Farář celebrit aneb Bulvární cesta k Ježíšovi

11.12. 17:00 | Autor: Pavlína Wolfová, Lukáš Seidl

Říká se mu farář celebrit. A on se tomu směje. Původem polský kněz Zbigniew Czendlik je před Vánocemi na roztrhání. Na rozhovor kývl pod podmínkou, že proběhne na benzinové pumpě. Právě měl namířeno do Plzně na autogramiádu své nové knihy Postel, hospoda, kostel, která se stala bestsellerem.

Je advent, pro křesťany doba rozjímání a očekávání narození Ježíše Krista. Vy jste ale v jednom kole. Objíždíte koncertní turné s Lucií Bílou, propagujete novou knihu. Stihnete si na faře sednout, založit ruce a popřemýšlet o životě?

Na to, abych si založil ruce, nemám čas. Držím volant a telefon, jsem v kostele nebo někde jinde. Ano, je advent, čas očekávání příchodu Ježíška, ale zmatek k tomu logicky patří. Představte si, že jedete na vysněnou dovolenou. Taky se musíte připravit. Tak jako na návštěvu, když potřebujete uvařit, uklidit a tak dále. To neuděláte se založenýma rukama.

Takže ten dobře známý předvánoční shon a chaos je podle vás v pořádku?

Jistě. Vezměte si, že 25. prosince má narozeniny Ježíš! Znáte nějakou jinou osobnost, která by tolik ovlivnila dějiny světa? V ten den, na oslavu jeho narození, kdysi ustávaly války a na chvilku propukala erupce lásky. Někdo to má za pokrytectví, ale já myslím, že to je v pořádku. Když jsem slavil padesátiny, udělal jsem velký mejdan, tak co teprve když má narozeniny Ježíš!

Prý jste si kvůli přehnanému zájmu okolí dal změnit telefonní číslo?

Ano. Pořád někdo volá - Julia Roberts třeba, Sandra Bullock, chtějí jít na večeři nebo na kávu, já to nestíhám, takže si raději pořád měním číslo telefonu. A udělám to zase. Musím se chránit.

Před čím? Máte přece odpovědnost k lidem, kteří vás potřebují, ne?

Tak vážně. Nejvíc mě pronásledují e-maily. Přijedu domů a mám jich tam padesát. Co nespadne do spamu, řeším. Jsem empatický, ale ti lidé mi píší svoje příběhy a já často vážně nevím, co s tím. Vždycky jim odpovídám: "Víte, ten mail se mi blbě čte, ale ještě hůř se mi na něj odpovídá, fakt vám nemůžu pomoci." Lidé si asi myslí, že jsem spasitel, že vyřeším jejich problémy počínaje osobními a konče pracovními, že vyřeším nevěry i dluhy. Mohl bych z fleku dělat ombudsmana a taky psychologa nebo psychiatra. Jenže to já nejsem.

Napsal jste ale knihu, která se okamžitě stala bestsellerem. To jste si moc nepomohl. Otázek a žádostí o pomoc bude teď spíše ještě více.

Naopak! Je to nabídka, aby v té knize lidé našli odpovědi na své otázky.

Není to trochu naivní představa?

No, asi ano. Ale z knihy je zjevné, že ne na všechny otázky znám odpovědi. Po vystudování teologické fakulty jsem v praxi pochopil, že umím definice. Ale lidé, když se ptají, nechtějí definice, chtějí odpovědi. S definicí bych uspěl na zkoušce, ale odpovědi neznám. Víte, já nevím všechno. A často těm lidem říkám, že lepší je na některé věci se neptat. Lhaní je hřích, ale ještě větší hřích je ptát se druhého na něco, do čeho mu nic není, do čeho nevidí. A trvat na odpovědi.

* Proč je o jeho knihu takový zájem?

Čtěte TÝDEN!