Čeští turisté oslaví jubileum. Jak došlo k jejich osamostatnění?

18.01. 09:22 | Autor: ČTK

Klub českých turistů (KČT) letos oslaví 30 let od obnovy svého klubu pod tradiční značkou. Členové někdejšího Svazu turistiky, který spadal pod Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV), se chtěli co nejdříve osamostatnit, aby navázali na tradice. Zároveň to byl krok k lepšímu finančnímu zajištění a otevření cesty k návratu alespoň části majetku, který klubu sebrali po únoru 1948 komunisté, řekl na brněnských veletrzích cestovního ruchu Go a Regiontour místopředseda KČT a pamětník Zdeněk Cabalka.

"Osamostatnění a návrat k tradici KČT jsme odhlasovali na valné hromadě Svazu turistiky 7. dubna 1990. Sice někteří radili počkat, jak se situace vyvine, ale drtivá většina na nic čekat nechtěla. Rozhodli jsme se vrátit k tradici první republiky a chtěli jsme navázat na naše předchůdce. Klub se v době první republiky zaměřoval i na společenské aktivity, které byly pod hlavičkou ČSTV potlačené. Hlavní byla tehdy sportovní výkonnost. Nedělaly se besedy, taneční zábavy, při vlastní turistice se nehledělo na poznávání a připomínání historie, to vůbec nešlo," řekl Cabalka. Turistika totiž v sobě skrývá nejen sportovní, ale i vlastivědný rozměr.

Atmosféra podle něj tehdy byla poměrně bojovná a lidé toužili se osamostatnit od ČSTV, chtěli ukázat, že obnova klubu má své opodstatnění. Změna nastala i kvůli tomu, aby se klub mohl stát akcionářem Sazky, a získat tak podíl z jejích příjmů. "Hlavním hybatelem byl dnešní čestný předseda Jan Havelka a také někdejší místopředseda vlády, ministr a pak také dlouholetý předseda KČT Jan Stráský.

Zatímco za první republiky měl KČT na území tehdejšího Československa zhruba 100 turistických chat, nakonec se mu jich vrátilo pouhých 12. Další ještě získaly oblastní organizace, které se vyčlenily z tělovýchovných jednot. "Dnes se to ukazuje někdy jako danajský dar, protože byly nutně vybydlené a je velmi těžké je udržovat v provozuschopném stavu. Hygiena nás často nutí k dost výrazným úpravám," řekl Cabalka.

Některé objekty KČT kvůli finanční situaci i prodal. Například z prodeje Luční boudy v Krkonoších financoval klub rozjezd edice turistických map, které se tvořily na základě vojenských map, do roku 1989 utajených.

Klubu se během několika málo let podařilo vytvořit i oblastní strukturu, která se i kvůli dotacím přizpůsobila krajskému uspořádání. "V oblastech nemáme větší problém s generační výměnou funkcionářů, horší je to na centrální úrovni a není jednoduché získat funkcionáře s rozhledem pro řešení centrálních problémů," řekl Cabalka.

Foto: ČTK/Švancara Petr

Autor: ČTK