Pákistán: sikhská oáza a jezírko s posvátnou vodou

19.08. 07:00 | Autor: Viera Langerová

Paňdžáb byl až do rozdělení Indie v roce 1947 provincií, kde kromě hinduistů žili s většinovým muslimským obyvatelstvem také sikhové, příslušníci nejmladšího náboženství na subkontinentu a pátého největšího náboženství na světě.

Následné události, násilně prováděné náboženské čistky, vytlačily sikhy z Pákistánu do indické části Paňdžábu. I když se jejich náboženským centrem stal Amricar se Zlatých chrámem, pákistánské město Hassan Abdal je dodnes poutním místem pro sikhy z celého světa. Důvod je jednoduchý, v 15. století tady žil Guru Nanak, otec zakladatel.

Chrám Paňdža Sahab obklopuje jezírko s posvátnou vodou, ve které důstojně plavou sikhové v bílých turbanech. Při pozornějším pohledu v nich můžete zahlédnout dýku se zahnutým koncem, kirpan. Je to jeden z předmětů, které pravověrní sikhové nosí stále s sebou. Patří k nim také kovový náramek kara, hřebínek kangha mají vetknutý do vlasů. Nikdy se nestříhají, vlasy nosí zatočené do malého drdůlku na temeni. Je vidět v případě, že nemají na hlavě turban, jenom černý šátek. K výbavě patří ještě bílé spodní prádlo kačera, vše podle jakéhosi sikhského desatera.

Sikhové v bílých turbanech.

V chrámě je pod baldachýnem uschovaná posvátná kniha sikhů Granth, přikrytá barevnou textilií. Jedna z věřících ji oprašuje malým koštětem. Ženy musejí mít v chrámě pokrytou hlavu a v celém komplexu se chodí naboso. Před vstupem projdeme kolem velikého kamenu, na kterém je otisk ruky Guru Nanaka. Legenda říká, že ho svrhl z kopce v sousedství žijící muslimský kazatel Babu Wali Kandahari. Nanak ho zastavil rukou.

Posvátná kniha sikhů Granth je pokryta textilií. Nedaleko chrámu s jezírkem je jídelna pro poutníky langar. Podává se tady polévka a čapati, chlebová placka. Vyznavači této víry nepijí alkohol, nekouří a nejedí maso. Je to monoteistické náboženství s deseti mudrci, kteří kážou jednotlivé hodnoty: Guru (gu znamená tma, nevědomost a ru světlo, pravdu) Nanak lidskost, Guru Angad poslušnost, Amar Das rovnost, Arjan sebědomí, Hargobind spravedlivost, další slitování, čistotu, pokoj a odvahu.

Jména mužských potomků mají stejné příjmení - Singh. Při zrodu demonstrovalo toto náboženství dva základní požadavky: odmítalo kastovní systém a zrovnoprávňovalo ženy.

V Hassan Abdalu můžete navštívit i hrobku, která měla původně sloužit paňdžábskému guvernérovi, ale nakonec do ní pochovali konkubíny mughalského vládce Akbara (1556-1605). Místem odpočinku jsou zahrady Wah, vybudované také Akbarem, pro obchodníky a poutníky. I když mají do své původní podoby daleko, dokreslují spolu s nedalekou buddhistickou Taxilou pozoruhodný historický prostor, který bychom dnes bez zábran mohli nazvat multikulturním.

Foto: autor

Autor: Viera Langerová