Mincovna, důl a stoka. Česko má nové národní památky

04.06. 10:39 | Autor: - red -, ČTK

Tři nové zajímavé lokality přibyly na prestižní seznam národních kulturních památek v Karlovarském kraji - důl Mauritius v Hřebečné, Královská mincovna v Jáchymově a Dlouhá stoka s rybníky Kladským a Novým ve Slavkovském lese. V kraji je tak nyní třináct nemovitých národních kulturních památek a dvě movité.

Důl Mauritius. "O zápis jsme požádali v loňském roce. Bylo to i kvůli naší snaze zapsat montánní památky Krušnohoří na seznam UNESCO," uvedla náměstkyně krajského hejtmana Eva Valjentová. Přímo Karlovarskému kraji patří z národních kulturních památek Císařské lázně ve Varech a nově i zmiňovaná Královská mincovna.

Jáchymovská Královská mincovna byla zřízena v roce 1520. Mince byla nazývaná podle místa svého původu - Joachimsthalergulden, Thaler - tolar. Proslavila se nejen na evropských trzích, ale i v zámoří, kde jí za svůj název vděčí zřejmě i americký dolar. Po útlumu těžby stříbra v Krušnohoří skončil v roce 1671 i provoz v jáchymovské mincovně. Od té doby zde byly už jen byty a úřední místnosti vrchního horního úřadu a z bývalých provozů zůstala v činnosti tavicí pec ke zkoušce rud. Dnes zde sídlí pobočka Muzea Karlovy Vary.

Pod zem za zážitky

Dlouhá stoka. Důl Mauritius patří k nejzachovalejším hornickým lokalitám na české straně Krušných hor. V první polovině 16. století byl evropsky významným centrem produkce cínu. Důl má mimořádně zachované rozsáhlé části z počátku těžby v 16. století a ojedinělé rozměry vyrubaných prostor v podzemí i na povrchu. Důl byl převeden do vlastnictví města Abertamy a už začaly práce na jeho zpřístupnění veřejnosti. První návštěvníky by měl přivítat na podzim.

Dochovaný vodní systém Dlouhé stoky s napájecími rybníky Kladský a Nový se řadí mezi nejstarší vodohospodářská díla evropského významu. Začíná na Kladské v hloubi Slavkovského lesa a vede až do Horního Slavkova. Síť kanálů byla dlouhá až 30 kilometrů. Jde o pozoruhodnou technickou památku svého druhu, která dokládá způsob dopravy dřeva a přívodu vody do báňských provozů v 16. a 17. století. Dodnes se uplatňuje jako významný krajinotvorný prvek v podstatné části Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.