Nová mešita v Moskvě bude patřit k největším v Evropě

21.09. 06:14 | Autor: ČTK

Jedna z největších mešit - mešita sultána Ahmeda v evropské části tureckého Istanbulu, pojme přibližně stejný počet muslimů, jako ta nově postavená v Moskvě.

Nová moskevská mešita bude podle počtu věřících patřit mezi pět největších podobných stánků na starém kontinentu. Šestipatrová Moskevská chrámová mešita s rozlohou téměř 19 tisíc m2 může pojmout až 10 tisíc muslimů. Má dva minarety s výškou 72 metrů a kupoli vysokou 46 metrů.

Zajímavá je historie této mešity. Na stejném místě totiž stála stará mešita, kterou nechal v roce 1904 postavit tatarský kupec a mecenáš Salich Jerzin. Mešita byla několikrát ohrožena zejména za vlády komunistické strany, třeba během budování sportovních objektů před olympiádou v Moskvě v roce 1980. Demoliční čety pak srovnaly mešitu se zemí 11. září 2011 kvůli havarijnímu stavu objektu. Mluvčí moskevské muslimské duchovní správy Albir Krganov tehdy označil za krutou symboliku fakt, že mešita byla zbořena právě 11. září, deset let po teroristických akcích v USA.

V Evropě je nyní údajně až na šest tisíc mešit, mnoho z nich bylo postaveno v minulých 20 letech. V roce 2013 byla kupříkladu otevřena veliká mešita v belgickém Lutychu na rozloze 11 tisíc m2 s osmnáctimetrovým minaretem, o rok dříve byl v Hamburku bývalý evangelický kostel Kapernaum přestavěn na mešitu, loni v červnu se otevřela první dánská mešita s minaretem v Kodani, nové mešity mají v baskickém městě Portugalete či španělské Valencii a další se plánují například v Řecku, Rumunsku, Irsku, Lucembursku či Švýcarsku.

Pravděpodobně největší evropskou mešitou podle počtu věřících je Velká mešita v dagestánské Machačkale, která pojme až 15 tisíc věřících. Mešita, jejíž výstavbu financovalo Turecko, byla otevřena v roce 1998 a má dva minarety vysoké 42 metrů.

V západní Evropě je největším muslimských stánkem Římská mešita, která byla otevřena v roce 1995. Pojme na 12 tisíc muslimů, její rozloha je 30 tisíc m2.

Další velká mešita byla postavena v roce 2003 v Londýně. Jde o Bajt Fatah (Dům vítězství) islámské sekty Ahmadíja o rozloze 21 tisíc m2, do které se vejde 4500 až 10 tisíc věřících.

Až 10 tisíc muslimů se vejde také do mešity Ahmada Kadyrova v čečenské metropoli Groznyj. Ta byla postavena v letech 2006-2008, měří pět tisíc m2 a má čtyři minarety s výškou 62 metrů.

Stejný počet modlících se pojme také mešita sultána Ahmeda v evropské části tureckého Istanbulu, která je díky obložení stěn modrými dlaždicemi též známa jako Modrá mešita. Je z roku 1617 a má šest minaretů s výškou 64 metrů.

Největší mešitou světa je Velká mešita v Mekce (Masdžid al-Harám), na jejímž nádvoří se nachází svatyně Kaaba. Svatostánek z roku 630 s rozlohou 400 tisíc m2 a devíti minarety pojme až pět milionů věřících.

Druhou největší mešitou podle kapacity a největší světovou mešitou podle rozlohy je mešita imáma Rézy v íránském Mašhadu. Mešita z roku 818 měří téměř 600 tisíc m2 a pojme až 1,5 milionu věřících.

První mešita v ČR byla otevřena v brněnské Vídeňské ulici 2. července 1998. Kromě Brna mají muslimové modlitebny také v Praze či v Teplicích.

Foto: ČTK

Autor: ČTK