Máchovo jezero: místo zážitků a rozmanitých zákoutí

08.09. 07:30 | Autor: Jiří Šlechta

Rušné máchovské pláže. Tvrdím, že Máchovo jezero je české moře. Možná, že některé přehradní nádrže mají dnes větší plochu než oněch 278 hektarů vodní hladiny mezi zříceninami hradů Bezděz a Jestřebí. Možná, že na březích Lipenské či Slapské přehradní nádrže tráví dovolenou víc lidí než v Doksech, Starých splavech, chatové osadě Bílý Kámen a kempu Klůček dohromady. Ale jak dlouho?

Máchovo jezero založil král Karel IV., když mu bylo padesát let. Dlouhých šest století se pak původní Velký rybník zmenšoval a postupně měnil v rekreační oblast, až před 170 lety stanul na jeho březích mladý český romantický básník. Okouzlen krajinou i přírodou nechal se inspirovat ke svému nejlepšímu literárnímu dílu. Proto dnes z přístaviště Hynek brázdí vody jezera od května do října vyhlídkové parníky s názvy Máj, Hynek a Jarmila, ubytování a restauraci nabízí hotel Karla Hynka Máchy a nad pláží ve Starých Splavech se vypíná Jarmilina skála.

Doksy a Staré Splavy

Věhlasné město Doksy na jedné straně jezera a letovisko Staré Splavy na straně druhé jsou si podobné jako nebe a dudy. Zatímco rušné Doksy spolu s přilehlými kempinky, pulsující dopravou a davy koupěchtivých návštěvníků se více než prázdninové oáze klidu a odpočinku podobají lidskému mraveništi, pohodové Staré Splavy stále ještě připomínají mimo hlavní komunikaci ostrůvek pokoje a míru. I když zejména o prázdninových sobotách, kdy se střídají rekreanti v týdenních turnusech, a také o Starosplavské pouti, dokážou automobily a motorky být i zde řádně nepříjemné.

Máchovo jezero - české moře.

Lidé šlapou na kolech z místních půjčoven, děti jezdí na kolečkových bruslích, malí i velcí hrají badminton a líný tenis na ulicích, kam automobily víceméně nesmějí. Kvetou adrenalinové sporty a lezení ve výškách. Na vodě šlapou ti, kdo si pronajali šlapadla, předhánějí se s veslaři na lodičkách a kánoích, za bezvětří také s katamarany, a společně krouží kolem dvou magicky přitažlivých bodů nad hladinou: Kachního ostrova a Myšího zámku. Racci se chechtají nad hlavami surfistů padajících co chvíli do vody, vosy obtěžují naháče na plážích i u bazénů, drobotina vřeští blahem na toboganu a čeština se mísí s němčinou a holandštinou ve frontách na zmrzlinu a pivo.

Je milé, že nabídka všeobecně dostupných požitků a radovánek u Máchova jezera se rok co rok rozhojňuje. Nové restaurace a cukrárny vyrostly a dál přibývají jako houby po dešti, stavějí se a renovují honosné domy či jen skromné zahradní ubikace, přezdívané jejich sezonními nájemníky "kozí chlívky". Ubytovatelé marně bojují s pořadateli diskoték, technoparty a různých jiných hudebních produkcí, které až příliš často burácejí dlouho do noci. Každý hledí, jak by si přivydělal. Slovenským obchodníkům s ovocem a zeleninou se vyplatí nabízet své výpěstky za pár korun tady, sedmdesát kilometrů severně od Prahy, když domácí pěstitelé a prodejci nejdou sami za zákazníky. Podobně Vietnamci dělají dobré obchody v místech, kde byly uzavřeny staré prodejny.

Rok od roku je na plážích více zábavy. Tuzemský návštěvník s potěšením konstatuje, že ačkoliv hranice s cizinou jsou blízko, nedochází k žádné invazi našich sousedů do těchto bohulibých končin české země, kam cesta z Drážďan trvá autem zhruba dvě a půl hodiny. Zahraničních turistů je zde pochopitelně o něco víc než v minulosti, cítí se pochopitelně o mnoho lépe než dřív, lépe bydlí a jedí, dvojjazyčné nápisy jsou samozřejmostí. Avšak již letmý pohled naznačuje, že turistická smetánka z Německa, Holandska a odjinud k nám nespěchá. Západoevropané jezdí k Máchovu jezeru především ušetřit a ujistit se, že jejich eura mají v Čechách sílu. A stačí podívat se na cestovatelské servery v němčině nebo holandštině, na kterých si návštěvníci vyměňují své čerstvé a konkrétní zkušenosti z návštěvy toho či onoho hotelu a restaurace, aby bylo zřejmé, že tito hosté odjíždějí od Máchova jezera v zásadě spokojeni. Jak by také ne: zkuste se místních pamětníků zeptat třeba na to, čím byl dříve zdejší hotel Port tonoucí v zeleni, nebo jak se původně jmenovala mamutí zotavovna Bezděz a kdo se do ní jezdil rekreovat.

Sinice

Je skutečností, že Máchovo jezero s oblibou vláčí na svých stránkách český tisk kvůli výskytu sinic ve vodě. Ano, podobně jako v bezpočtu dalších krásných vodních nádrží od Aše až po Horní Bečvu ani v českém moři pod Jarmilinou skálou se nedaří zatočit s touto metlou středoevropské turistiky. Na rozdíl od obhospodařovatelů mnoha jiných přírodních koupališť v ČR však podnikaví ubytovatelé kolem Kachního ostrova a Myšího zámku našli účinnou zbraň v boji se zeleným vodním zákalem - a tou jsou bazény. V deštivém a chladném létě představují jistotu za všech okolností a nejmladší pokolení jim dává přednost tak jako tak. A kromě toho, kolik je českých vodních nádrží bez zákeřných sinic, na něž by se v horkých letních dnech nevztahovalo ono kouzelné úřední varování "zhoršené smyslově postižitelné vlastnosti vody"?

Vyhlídka Lázeňský vrch

Nejlíbeznějším zákoutím Starých Splavů je vyhlídka zvaná Lázeňský vrch. Penziony s romantickými názvy tu vyrovnány vedle sebe zhlížejí na vodní hladinu, borové lesy, pískovcové skály a dominantu celého kraje, sedm set let starý gotický skvost Bezděz, na kterém o víkendu 12.-13. září budou letos naposledy bojovat šermíři při Dnech evropského dědictví.

Vodní plocha mezi zříceninami hradů Bezděz a Jestřebí.

Až vejde ve známost, že po pláži ve Starých Splavech se s oblibou léto co léto procházel herec Oldřich Nový, po tenisových kurtech proháněl své tělo spisovatel Karel Štorkán i jiné celebrity a že tu ve skutečnosti prožívají svá dobrodružství hrdinové kresleného Čtyřlístku(Blaťák = Máchovo jezero, Třeskoprsky = Doksy, Bezub = Bezděz), možná se dočkáme dalších kreativních názvů a pojmenování.

Foto: Lucie Pařízková, Petra Mášová, archiv, Robert Sedmík

Autor: Jiří Šlechta