Jantarová komnata je ve Frýdlantu, tvrdí bavorští hledači pokladů

11.02. 18:02 | Autor: ČTK

Přesná kopie jantarové komnaty je k vidění v Petrohradu.

Slavná Jantarová komnata z Petrohradu, jejíž osud je od konce druhé světové války neznámý, je ukryta ve sklepeních zámku v severočeském Frýdlantu. Jsou o tom skálopevně přesvědčeni Bavoři Erich Stenz a Georg Mederer, kteří po nástěnné výzdobě několik let pátrají. Dalšímu výzkumu prý brání české úřady, informovala na svém webu bavorská rozhlasová a televizní společnost Bayerischer Rundfunk.

Stenz, který kdysi pracoval pro Spolkovou zpravodajskou službu (BND), se odvolává na svědectví jisté ženy, která byla na zámku jako kuchařka. Ta údajně viděla, jak vojenská kolona přivezla bedny se šperky, zlatem a obrazy a jak vojáci náklad ukryli ve sklepení. Stenz tvrdí, že se ženou, která již zemřela, osobně hovořil.

"Výpověď této ženy je pro mě absolutně důvěryhodná," řekl Stenz. Proto se vydal spolu s Medererem do Frýdlantu, kde se vydávali za turisty. Při prohlídce zámku se od průvodce vzdálili, aby si prohlédli katakomby. Zde objevili zvláštní zeď, která podle nich byla postavena dodatečně a za kterou poklad může být.

Zámek Frýdlant.

Stenz se později dozvěděl o jistém radiovém vysílání s velmi zajímavým obsahem. Za radiogramem stál údajně Martin Bormann, který byl osobním tajemníkem nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Bormann pak podle obou Bavorů přikázal Jantarovou komnatu převézt na území Čech. Dokládá to prý také údajný Bormannův notový zápis, kde je údajně skrze šifru přesně uvedeno místo uložení pokladu.

Bavoři se do Frýdlantu vydali znovu, aby v bádání pokračovali. Podle svých slov však narazili na odpor kastelánky a také Národního památkového úřadu (NPÚ), který zámek spravuje. Dvojice údajně například požádala o nahlédnutí do konkrétních plánů stavby, ale šéf NPÚ je prý odmítl. Další výzkum tak mají znemožněn. Stenz je přesvědčen, že české úřady a vláda se obávají skandálu, který by s nálezem souvisel.

Jantarovou komnatu v roce 1716 daroval ruskému caru Petru I. pruský panovník Bedřich Vilém. V roce 1941 ji Němci u Petrohradu demontovali a až do jara 1945 byla uložena v Königsbergu, dnešním Kaliningradu. Od roku 1945 po ní hledači pokladů neúspěšně pátrají, a to například v Krušných horách, na Šumavě či v Rakousku. Někteří vědci se domnívají, že komnatu zničila sovětská vojska při dobývání Kaliningradu, nebo že jsou skvosty stále zasypány v ruinách sklepení tamního zámku, kde byly uloženy. Jantarovou komnatu, respektive její přesnou kopii, mohou turisté vidět od roku 2003 v Petrohradu.

Foto: ČTK , Částka Jiří

Autor: ČTK