Výstup na Triglav

28.08. 00:00 | Autor:

Není málo tuzemských turistů, kteří znají Slovinsko jen jako tranzitní zemi při své cestě do Chorvatska. Když však z horkého mořského klimatu zamíříte do nitra Julských Alp, před očima vám vyroste krajina naprosto odlišná od té, již vídáte z dálnice.

Julské Alpy se často hodnotí jako nejkrásnější kout z celého alpského masivu. Okolí nejvyšší hory Slovinska Triglav (2864 m n. m.) bylo prohlášeno za národní park a dolina Sedmi jezer byla zapsána na seznam UNESCO. Hluboká údolí s vodopády, horskými bystřinami, soutěskami a chodníčky pro turisty uzavírají bílé vápencové stěny. Triglavský národní park nabízí možnosti pro vodní sporty, vysokohorskou turistiku i výlety na kolech.

Rozhodně stojí za to navštívit zdejší jezera. Zajímavostí Bledského jezera je ostrůvek uprostřed s malebným kostelíčkem, ke kterému se turisté nechávají zavézt loďkou. Kdo z návštěvníků si zazvoní na kostelní zvon, splní se mu (údajně) jeho přání. Směrem na jih leží studené Bohinjské jezero, obklopené ostrými horskými srázy.

Hrozba tříhlavého boha

Říká se, že každý Slovinec by měl alespoň jednou za život na horu Triglav vystoupat. Pokud se rozhodnete pro podobný výkon, pocítíte, že překonat během jednoho dne více než dvoutisícimetrovou výšku není žádná legrace. „Rozchodit“ se můžete třeba na horu Vršič, která je jen o něco málo vyšší než naše Sněžka (1611 m). Odvážlivci ji vyšlápnou na kole, vyjet se však dá i autem. A po této rozcvičce vzhůru na Triglav!

Už v údolí těsně pod Triglavem v kempu Trenta převažuje nad ostatními jazyky čeština. Dokonce i jeho majitel Slovinec hovoří lámanou češtinou, když nabízí žeton potřebný do sprchy, aby tekla teplá voda. Už to samo je luxus, v řadě jiných kempů teče jen studená. Ceny tu jsou příjemné, většinou okolo sedmi eur za osobu a noc. V horách však nakonec budete možná rádi vzpomínat i na studenou vodu v kempu. Vápencové hory jsou totiž suché jako troud, a tak je častou starostí zdejších turistů sehnat vodu k pití či si nabrat její dostatečnou zásobu.

Průvodci často uvádějí, že kvůli cestám na vrchol, v některých úsecích zajištěným skobami a ocelovým zábradlím, působí hora jako obří hromosvod. Při nepřízni počasí se rozhodně nedoporučuje lézt nahoru. Mohlo by se stát, že vrcholek nakonec neuvidíte.

Na vrchol Triglavu vede hned několik stezek, jež se liší především délkou a náročností. Můžete zvolit buď nejkratší 25 km dlouhou cestu s výchozím místem Pokljuka, nebo třídenní trasu z Bohinje. Horolezecky náročná stezka vede z Mojstrane přes Triglavská jezera, jejím opakem je klidná a málo frekventovaná cesta z údolí Trenta. Odměnou za výstup je ve všech případech omamný pocit ze zdolání alpského vrcholku. Opojný zážitek vám trochu zkazí jen plechová bouda a místní mladík, který prodává plechovky s limonádami po dvou eurech.

Název Triglav je odvozen od starodávného tříhlavého slovinského boha, jehož hlavy symbolizovaly oblasti jeho vlády: nebe, zemi a podsvětí. A je pravda, že respekt, který toto božstvo vzbuzovalo, si žádá i nejvyšší hora Slovinska. Na nebezpečném vrcholku sice k pádům příliš často nedochází, ale když přece jen zahlédnete pomníček, uvědomíte si, že nemusí být samozřejmé dostat se zdravý zpět.

Noc pod vrcholem

Pod masivem. Bledské jezero v Triglavském národním parku zkrášluje malebný ostrůvek s kostelem. Pod Triglavem lze přenocovat ve třech chatách. Při až třídenních trasách turista ani jinou možnost moc nemá. A protože chaty - Vodnikov dom, Tržaška koča a Planika - bývají dost obsazené, doporučuje se před závěrečným výstupem si nocleh dopředu zarezervovat. Navíc si tu můžete nechat těžké batohy a na samotný vrchol, ke kterému musíte lézt náročným úsekem po skobách, lanech a skalních výstupcích, si vzít jen to nejnutnější. Samozřejmě pokud nepokračujete v cestě k některé z dalších chat. Pro ty, kteří se již do budovy nevejdou (v ceně ubytování jsou i přikrývky), je poblíž ještě dřevěná bouda, kde mohou zájemci přenocovat ve vlastním spacáku.

Z chaty už potom zbývá jen seběhnout do údolí, případně přenocovat v kempu, který je obklopen nádherným panoramatem hor. Zejména po ránu je to opravdu čarokrásná vyhlídka! Až příliš neskutečná, zejména ve vzpomínkách po návratu do Česka, kde výstup na Triglav připomínají ještě pár dní otlačené nohy… Terezie Pálavá

* * *

TURISTICKÉ INFORMACE

Ceny potravin (i v restauracích) jsou ve Slovinsku o něco vyšší než u nás, ale zase ne tak vysoké jako například v Chorvatsku. Za návštěvu stojí návštěva informačního centra Triglavského národního parku v městečku Trenta (je zde i muzeum). Na túru do hor si s sebou vezměte dostatek pitné vody, ve vápencových horách je jí málo; doporučuje se mít alespoň dvě 1,5litrové láhve a při každé možné příležitosti je doplňovat.

Na vrchol Triglav se vydávejte pouze za příznivého počasí. Odpadky se vyhazují až při návratu do údolí; koše nejsou ani na horských chatách. Nocleh v chatách stojí okolo deseti eur, pokud jste na pokoji pro 15 lidí; chcete-li si připlatit za „luxus“, zaplatíte za osobu na čtyřlůžkovém pokoji dvojnásobek. Pokud se chcete podívat na flóru Julských Alp na jednom místě, doporučuje se návštěva botanické zahrady Alpinum Juliana.

WWW TIPY

• www.triglav-slovenia.com - turistické informace o triglavském parku včetně českého odkazu
• web.quick.cz/slovinsko - pestrá řada všeobecných informací o Slovinsku a jeho kultuře, česky
• www.mzv.cz - informace o cestování do Slovinska na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR

Foto: Archiv, Profimedia