Santiago de Compostela: poutní místo na konci Evropy

12.01. 07:00 | Autor: Vít Štěpánek

Leží na konci cesty: staré křesťanské poutní cesty, jejíž nitky se sbíhají z celé západní a střední Evropy sem, do odlehlého města v severozápadním Španělsku. Santiaga de Compostela. A starobylá tradice tudy prostupuje dodnes: v kterémkoli ročním období je město plné poutníků, kteří do Santiaga doputovali po svých, často z oblastí velmi vzdálených.

Za svatým Jakubem s mušlí na batohu
Proslulost Santiaga, dnes asi stotisícového města v autonomní oblasti Galicie, je neoddělitelně spojena s postavou křesťanského mučedníka sv. Jakuba Většího. Ačkoli o jeho životě je málo hodnověrných zpráv, má se za to, že tento Ježíšův učedník hlásal evangelium také ve Španělsku; jisté je, že roku 44 byl popraven v Jeruzalémě. Ostatky sv. Jakuba byly posléze přeneseny z Blízkého Východu do Španělska, kde byly podle tradice roku 813 objeveny biskupem Teodomirem. Tehdejší král Alfons záhy vystavěl nad světcovým hrobem první chrám - a tradice byla na světě. Vznikajícímu městu dal sv. Jakub i název, neboť španělská verze světcova jména zní San Tiago.

Panorama města.

Santiago de Compostela dnes platí za jedno z nejvýznamnějších poutních míst katolického světa, hned po Římu a Jeruzalému. Má proto úplně jinou atmosféru než běžná historická města Evropy. Poměrně malé sídlo je prosycené desítkami kostelů, po ulicích se ve dne i v noci pohybuje množství lidí s batohy, často opatřenými symboly mušle, která odkazuje na zázrak, který se udál při vylodění ostatků sv. Jakuba na Pyrenejském poloostrově.

Průčelí slávy v katedrále
Otisk mušle - symbol sv. Jakuba. Středobodem Santiaga je katedrála, jejíž obrovská hmota doslova prorůstá starým městem a jejíž věže jsou viditelné na míle daleko. Právě ona je vlastním cílem poutníků, neboť v kryptě kostela jsou umístěny ostatky sv. Jakuba. Ovšem i když odhlédneme od spirituálního významu místa, zůstává katedrála v Santiagu vynikající architekturou, která udělá hluboký dojem na každého bez ohledu na to, z jakého důvodu přichází. Jde o jeden z největších románských kostelů Evropy, vysvěcený v roce 1128, o délce skoro 100 metrů. Stavebním materiálem je tmavá žula, vlivem dlouhého času řádně zvětralá - barevné vyznění stavby je tak přísné až ponuré.

Santiago de Compostela

Zápis na seznam UNESCO: 1985.
Hlavní důvod ochrany: jedinečně dochované staré město s četnými křesťanskými svatyněmi z období románského, gotického a barokního.
Doprava: letiště v Santiagu má časté spojení do Madridu a Barcelony, přímé linky míří i do Londýna, Frankfurtu či Říma. Pozemní doprava je zdlouhavá, např. cesta vlakem z Barcelony trvá 12 hodin.
Čas na prohlídku: jeden den.
Další památky UNESCO v oblasti: poutní cesta do Santiaga, římské opevnění města Lugo, historické zlaté doly Las Médulas

Hlavní, západní průčelí katedrály shlíží na elegantní náměstí Obradoiro. Tato vnějškově nejvýraznější část kostela byla v polovině 18. století zcela přestavěna ve stylu pozdního baroka, přitom však za dnešní fasádou (dnes uvnitř kostela) zůstal zachován původní románský portál zvaný Pórtico da Gloria (Průčelí slávy). Jde o vynikající ukázku románského sochařství z poloviny 12. století, kde trojitou vstupní bránu lemují nádherně ztvárněné biblické postavy a symboly vrcholící scénou Poslední večeře. Projdete-li pod těmito neklidnými, naturalisticky ztvárněnými výjevy, octnete se v obrovském prostoru lemovaném mohutnými románskými sloupy, na jehož konci - v chóru kostela - svítí nad hlavním oltářem vysoký baldachýn se sochou sv. Jakuba.

Kostely, kostely, kostely...
Katedrála ovšem není jedinou pamětihodností Santiaga. Samotné náměstí Obradoiro lemují vznešené budovy radnice a hospitálu (Hospital Real). Posledně jmenovaný komplex založili katoličtí monarchové koncem 15. století a obdařili jej nádhernou platereskní fasádou. Hospitál dnes slouží jako luxusní hotel, ale při troše štěstí se vám podaří proklouznout dovnitř, abyste Santiago: Portico de la Gloria. mohli obdivovat elegantní, tichá nádvoří s podloubími.

Při procházce městem narazíte na mnoho kostelů a klášterů, dnes většinou barokních. To platí o františkánském klášteře, založeném sv. Františkem při jeho první cestě do Santiaga kolem roku 1213, stejně jako o kostele sv. Martina, jehož průčelí je nezvykle zapuštěné pod úroveň stejnojmenného náměstí a musíte k němu sestoupit po monumentálním schodišti.

Foto: Vít Štěpánek a archiv

Autor: Vít Štěpánek