Mumbaí: závan mládí v zemi s dlouhou historií

20.12. 10:57 | Autor:

Mladičké Mumbaí se svou dvousetletou historií jako by do Indie ani nepatřilo. Rozhodně ne do té Indie, jež se stala kolébkou čtyř náboženství a dala domov nejstarší žijící civilizaci na světě.

Pokud byste do Mumbaí (původním názvem Bombaj) zavítali před 400 lety, našli byste zde jen palmové háje, močály a rybářské chýše rozházené na sedmi ostrovech. A dnes? „Do pěti let všichni zapomenou na Šanghaj a mluvit se bude jen o Mumbaí," prohlásil sebevědomě indický premiér Manmóhana Singha před dvěma lety. Jestli měl pravdu, ukáže čas. Ať tak či tak, Mumbaí je rozhodně město, které se vyplatí navštívit.

Když méně je více

Není nic jednoduššího, než si udělat seznam chrámů a památek, které je v Mumbaí nutné navštívit. Mnoho položek se na něm totiž neobjeví. O co chudší je v Mumbaí nabídka památek, o to barevnější je současnost města. Ne náhodou připomíná mraveniště plné lidí, ve kterém bohaté vily vyrůstají hned vedle chudinských čtvrtí, a vůně, neustálý hluk, dopravní chaos i hudba se proměňují v poutavé kulisy koloběhu života.

Viktoriino nádražní vzniklo na počest 50. narozenin anglické královny. Nejznámější dominantou města je Brána Indie, triumfální oblouk postavený v roce 1924 u příležitosti návštěvy krále Jiřího V. a královny Marie. Nejhezčí pohled na stavbu je z lodí plujících na ostrov Elephanta nebo z protilehlého hotelu Taj Mahal. Vůbec nejfotografovanější dominantou koloniální architektury je Viktoriino nádraží z roku 1889, postavené na oslavu 50. narozenin královny, která sem nikdy nepřijela. Mělo být symbolem pokroku, ale výsledkem je přeplácaná budova, nicméně pod patronací UNESCO. Vchod střeží britský lev a indický tygr. Exteriér je vyzdoben sochami od indických studentů výtvarné fakulty, kde vyučoval otec spisovatele Kiplinga.

Nejoblíbenější místo na koupání a večerní korzování je bezesporu pláž Chowpatty. Jde spíše o společenskou událost, protože při ráchání ve zdejších vodách je potřeba dávat pozor na zrádné spodní proudy.

Gándhího "trnkovská" výstavka

Na Gándhího expozici v domě Mani Bhavan jsou místní patřičně hrdí. Nejdůležitější památkou, tedy alespoň pro místní obyvatele, je dům Mani Bhavan. Skrývá se v něm muzeum Mahatmy Gándhího, který zde žil v letech 1917-1934. Expozice je přístupná 7 dní v týdnu a v prvním patře ji vylepšuje roztomile udělaná „trnkovská" expozice - v dřevěných bedničkách, evokujících starou televizi, jsou vytvořené panáčkovské scénky z důležitých etap Gándhího života. Další zajímavostí je výstava jeho dopisů světovým osobnostem, například Adolfu Hitlerovi. S laskavostí sobě vlastní mu v roce 1939 poslal dopis, který začíná oslovením Milý příteli... a pokračuje prosbou, aby zvážil, zda je válka opravdu nutná.

Asi největším prohřeškem by bylo opustit město a nezmínit jeho největší modlu - Bollywood. Je těžké si představit někde menší vliv filmu, než tady, kdy i v nejhorším domě v chudinské čtvrti svítí po celý den televize. Filmy mají vysoké rozpočty, jednoduchou zápletku a jediný cíl - pobavit diváka. Když se budete pozorně dívat kolem sebe při procházkách centrální čtvrtí Colaba, je nepravděpodobné, že byste na nějaké natáčení nenarazili. Anebo můžete navštívit jedno z 200 městských kin a zažít jejich autentickou atmosféru. Vstupenka do klimatizovaného sálu stojí kolem 20 RP (1 CZK = cca 0,5 RP) a neznalost jazyka nevadí - děj je naprosto prvoplánový.

Bollywoodu se v Mumbaí nezbavíte. Filmové plakáty visí doslova všude. V případě, že vás město a jeho několik málo nej nasytí, vydejte se na oblíbený denní výlet na ostrov Elephanta, kde můžete navštívit překrásný Šivův skalní chrám z 8. století. Zpáteční cesta lodí stojí 100 RP. Vstup je poměrně vysoký - 250 RP, ale jeho součástí je zdarma doprovod od místního průvodce.

Místa turistům skrytá

V Mumbaí je těžké si představit, že Indie je posvátná země, protože město vypadá na první pohled příliš civilizovaně a materialisticky. Ale stačí se vydat do zapadlých koutů, kde narazíte na každodenní projevy víry - ať už je to posvátná kráva, čekající na svůj předplacený příděl trávy, místo na posvátnou koupel, nebo místa pro bezvěrce zcela zapovězená. Dvě takováto místa najdete ve čtvrti smetánky Malabárský vrch.

První z nich není možno osobně navštívit. Jedná se o pohřební místo sekty pársů, kteří po staletí využívají pro zesnulé tzv. věže mlčení. Na ty vynesou těla a dál už nechají pracovat přírodu, respektive supy. Jedině tak nedojde ke znečištění čtyř posvátných živlů - vzduchu, vody, země, ale hlavně ohně. Druhé místo se nachází u hinduistického chrámu Walukeshwar, postaveného pro lingam k uctění boha Šivy.

Holičství pod širákem. Pod chrámem najdete nádrž Ban Ganga. Tu dle pověsti napájí pramen, který ze země vytryskl po dopadu Rámova luku. Na tomto místě se pravidelně konají náboženské obřady při úplňku, novu a festivalech. Jejich součástí je pro tento čas vznik holíren pod širým nebem, protože muži pro rituální očistu „shazují" svoje vlasy.

I když se Indie může pochlubit dvanáctou nejsilnější ekonomikou světa, často naráží na nejrůznější předsudky. Jedním z nich je i ten, že Indie znamená chudobu, otravné žebráky, nezvládnutelný chaos vytvořený velkou masou lidí.

Dharáví, největší slum na světě?

V Mumbaí se v centru města nachází chudinská čtvrť Dharáví, o které se neprávem traduje, že je největším slumem na světě. Nicméně - i tato čtvrť má svoji atmosféru, když se jí procházíte. Ano, je to možné, nejedná se o místo, kde by bylo potřeba se obávat o bezpečnost. Jen je potřeba překonat ostych, že lidem žijícím na ulici vlastně procházíte „obývacím pokojem". Nebo při ranní procházce překračujete stovky přičaplých lidí, kteří se myjí, čistí si zuby, jeden druhého češe. Nebo dělají i něco jiného ? No prostě žijí na ulici se vším všudy.

Chudinská čtvrť Dharáví je údajně největším slumem na světě. Lidé jsou ale velmi přátelští, rádi vyprávějí svoje životní příběhy. O tom, že velké množství lidí nemusí znamenat chaos, svědčí dvě profese, které obsluhují denně obrovské množství lidí - a to bez úředníků, papírování, ale hlavně chyb. Jednou jsou tzv. nosiči obědů, kteří každodenně roznesou po městě přes 200 tisíc jídel - vše včas, bezchybně a teplé. Druhou jsou veřejní pradláři, kteří v cyklu tří dní vyzvednou prádlo od vašich dveří, vyperou, vyžehlí a úhledně zabalené a voňavé vrátí zpět k vám domů. Jeden takto vypraný kousek vás přijde na 5 RP a máte naprostou jistotu, že se díky využití důmyslných skrytých značek neztratí.

Troubit, troubit, troubit!

Přeprava vlakem v Indii silně připomíná zábavou pro Nabídka na pronájem auta není finančně nedostupná. Celodenní pronájem auta vyjde na zhruba 700-1200 RP. Řízení vozidla vypadá jako neustálý boj kdo s koho. A pravidlo číslo jedna je: Troubit, troubit, troubit. Jiná dopravní pravidla neexistují. Nicméně - výbuchy emocí jsou k vidění stejně vzácně jako nehody nebo „oťukaná" auta. Variantou je pronájem auta s řidičem, což se cenově příliš neliší. Přeplněnou hromadnou dopravu by pro cestování zvolil asi jen velký masochista, i když možnou alternativou jsou dovezené červené patrové londýnské doubledeckery, z jejichž horního patra je dobrý výhled.

Na hromadnou dopravu nespoléhejte. Raději se projeďte double deckerem. K cestování městským vlakem je zapotřebí získat určitou zkušenost, jak se prorvat do vagonu, kde už evidentně není vůbec místo, nebo cestovat mimo špičku. Takže zbývá taxi. Těch je ve městě odhadem 55 tisíc, všechny stejné žlutočerné vozy, indické kopie fiatu z 50. let. Všechny mají taxametr, jeden km stojí 9 RP. Z Evropy vede hlavní cesta letecky. Nová linka, která spojila Prahu s Mumbaí přes Helsinky, funguje od června tohoto roku a provozuje ji letecká společnost Finnair. Ta vás za pouhých 6 hodin letu do města dopraví. Ale jakého? Vždyť taxikář na letišti vítá slovy Vítejte v Bombaji. Toho novodobé názvosloví nezajímá, a problém vypořádat se s koloniální minulostí nemá. Takže - ať už se vypravíte do Mumbaí nebo Bombaje, rozhodně nebudete litovat.

Autor: Zuzana Suttnerová
Foto: Jiří Suttner, Profimedia