Jezuitská pitva ve městě roku

28.04. 06:00 | Autor:

K titulu Historické město roku pomohla oblíbenému výletnímu cíli hlavně rekonstrukce bývalé jezuitské koleje. V ní byly před pěti lety odkryty vzácné manýristické fresky včetně překvapivého výjevu dvou knězů nad pitevním stolem – v době, kdy pitvat znamenalo rouhat se.

"Jezuité si jako uzavřená komunita očividně dělali, co chtěli," komentuje jihočeskou raritu akademický malíř Tomáš Švéda, který ji restauroval. „Já místnosti s freskou říkám Učebna – vyobrazená pitva podle všeho jezuitům sloužila jako didaktická pomůcka," domnívá se zkušený restaurátor, který zveleboval třeba Červenou Lhotu nebo pražské Ledeburské zahrady. Švéda byl jeden z prvních, kdo unikátní výjev po jeho odhalení v roce 2003 uviděl. Posléze se zpod 48 vrstev čtyř století včetně sazí a dehtu ze dvou požárů – vyloupla ještě obří malba na stropě vedlejšího refektáře. Trvalo tři roky, než oběma freskám vrátil předbělohorský glanc – pitva totiž pokrývá padesát metrů čtverečních, nástropní malba asi dvě stě.

Malba na stropě refektáře má dvě stě metrů čtverečních. Autor fresek? Po čtyřech stech letech neznámý. „Vilém Slavata, který se na panství přiženil, kolej bohatě financoval a předpokládá se, že si pozval umělce z Itálie. Ovšem pro důkazy by se muselo do jezuitských archivů do Paříže nebo do Vatikánu," vysvětluje Tomáš Švéda. Jezuiti se skalpelem jsou přímo součástí výstavních prostor Národního muzea fotografie, což je nová funkce bývalé kněžské koleje, přístupný je i refektář.

Milionový Fénix

Titul Historické město roku je odměnou za nejlepší péči o památky v rámci programu vyhlašovaného ministerstvem kultury. Za patnáct let se z vítězství radovala jak větší města jako Kroměříž, tak pětitisícová Česká Kamenice.

Pitva před restaurací. Zakrývalo ji 48 vrstev. Jindřichův Hradec opravuje památky v rámci programu od poloviny devadesátých let a nominován byl dvakrát – vítězství mu pokaždé těsně uniklo. „S třetí přihláškou jsme počkali, až budeme moci prezentovat něco zásadního, jako byla právě jezuitská kolej," říká Vladimír Krampera, který vede jindřichohradecké oddělení investic. Podle něj se účet za vytažení Fénixe jindřichohradeckých památek z popela zatím vyšplhal na 74 milionů – 44 milionů šlo z dotací, 30 z městské kapsy. Milion pro vítěze je milý, ale v opravách památek (na které je vázaný) se rozpustí jako cukr.

Dosavadní vítěz	rok
Svitavy	1994
Kadaň	1995
Třeboň	1996
Kroměříž	1997
Klášterec nad Ohří	1998
Kutná Hora	1999
Litomyšl	2000
Nový Jičín	2001
Prachatice	2002
Spálené Poříčí	2003
Františkovy Lázně	2004
Česká Kamenice	2005
Polná	2006
Jindřichův Hradec	2007

Že jde především o prestiž, potvrzuje i starosta vítěze roku 2005 České Kamenice Miroslav Weis. „Titul jsme se snažili marketingově prodat, ale zřejmě se nám to úplně nepovedlo – i proto, že jsme malá obec a marketing něco stojí. Do povědomí jsme se zkusili dostat spíš za evropské peníze. Nicméně cena by měla motivovat taky soukromé penziony, aby zajistily zábavu z vlasní iniciativy a nespoléhaly jen na město."

Estetikou k regionální hrdosti

Nečekaně emotivní význam měla soutěž pro vůbec prvního vítěze, Svitavy. Regenerací náměstí se sudetské město, po odsunu uměle zasídlené Čechy, občansky stmelilo. „S místem, kde nemáte po staletí hroby, se neidentifikujete, a tak jsme tu chtěli udělat něco pěkného," shrnuje Jiří Brýdl, starosta v roce 1994 i dnes. Opravu náměstí provedla radnice přes odpor vlastních občanů, kterým se nechtělo chodit přes rozbagrované náměstí a vůbec, ty strašné peníze by radši dali do nemocnice. "Po deseti letech jsme dělali sociologický průzkum a sto procent lidí bylo hrdých na to, jak hezké mají město," říká starosta.

Foto: archiv Jindřichova Hradce