Jen pro chlapy: Břitva je v módě

21.05. 06:00 | Autor: Pavlína Wolfová

Tři tisíce hodin svého života stráví průměrný muž při holení. Rituál s břitvou probouzí v mužích chlapy a ženám dává naději, že nemají doma budižkničemy. Na krizi mužství odpověděl český trh rozkvětem holičství starého střihu.

Muž sedící v křesle má obličej v bílém kouřícím ručníku. Z něj vykukuje nos. Štětka vedená rukou holiče zatím vymíchává pěnu v misce. Je hotovo. Na řadu přichází Alžběta. Pěkně nabroušená favoritka majitele holičství Kožíška, břitva Alžběta. Pak kolínská, pleskání holičových dlaní o tvář, panák na cestu.

Obličej zavinutý v kouřícím ručníku. Není to film pro pamětníky. Jste v moderním holičském salonu v centru Prahy, kde se probírají holky, sport a politika. Chlapi si tu řeknou novinky, které ženy nezajímají. Třeba o zaručeně nejnovějším vědeckém objevu, že kopanec do varlat bolí jako 160 porodů anebo 3200 zlomených kostí. Nebo že průměrný muž má jedenáct erekcí denně a devět v noci. Přepočítávají, přeměřují. Smí se tu kouřit, sahat si na poklopec a dělat skoro cokoli, co muži dělávají, když zrovna nehledají - jak se říká v reklamě - regál s kypřicím práškem.

Thomas's Barber Shop je čistě mužský svět, v recepci žádná nafintěná zlatokopka, ale mladý muž. "Jediný, čeho se bojím, je, že mi sem časem vlítnou ty genderový bojovnice, protože já tu ženský prostě nechci," řekne Kožíšek a sáhne po břitvě.

Rozkvět tradičního holení

Když se majitel zavedeného pražského kadeřnictví Tomáš Kožíšek rozhodl, že otevře pánský salon "jako z italského filmu", všem kolem něho připadlo, že musel zešílet. Po šesti letech ale musejí konstatovat, že se trefil. Sám už má v Praze další dva podniky, kam se muži objednávají i tři dny předem, a konkurence mu narůstá rychlostí dva nové salony v republice měsíčně.

Holení břitvou u kadeřníka. Nastal rozkvět tradičního holení. "Chlapi byli celá léta upozadění. Všude jen kosmetika pro ženský, hadry pro ženský, salony pro ženský a metrosexuály," popisuje Kožíšek éru, která podle něho končí. Dobu, kdy se muži holili jednorázovými žiletkami a manželky je doma v koupelně stříhaly strojky a vykutávaly jim vším možným chlupy z uší, eventuálně z nosu, a samy šly ke kadeřníkovi. Bylo to rychle a zadarmo. Tady to sice stojí čtyři sta devadesát korun za holení a pět set za střih, ale "domácí éru" to i tak pro mnohé ukončilo.

"Chlapi totiž potřebují únik z toho přefeminizovanýho dneška. Proto jsem to tu zařídil pro ně. A oni si to tady hlídaj a vždycky se domluvěj. Chce kouřit, zeptá se a ozve se - jasně, hele, zapal si. To se v ženským podniku nemůže stát," říká zkušeně Kožíšek. Zákazníkovi efektně vypaluje - tureckým způsobem - chlupy z uší, máchne zapálenou vatou na kovové tyčince a rozhlédne se: "Všechno kolem je zženštilý, ale tohle tady ne."

Prostě teplouši

Fakt je, že když Brit King Camp Gillette obohatil v roce 1902 svět o první holicí strojek s výměnnými žiletkami, připravil půdu pro zánik tradičních holičství. Definitivní ránu pak dostal obor, k němuž jsou odjakživa zapotřebí křesla, štětky, pěny, břitvy a zástěry, nástupem holicích strojků s pohonem zprvu na setrvačník, později síťovým.

V mnoha zemích se luxus pro klasiky - jít se nechat oholit - zachoval, ale v socialismu zanikl. Učební obor holič-kadeřník obsadily dívky a kluků, kteří chtěli být kadeřníky, bylo málo, i proto, že spousta lidí je automaticky považovala za "teplouše".

Doba se změnila, Kožíšek to promyslel a v roce 2010 začal odvážně s tím, z čeho je hit. Chlapáčtí holiči obsluhují jiné chlapácké týpky, dávají jim masáž hlavy, stříhají je a přitom si v recepci sázejí na výsledky hokejových zápasů, jež při holení sledují na obrazovkách vedle zrcadel. A jejich holky na to koukají - alespoň u Kožíška - přes výlohu. "Můžou dovnitř, samozřejmě, ale jen nakoupit vouchery pro chlapy anebo počkat v recepci," směje se novodobý objevitel kouzla holení břitvou.

Z kojeňáku do první ligy

Tomáš Kožíšek si vychoval následovníky. Třeba Laky - původně Lukáš, který příjmení nepotřebuje a nechce, opavský Rom, jenž za rohem od Kožíškova Barber Shopu roznášel pivo v hospodě. "Přišel sem a neodbytně se dožadoval toho, že chce být taky holič, že prej v Ostravě stříhal celebrity. Tak jsem se ho zeptal, který celebrity, a on, že Hadamczika. Toho tady nenávidíme, takže jsem s ním vyrazil dveře. Ale on se pořád vracel, začal si to tady zkoušet na mých zaměstnancích, a já najednou viděl, že je vážně skvělej. Naučili jsme ho to, no, a dneska má vlastní salon, jak už to bývá," posílá mě Kožíšek za Lakym na pražské Staré Město.

Tam, v úzké uličce, je hiphopové doupě s nápisem Laky Royal Cut. Když vejdete, uvidíte žvýkajícího týpka s náušnicemi, na hlavě snapback, jak stojí za barem (to je recepce). A skrz přítmí, které by se dalo krájet, zahlédnete holičská křesla a u nich holiče, kteří vypadají, že právě doběhli z U-rampy, takže instinktivně hledáte, kam asi kopli ty svoje skateboardy. "Chtěl jsem tenhle salon otevřít a stříhat hlavy, abych všem ukázal, že se dá jít z ulice až nahoru, do první ligy. Narodil jsem se v kojeňáku, vyrost v děcáku, bez rodičů, na Rybím trhu 14 v Opavě. A dneska mám v Praze každý den narváno a každý týden stříhám Rytmuse," říká s neskrývanou pýchou majitel. "Přijde křovák a odejde frajer," popisuje svoje kouzlo. Za 550 korun je střih, za 550 holení a speciál Royal Cut i s panákem whisky za 1750. "Je to street, miluju hip hop, ostříhal jsem v životě asi šest tisíc hlav a dělám to skvěle, každý to ví."

Demografie s břitvou

A úplně jinak to zase uchopili bratři Tomáš a Petr Kuckové se společnicí Šárkou Růžičkovou. Tak nějak gentlemansky (mimochodem, na slovo gentleman a jeho odvozeniny je Tomáš Kožíšek - natož Laky - alergický). Luxusní slečny v recepci Gentleman Brother's mají přehled o hracích dobách hokeje, u vchodu stojí vystavena luxusní motorka, jsou tu regály s luxusní kosmetikou, každou středu a pátek od pěti pianista luxusně hrající na luxusní klavír ve výloze luxusního salonu.

Holit se břitvou je moderní. "Barber shopy, které tu vznikaly, se nám nelíbily," říká firemní poradce, a nyní tedy spolumajitel holičství Tomáš Kucek. "Byl to nejdřív jen náš koníček," vypráví. "Objeli jsme proto svět a oslovili nejstarší holičství na světě - Truefitt a Hill - a získali exkluzivní zastoupení pro jejich kosmetiku. Máme vlastního trenéra, manuál, jak tu pracovat, psychologická školení a angličtinu pro personál," vyjmenovává položky, které si člověk v souvislosti s holičstvím vůbec nepředstavuje. "Koncem května tu budeme dokonce holit bezdomovce jako charitu," pokračuje ve výčtu jedinečností Kucek. "Nás zatím živí něco jiného než holičství, ale fakt je, že sami jsme překvapeni, jak dobře to jde, a předpokládáme návratnost investic do nějakých čtyř let," dokončí věcně, a tak se stejně věcně zeptám na čísla.

Šest set korun stojí ostříhání, styling, upravení obočí, odstranění chlupů z uší a nosu, vše za použití nejluxusnější kosmetiky ("u nás šampony opravdu neředíme"). Šest set pak zaplatíte za holení s unikátní hot towel procedurou (konkurence Kožíšek to dělá také, ale říká tomu "napařenej ručník").

Denně tady a v dalších provozovnách obslouží gentlemani osmdesát až sto mužů (Kožíšek jim říká chlapi), kouřit se tu sice nesmí, zato jsou součástí procedur vybrané whisky a rumy. A salon má i sociologicko-demografický přesah. Firma totiž otevřela pobočky v úplném centru Prahy, kde tytéž služby stojí ještě o tři stovky více, pak v Liberci s cenami čtyři sta za stříhání a čtyři sta za holení a v Brně: ceny prý něco mezi Prahou a Libercem.

HISTORIE HOLENÍ

Nejstarší nalezené břitvy sice pocházejí z doby bronzové, ale až v osmnáctém století dala Anglie vzniknout první tradiční břitvě. Do té doby se vousy vytrhávaly. Nejstarší holičství na světě založil William Francis Truefitt na londýnské třídě Cross Lane v roce 1803. Termín "holicí strojek" se poprvé objevil v americkém patentu z roku 1880, který podali bratři Kampfové - žiletka v hlavě strojku připevněného kolmo na držátko. Nicméně Britt King Camp Gillette jako první vyrobil a zobchodoval strojek s výměnnými žiletkami. V roce 1903 prodal 30 strojků a 150 žiletek, o rok později 90 tisíc strojků a 123 tisíc žiletek. V roce 1908 dosáhl prodej strojků na první milion. V roce 1965 nahradila firma Wilkinson Sword dosavadní žiletky z běžné uhlíkové oceli nerezovými a o pět let později je vložila do plastu - zrodily se "jednorázovky". V roce 2005 prohrála firma soudní spor se zákazníkem proto, že tvrzení "Čím víc břitů, tím lepší oholení" je podle amerického soudu (a milionů mužů) nepravdivé.

Foto: Radek Cihla, Profimedia , ČTK

Autor: Pavlína Wolfová