Bruselští vybírali názvy nových ulic. Vzdali hold surrealismu

26.08. 15:00 | Autor: ČTK

Belgická veřejnost dostala v rámci revitalizace někdejší industriální části města možnost navrhnout názvy pro 28 nových ulic, náměstí a průchodů budoucí rezidenční čtvrti. Konečný seznam tento týden vybrala komise úředníků, historiků a zástupců developerské společnosti. Pozornost deníku The Guardian upoutal zejména název odkazující na obraz belgického surrealistického malíře Reného Margitta.

Ceci n'est pas une rue (v překladu "Tohle není ulice") je variace na nápis na obraze dýmky, který tvrdí, že "Tohle není dýmka". Umělec, který v Bruselu žil po několik desetiletí, jedno ze svých nejznámějších děl vytvořil v roce 1929.

Mezi zbývajícími názvy vybranými pro budoucí obytný komplex lze najít také poctu významným ženám belgické minulosti. Ulice Chantal Akermanové připomene feministku a režisérku avantgardních filmů zesnulou v roce 2015 a ulice Isaly Van Dienstové zase ženu, která se v 19. století stala první doktorkou v Belgii.

I love this! Maybe one day I'll get to visit it....

In honor of René Magritte, Brussels will rename a street "Ceci n’est pas une rue.” https://t.co/ZG7oXusn9E via @artsy
- GemBeynon 🎨 (@GemBeynon) 25. srpna 2018

Některé ulice a pasáže ponesou jména tradičních belgických pochutin, jakými jsou hranolky, pralinky nebo třešňové pivo kriek. Z více než 1400 návrhů vybrala porota také několik optimistických jmen jako "náměstí Významných lidí", "Cesta k lepšímu světu" a "Cesta ke štěstí" nebo také úsměvné "Cesta 1" a "Cesta 2".

Iniciativa byla součástí snahy zvýšit zájem veřejnosti o projekt revitalizace oblasti Tour & Taxis severně od centra Bruselu. Čtvrť nese jméno německého knížecího rodu Thurn-Taxisů a kdysi byla místem železniční stanice a říčního přístavu plným skladišť, celních budov a telegrafních kanceláří, napsal The Guardian. V 90. letech však začala oblast chátrat.

"Bylo pro mě docela překvapivé, že z navrhovaných názvů ulic bylo cítit hodně kladných hodnot," řekl Kris Verhellen, ředitel stavební společnosti Extensa, která rozsáhlé pozemky na severu Bruselu v roce 1999 odkoupila od města. "Bylo to pro mě velmi dojemné, protože jsme tak zvyklí přistupovat k záležitostem města negativně," dodal.

Foto: ČTK/DPA/Sergi Reboredo

Autor: ČTK