Za tajemnou perlou Rudolfa II.

Záhadnou jeskynní perlu, gigantického zkamenělého hlavonožce nebo přesnou repliku středověkého stroje, kterým se řezaly drahé kameny na stěny karlštejnské kaple sv. Kříže, uvidíte v nové galerii minerálů a fosilií Geosvět na pražských Vinohradech.

Vystavit kameny tak, aby bavily i laiky - o to se snažil tým Jiřího Rumla, šéfa Geosvětu. "Nechtěli jsme připravit muzeální sbírku pro odborníky, ale zaujmout také školní výpravy. Proto hrála hlavní roli estetika," říká Jiří Ruml.

Mezi třemi a půl tisíci vystavených vzorků jsou ovšem i velmi cenné kousky, což se doslovně netýká jen ukázek broušených a surových drahokamů. Unikátní je obří zkamenělý hlavonožec nebo zkamenělý les, který vyrůstá před vchodem do galerie.

Mimochodem, pravděpodobně největší zkamenělý les vůbec v Evropě o rozloze několika hektarů stával u Radvanic za Trutnovem. Šikovné ruce ho rozebraly ještě za první republiky, aby měly čím vysypat cesty.

Pila Karla IV.

Další raritou je ukázka středověkých polodrahokamových výzdob stěn z kaplí sv. Kříže na Karlštejně a sv. Václava v katedrále sv. Víta. "Kolega zjistil, kde byly za doby Karla IV. původní naleziště drahých kamenů. Přišli jsme na to, jakým způsobem se řezaly, a podle středověké kresby nechali udělat model pily ze čtrnáctého století," vysvětluje Jiří Ruml. Stěnu sestavenou z drahých kamenů a ve spárách pozlacenou je také možné si osahat - jako všechno, co není ve vitríně. Kameny prý totiž skutečně nabíjejí energií.

Jeskynní perla Rudolfa II.

Další perličkou je unikátní jeskynní perla s tajemnou historií, kterou galerie koupila na burze ve Švédsku. Obvykle jsou jeskynní perly (které vznikají na dně krasových jezírek srážením kalcitu) velké dva až tři centimetry. "Naše má 23 centimetrů a větší na světě neznáme. Pochází zřejmě z jižní Francie a údajně byla ve sbírce Rudolfa II.," komentuje Jiří Ruml. Jak perla vzniká, je vidět na modelu ve vedlejší vitríně.

Za kameny po kontinentech

Aby byla výprava do Geosvěta zajímavější, nejsou kameny řazeny podle druhů, ale po kontinentech. Výrazně barevná je třeba Afrika, fantastické tvary nabízí Čína. České vitríny jsou zase nesmírně pestré mineralogicky.

První lomy byly v českých zemích otevřeny už ve středověku, ty na stříbro byly vůbec největším evropským producentem drahého kovu. Kamenářská výroba se rozvíjela v Podkrkonoší společně s výrobou sklářskou - skláři, když zrovna neměli co na práci, z místních achátů a jaspisů vyráběli třeba modely hradů (k vidění i v expozici). Díky stavebnímu boomu se nyní v Českém ráji otevírají lomy na štěrk, uvažuje se o znovuotevření uranových ložisek. Kromě surovin vycházejí na povrch i unikátní mineralogické vzorky.

Geosvět - adresa: Londýnská 55, Praha 2 - vstupné: dospělí 100 Kč, děti 50 Kč - galerie se rozroste ještě o sklepní prostory (v rekonstrukci)

Český unikát je zelený

Kromě typického achátu a granátu má geologické Česko v záloze jednu lahůdku - vltavíny. Vltavín je tektit, sklovitá hornina, která vznikla pravděpodobně při dopadu velkých meteoritů nebo asteroidů na zemský povrch. Tektity se sice nacházejí i v jiných zemích, a dokonce kontinentech, ale jedině české tektity jsou zelené. Několikapatrovou pyramidu z vltavínů shromáždil i Geosvět.

Koutek pro hosty

Ačkoli je expozice stálá, obměňovat se bude část vyhrazená hostům. V Česku si geologické sbírky podle Jiřího Rumla sestavují tři až čtyři tisíce lidí, mnozí z nich minimálně na evropské úrovni. Právě sběratelé s unikátními kolekcemi, které nemají kde vystavovat, je můžou v Geosvětu zdarma prezentovat dva roky.

Foto: Geosvět

Čtěte dále

další zprávy