 06:00 | Autor: ČTK

Památkou na dobu před požárem je i Žatecká brána (na snímku).

Symbolickým i ekonomickým mezníkem je pro Louny podle historiků požár, který město před pěti sty lety zcela zničil. Po něm nastala éra rozkvětu a z původně provinčního místa se stalo jedno z deseti nejbohatších měst v zemi. Památkou na dobu před požárem je věž kostela svatého Mikuláše či Žatecká brána.

Husitské Louny se kolem roku 1500 začínají od válek obracet zpět k obchodu. "Požár tak přišel velmi nevhod. Podle dochovaných úředních pramenů město mělo okolo 2000 obyvatel, opevnění a jeho ekonomika se vzmáhala," řekl ředitel Státního okresního archivu Louny Jan Mareš.

Založení požáru

Kronikářská tradice tvrdí, že 25. března přišel tovaryš do domu jedné vdovy, založil požár, který se větrem rozšířil. Druhá verze je úřednická. "Záznam z 2. května 1517 uvádí, že město vyplatilo odměnu katovi, který upálil padoucha, původce požáru," uvedl Mareš. "Chodec, jak se tehdy lidem bez domova říkalo, založil požár na několika místech najednou, zničena byla obě velká předměstí, kostel, most, hradby," řekl Mareš.

Způsob provedení odpovídal podle historiků tehdejším zvyklostem, kdy nebylo možné město zničit zvnějšku, ale jedině zevnitř. Podobný požár je zapsán do dějin Mostu nebo Plzně. Navzdory tomu, že z Loun zbyly jen ruiny, nejsou podle Mareše žádné zprávy o obětech na životech. Dokladem obrovského rozsahu události je to, že odvážení sutin trvalo mnoho let.

Pomoc od krále

Farní kostel svatého Mikuláše v Lounech (na snímku) byl v roce 1995 prohlášen za národní kulturní památku. Pomoci se dočkali Lounští od krále Ludvíka Jagellonského. "Zareagoval velice moderně na tehdejší dobu, odpustil daně na 15 let a hlavně daroval městu nový výroční trh, což byla aktivní ekonomická pomoc, a k tomu ještě 500 grošů. Pomohla také okolní města, a to utrakvistická i katolická," řekl Mareš.

Prioritou měšťanů po požáru byl kostel a hradby. Za stavbou dnes národní kulturní památky je okruh kolem Benedikta Rejta. "Nevíme ale, jaký podíl přímo královský architekt Rejt měl, je možné, že jen dohlížel a autorem je někdo z blízkých spolupracovníků," uvedl ředitel lounského archivu.

Dochované památky

Ukázkou architektury po požáru je dům Sokolů z Mor, dnes sídlo muzea, nebo budova archivu. V ní se nachází velká srubová místnost ze dřeva skáceného v roce 1515. "Vznikla sice až po požáru, ale dřevo tehdy před použitím nějakou dobu leželo," uvedl Mareš.
Stavba kostela trvala od roku 1520 do roku 1538. Kameníci, kteří do města kvůli zakázce přišli, pracovali i na dalších domech. "Architektonických prvků z té doby je řada třeba ve sklepích, na fasádách, lidé o nich ale většinou nevědí," poznamenal Mareš.

Rozkvět města skončil v 17. století během švédských a saských vpádů, kdy byly Louny úplně zničeny. Na výsluní se dostaly znovu až v roce 1960, kdy tehdejší komunistické vedení rozhodlo o novém systému okresů. Paradoxně Žatec, který byl podstatně starší, významnější, ekonomicky zdatnější a navíc leží uprostřed oblasti, se okresním městem nestal. "Na druhou stranu ho to uchránilo před asanací obou předměstí, které se Louny nevyhnuly," připomenul archivář.

Foto: ČTK , Zavoral Libor

Autor: ČTK