Vlastní pivo, toky Moravy i Frištenský. Poznejte hanácké Benátky

Malebné městečko s téměř deseti tisíci obyvatel, které se také přezdívá "hanácké Benátky", se nachází necelých osmnáct kilometrů od Olomouce. Řeč je o Litovli, která je známá především díky místnímu pivovaru. Ovšem zajímavosti, jako například že zde žil slavný český zápasník Gustav Frištenský, že městem protéká šest ramen řeky Moravy či že si zde lze uvařit vlastní pivo, ví už jen málokdo.

Královské město založené ve 13. století se může pochlubit nejen dlouhou historií, ale i řadou místních památek. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je tak významným turistickým centrem. 

Dominantou města je nejen historický pivovar, ale také samotné náměstí, pod kterým protéká jeden z šesti pramenů Moravy - proto přezdívka "hanácké Benátky". Pramen Nečíz protéká přímo pod městskou radnicí a celým náměstím. K radnici byla v roce 1572 přistavěna dvaasedmdesát centimetrů vysoká věž stojící přímo nad ramenem Moravy. Je tak nejvyšším "mostem" na této řece.

Na náměstí si nelze nevšimnou také památníku morové epidemie v roce 1714, jehož autorem je císařský architekt Václav Render, jehož dům v Olomouci, ve kterém měl kamenickou dílnu, je od roku 1958 na seznamu kulturních památek. Dále za zmínku stojí určitě budova gymnázia Jana Opletala, Švédská deska, která připomíná dobytí Litovle Švédy během třicetileté války či Svatojánský most.

Přišel, viděl, Litovel
Když se řekne Litovel, většina lidí si hned vybaví pivo. To se v místním pivovaru vaří již od 12. listopadu roku 1893, kdy byl otevřen. Po první světové válce se pivovar výrazně začal rozvíjet a koncem třicátých let přišla důležitá investice - výstavba varny, která slouží k vaření litovelského piva dodnes. Zachováno je zde i obložení stěn kardinálským mramorem a měděné pokrývky kádí a kotlů, které tvoří reprezentační sál pivovaru. Kromě vaření piva se zde konalo již několik svatebních obřadů a koncertů. Postupem let se v areálu postavila i nová kvasničárna, strojovna chlazení, chlazení mladiny a hlavní kvasírna - spilka. Poslední inovace přišla letos - pivovar představil nový vizuál lahví a přepravek.

"Jsi silný jako Frištenský"
K historii litovelského pivovaru neodmyslitelně patří jméno Gustav Frištenský - nejslavnější český zápasník v řeckořímském zápase. Proslulý zápasník žil a trénoval přímo v litovelském pivovaru, který uctil jeho památku polotmavým třináctistupňovým speciálem. Ten se vaří od roku 2012 a mezi konzumenty i znalci se těší velké oblibě.

V Litovli žil Frištenský od roku 1917. Jeho manželkou se stala dcera prvního litovelského sládka Josefa Elledera. S Miroslavou žil deset let přímo v pivovaru, na pivovarské zahradě také často trénoval. Poté se přestěhovali do vily na nábřeží, do dnešní ulice Gustava Frištenského. Miroslava zemřela nečekaně v roce 1947.

GUSTAV FRIŠTENSKÝ (18. května 1897, Křehoř - 6. dubna 1957, Litovel)

Nejlepší český zápasník v řeckořímském zápase za Rakouska-Uherska a první republiky. Narozen jako jeden z šesti dětí. Po vyučení u řezníka se, jak bylo tehdy zvykem, vydal do světa na zkušenou. Zabydlel se v Brně, kde i začal navštěvovat místní Sokol a atletický klub Hellas. V roce 1900 vyhrál svůj první závod, který se konal v Praze. O tři roky později po výhře v Rotterdamu se stal amatérským mistrem Evropy. Vybojoval za pět let amatérského zápasení na dva tisíce utkání a ani jednou neprohrál. Jako profesionál nastoupil k osmi tisícům zápasů.

Muzeum, minipivovar i Otvírák
Pokud máte doma milovníka piva, který zlatavému moku s pěnivou čepicí nedokáže odolat, dopřejte mu zážitek přesně pro něj. V litovelském pivovaru je několik možností. Především zásluhou emeritního sládka Miroslava Koutka se podařilo uchovat historii pivovaru i do dnešních dob. Myšlenka vybudování muzea ho napadla již v roce 1988. Návštěvníci v muzeu mohou obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene.

Skuteční pivní nadšenci si mohou pod dohledem litovelského sládka Petra Kosteleckého v prostorách minipivovaru, který stojí v prostorách bývalé sladovny, uvařit vlastní speciál podle doporučených či vlastních receptur. Ve dvou varných nádobách s objemem 250 litrů (což je stokrát méně ve srovnání s klasickou varnou) vzniká pivo stejně jako při klasické produkci - tedy vařením, kvašením a konečným zráním.

Zajímavou akcí, na kterou můžete do královského městečka vyrazit, je také litovelský Otvírák, jehož dvanáctý ročník se letos koná 13. srpna. Hudební festival přímo v areálu pivovaru přiláká každoročně tisíce fanoušků hudby a chmelového moku. Na pódiu se tak vystřídá kapela Desmond, Walda Gang či Vilém Čok.

Čtěte dále

další zprávy