Sloni, nosorožci, tygři. NP Chitwan: trochu jiný Nepál

Žádné nebetyčné štíty, prudké svahy, ledovce ani stáda jaků okusující sporou horskou vegetaci. Tady, blízko hranice s Indií, jste v rozpálené nížině pokryté hustými lesy, z nichž se jen mírně zvedají nevysoké pahorky. Národní park Chitwan (Čitván) skýtá úplně jiné scenérie, než jaké se obvykle představují v turistických prospektech či ve vyprávění trekařů, kteří se vrátili z Nepálu.

Sloni, nosorožci, tygři...
Hlavní atrakcí Chitwanu jsou jeho divoká zvířata: spatříte tu docela běžně slony, nosorožce, krokodýly i třeba stromové pávy. Mezi další obyvatele parku se řadí například ganžstí delfíni, leopardi či tygři bengálští, na které ovšem narazíte spíše výjimečně. Zdejší „safari" se od těch afrických dost liší - spíše než na projížďku jeepem s fotografováním z otevřeného okénka vyrazíte v Chitwanu za dobrodružstvím buď hezky po svých (za doprovodu místního průvodce), prodete kus řeky na primitivní piroze nebo uskutečníte projížďku po sloním hřbetě.

 

Každá výprava má svá pro a proti. Půjdete-li pěšky, případně budete-li se plavit na dřevěné kanoi, pak váš výlet nebude bez rizika ani za zkušeného doprovodu. Mrzutý nosorožec totiž dokáže vyvinout v mžiku takovou rychlost, že mu člověk neunikne - i proto se každým rokem z Chitwanu několik turistů nevrátí.

Při projížďce na slonovi jste sice v bezpečí, zato dřevěná nástavba na sloním hřbetě, na které budete sedět, skýtá odporné nepohodlí. Navíc slon jde pralesem „podle azimutu" a stromy, které mu stojí v cestě, prostě svojí vahou láme. Někdy s bezděkou pomocí vašeho těla. Ale blízký pohled ze sloního hřbetu na bahnícího se nosorožce představuje zážitek, který dá zapomenout na prožité příkoří.

Tady lovili britští králové
Národní park Chitwan se dnes řadí mezi oblasti s největší biodiverzitou v jižní Asii. Není to ovšem tak dlouho, kdy stavy divokých zvířat tu byly povážlivě nízké a mnohým druhům hrozilo vyhynutí. Jak už to bývá, i tady za to mohl člověk. V dobách, kdy byla Indie včetně nížinné části dnešního Nepálu britskou kolonií, totiž Chitwan sloužil jako privilegovaná honitba, kam zajela za „zábavou" nejedna pomazaná hlava. Tak například podle záznamů z roku 1911 zde během jedenáct dnů trvající safari urození lovci zastřelili 39 tygrů a 11 nosorožců.

O ještě větší ohrožení biodiverzity parku se krátce po 2. světové válce postaral paradox. Tehdy totiž byla na území Chitwanu prakticky vymýcena malárie, kvůli které tam před tím prakticky nikdo trvale nežil, a bezpečnější podmínky přilákaly tisíce chudých osadníků z okolních vysočin. Ti začali na území dnešního parku žďářit džungli aby získali půdu pro obdělávání - a ekologická katastrofa byla na cestě.

Národní park Chitwan

Zápis na seznam UNESCO: 1984. Hlavní důvod ochrany: mimořádná různorodost fauny a flóry v prostředí subtropických nížinných lesů. Doprava: autobusem na okraj parku z různých míst Nepálu včetně Káthmándú, pak stopem nebo najatým jeepem. Čas na prohlídku: 2-3 dny. Další památky UNESCO v oblasti: Lumbini (Buddhovo rodiště), památky v Káthmándú a okolí

Založení přírodní rezervace v roce 1964 bylo prvním krůčkem k systematické ochraně, Národní park Chitwan pak vznikl o devět let později na ploše 932 km2. V poslední chvíli: tehdy se totiž na jeho území pohybovalo již jen asi 20 posledních tygrů a 100 nosorožců. Dnes jsou stavy nejméně pětinásobné, i proto, že park střeží před pytláky nepálská armáda.

Zvuky džungle nad řekou
Pokud nechcete platit vysoké částky za pobyt v některém z luxusních resortů v nitru národního parku, bude se vaše vstupní brána do Chitwanu nejspíše jmenovat Sauraha. Příjezdová cesta není ani dnes plně asfaltová a snad i proto si tato malá vesnice, nádherně položená na břehu řeky Rapti, ze značné části uchovala původní atmosféru. Většina atrakcí včetně vyjížděk na slonech je tu snadno dostupná, v blízkém okolí si můžete si prohlédnout i tradiční domy kmene Tharu, jejichž obyvatelé se živí primitivním zemědělstvím stejně jako před staletími. A večer, strávený za zvuků přicházejících z džungle, patří k dojmům, na které se nezapomíná.

Foto: Vít Štěpánek

Čtěte dále

další zprávy