Indiánoložka: co zavinil Vinnetou

Etnoložka a historička Markéta Křížová je specialistka na předkolumbovské i koloniální americké dějiny. Málokdo v Česku má takový přehled o indiánské historii a současnosti. V rozhovoru pro TÝDEN bourá vědkyně mýty, které do našich hlav zasel (nejen) Karel May.

Byli první Indiáni, se kterými jste se setkala, ti z knih Karla Maye?

Samozřejmě. Potom jsem v mayovkách začala hledat chyby. Ale když jsem jich našla dvacet, nechala jsem toho.

Jaké chyby si pamatujete?

Třeba, že se indiánský stopař neslyšně plíží prérií a má přitom na opasku nůž, tomahawk a na krku váček s medicínou... Tak zaprvé, takhle ověnčený by se nemohl neslyšně plížit. A zadruhé, váček s medicínou prérijní Indiáni (Markéta Křížová trvá - na rozdíl od pravidel českého pravopisu - na psaní Indián s velkým I, jako název nejstarších obyvatel amerického kontinentu, nikoliv jako označení "rasy", pozn. red.) nenosili, ten patří do oblasti Velkých jezer, a kdyby nosili, tak při plížení by jim drobet překážel. Je to většinou celá kůže stažená třeba z vydry nebo z ptáka, ve které jsou posvátné věci, žádné "léky". Nesedí ani názvy indiánských kmenů, ani jejich pohyb po území. A grizzly se při útoku nestaví na zadní!

Etnografii jste pak opravdu vystudovala. Byla jste i v několika severoamerických indiánských rezervací. Pamatujete si svůj první den v rezervaci?

Hurá, nadšení! Ale ještě ten den odpoledne mě děcka okradla. Byla jsem bílá, což se pro ně rovná "bohatá". Ukradli mi těch padesát dolarů, které jsem si doma těžce vydřela na brigádách, abych měla na útratu... Než jsme je chytili, stačily to naházet do automatů.

Tak jste hned přišla o iluze?

To ani ne, člověk jim to nemůže mít za zlé. Je to třetí, čtvrtá generace, která vyrůstá jen na podpoře, bez životního cíle a uplatnění. A pokud z rezervace odejdou, ztratí nárok na podporu a ve městě se většinou neuživí. Obtížně získávají vzdělání, práci jim dá málokdo. Říci, že se jedná o podobný problém, jako je u nás romská otázka, je sice zjednodušení, ale ne nesmyslné. Neexistuje žádné jednoduché řešení.

Jste autorkou mnoha knih, mimo jiné o Mayích a Aztécích, ke kterým má spousta lidí tendenci vzhlížet, stoupenci různých duchovních směrů hledají jejich odkaz. Jak na to pohlížíte?

New Age si krade leccos, vyzobává, co se mu hodí. Jeden čas byl v módě buddhismus, teď jsou v kurzu hlavně Toltékové a Mayové, pak třeba přijde řada na Aborigince (původní obyvatelé Austrálie, pozn. red.). New Age je především výpovědí o naší současné společnosti. Podle mě je to důkaz, že společnost nemůže fungovat bez náboženství, takže když zdiskreditujeme křesťanství, hledáme něco jiného, v co bychom mohli věřit.

Takové instantní duchovno.

Také to tak vnímám. Devadesát procent z toho jsou nesmysly a deset procent je vytrženo z kontextu. Třeba slavní Toltékové nejspíš nikdy neexistovali.

Myslíte údajný odkaz Toltéků z knihy Čtyři dohody, kterou v Česku zpopularizoval mimo jiné Jaroslav Dušek?

Ano. Moudrost Toltéků, to je jako by někdo přišel s tím, že Slavníkovci byli brutálně potlačeni Přemyslovci, protože uchovávali prastarou moudrost. Ta moudrost byla zčásti zničená, ale zbytky se uchovaly v nějaké lidové tradici, překonaly i zlé Habsburky a Marii Terezii, která nám vnutila školskou učenost. A já teď půjdu a budu sbírat ty střípky slavníkovské učenosti a vydám to jako soubor moudrosti. Na Toltéky se Aztékové odvolávali jako na své mytické předky, ale tím si jen legitimizovali vládu nad Mexickým údolím. Celé to stojí na vodě.

* Proč nemůže být Vinnetou "typický" Indián? 

* Bývali Indiáni skutečně mírumilovní?

* Proč děti Siouxů nepláčou?

* Kdo zastavil rituální vraždy mladých dívek v Mexiku?

* Má vědec právo zasahovat do života komunity?

Celý rozhovor s Markétou Křížovou o severoamerických i jihoamerických Indiánech a o mýtech a předsudcích si můžete přečíst v pondělním vydání časopisu Týden.

Čtěte dále

další zprávy