Úprk před rádiovými vlnami k teleskopu v Green Bank

03.12. 10:00 | Autor: ČTK

Radioteleskop, který se nachází v Green Bank.

Pasou se tu krávy, kolem projíždí terénní vůz, ale jinak je tu už zase ticho. Poklid v Green Bank v Západní Virginii nenaruší žádný nepřiměřený zvuk. Mobilní telefony a wi-fi jsou zde zakázané, k velké radosti lidí, kteří se sem uchýlili, protože jim vadí elektromagnetické záření.

"Kdybychom přišli o radioteleskop, byli bychom ztraceni," říká třiapadesátiletý Charles Meckna, který si právě vyrábí zahradní altánek v zahradě u svého malého domku v obci vzdálené 350 kilometrů východně od Washingtonu.

Přistěhoval se sem letos v červenci z Nebrasky v centrální části USA, aby unikl před elektromagnetickými vlnami, které mu podle jeho slov způsobily těžké onemocnění. Za teleskop je neskonale vděčný.

Green Bank se svými 143 obyvateli a jeho okolí v okrese Pocahontas v Apalačském pohoří totiž leží v takzvané Quiet Zone. Ta tu byla vyhlášena v roce 1958, aby chránila zařízení zdejšího teleskopu.

Tento radioteleskop vysoký 150 metrů dnem i nocí zachycuje signály z vesmíru. "Studujeme tu cyklus života hvězd, několik sekund po Velkém třesku, a gravitační vlny," vysvětluje Mike Holstine z Národní radiové astronomické observatoře (NRAO).

"Je to nejcitlivější radioteleskop na světě. Může zachytit signál rovnající se energii sněhové vločky dotknuvší se země. Z těchto důvodů musí být kolem mimořádné ticho," zdůrazňuje.
Proto tu na rozloze 33 tisíc kilometrů čtverečních americká vláda vyhlásila National Radio Quiet Zone, tedy zónu, kde jsou zakázány či přísně omezeny přístroje produkující rádiové vlny, jako je wi-fi, mobilní telefon či mikrovlnné trouby.

Nejcitlivější radioteleskop na světě je 150 metrů vysoký, ve dne i v noci zachycuje signály z vesmíru. Do této venkovské oblasti bez rádiových vln se přistěhovaly desítky obětí elektromagnetické hypersenzibility, jako je Charles Meckna.

Bývalý stavař bydlí s manželkou několik kilometrů od teleskopu. Onemocněl počátkem 90. let minulého století a trvalo velmi dlouho, než se zjistilo, že jeho problémy souvisejí s jeho mobilním telefonem.

"Můj lékař mi zpočátku předepisoval antidepresiva," říká Meckna. Jakmile se přiblížil k dosahu wi-fi, zvracel, trpěl migrénou a srdeční arytmií. "Tady je mi mnohem lépe, začal jsem nový život," zdůrazňuje Meckna, který se tu však cítí tak trochu jako zajatec.

Padesátiletá Diane Schouová začala mít problémy, když u její farmy ve státě Iowa v centrální části Spojených států postavili retranslační stanici. "Neměla jsem na výběr. Kdybych se sem neodstěhovala, trpěla bych stále migrénami," říká. V Green Bank žije od roku 2007.

Měla tak silné bolesti, že jednu dobu žila v jakési Faradayově kleci, kterou jí zkonstruoval manžel a kde nepůsobilo žádné elektromagnetické nebo elektrické pole.

O elektromagnetické hypersenzibilitě, která vyvolává rostoucí znepokojení ve stále více propojeném světě, se zmiňuje Světová zdravotnická organizace (WHO), ale neuznává ji jako nemoc. Na svých internetových stránkách WHO oznámila, že v roce 2016 přistoupí k zhodnocení rizik vznikajících používáním mobilních telefonů, jejichž počet se ve světě odhaduje na 6,9 miliardy.

U benzínové pumpy s občerstvením Trent´s necelý kilometr od teleskopu lidem nevadí, že mobilní telefon nemají. "Nikdy jsme ho neměli, a tak nám nijak nechybí," směje se pokladní Betty Mullenaxová.