Hospody Latinské Ameriky a pivo se zmrzlinou

30.10. 07:30 | Autor: Libor Hruška

Pivo s rozmixovaným syrovým vajíčkem, víno s fernetem a se zmrzlinou nebo kukuřičný nápoj, jehož kvašení se urychluje pomocí lidských slin. I tyhle drinky na vás čekají v barech a hospodách Jižní a Střední Ameriky, stačí jen širokým obloukem obejít načančané podniky pro turisty a vyrazit tam, kde se scházejí místní. Snad váš žaludek tuhle velkou porci exotiky zvládne.

Připadá vám německý zvyk míchat pivo s kolou nebo limonádou jako barbarství? Zajeďte si do Latinské Ameriky a budete k našim západním sousedům hned mnohem shovívavější. Za oceánem totiž narazíte na pivní koktejly, jejichž konzumace je pro konzervativního českého pivaře opravdovou zkouškou odvahy.

Nejslavnější z těchto drinků je bezesporu mexická michelada, jejíž přesné složení se sice liší bar od baru, ale nikdy v ní nechybí led, citron a sůl, kterou se obkrouží hrdlo půllitru. Do michelady se přidává také maggi, worcester nebo sojová omáčka a speciální rajčatový džus, takže se výsledný mix chuťově blíží k Hemingwayově oblíbené Bloody Mary. V překladu znamená michelada „moje ledové pivo" a sláva tohoto nápoje už dávno překročila hranice své rodné země - dnes ji vyrábějí i nadnárodní pivovarnické kolosy, jako je například americký Budweiser.

„Magický voko“ z chilského piva.

Připravte se na Zemětřesení

V míchání koktejlů z piva ale nezůstávají pozadu ani v Americe Jižní. V Bolívii vám do piva rozmixují syrové vajíčko nebo zamíchají sklenici mléka, v Chile zas narazíte na obdobu našeho magickýho voka, které proslavil Roman Skamene ve filmu Bony a klid. Mátový likér se tu ale nespouští na dno půllitru, od barmana dostanete zvlášť ještě třetí skleničku, ve které si oba nápoje podle vlastní chuti namícháte. Hodně populární je v Chile také pivo s Fantou, které tu místní dokonce někdy popíjejí z třílitrových skleněných džbánků.

„Zemetřesení“ s brčkem a kopečkem zmrzliny a chicha.

Točenému pivu se tu říká schop, takže výsledný mix dostal poněkud matoucí jméno fanschop. Zajímavé drinky se ale v Americe samozřejmě nedělají pouze z piva. Módním pitím, o kterém referují všechny turistické průvodce, je dnes v Santiagu de Chile koktejl terremoto, který se míchá z vína, fernetu a ananasové zmrzliny. Terremoto ve španělštině znamená zemětřesení, a pokud to s ním přeženete, rychle poznáte proč.

Chicha i se slinami

Jedním z nápojů, který můžete vyzkoušet skoro po celé Latinské Americe od jižního Chile po Mexiko, je chicha. Nikdy si ale při objednávce nemůžete být stoprocentně jistí, co vám vlastně na stůl přinesou. V Chile se chicha dělá buď ze zkvašených jablek nebo z vinné révy, v Panamě slovo chicha označuje všechny nealkoholické ovocné šťávy a lihuprostá je i kukuřičná chicha chemicky růžové barvy, která se prodává na nikaragujských tržištích.

Vyhlášenou specialitou je především mírně alkoholická kukuřičná chicha, která kdysi bývala posvátným nápojem Inků a i dnes ji můžete ochutnat například v Peru, v Bolívii nebo v Kolumbii. Kromě častěji používaného způsobu výroby, při němž se kukuřice nejprve nechá naklíčit, svaří se a následně se dá zkvasit, existuje ještě jedna méně vábná varianta, při které výrobce kukuřici nejprve rozžvýká, sliny pak urychlují fermentaci.

Na malou? Stačí jeden krok

Mekkou milovníků kukuřičné chichy je bolívijská Cochabamba, kde se tento superlevný nápoj chuťově připomínající zkyslé pivo konzumuje opravdu ve velkém. Chicha se servíruje ve velkých džbánech s jednou kokosovou skořápkou místo sklenic, což je geniální obchodní tah. Zatímco jeden pije, ostatní spolustolovníci ho popohánějí, aby si pospíšil a co nejdříve tak přišla řada i na ně.

Záchod v rohu baru – Guatemala.

Hosté bývají často úplně namol už dopoledne a navzájem se zvou na další a další džbánky. V jednom z podniků na předměstí Cochabamby jsme dokonce zahlédli trojici Bolívijců, která si objednala chichu do velkého plastového kýblu na vodu a házela furiantské pohledy k okolním stolům. Podnikům, kde se konzumuje výhradně chicha, se říká chicherías, a neodmyslitelně k nim patří také mokrá ulepená podlaha, která vzniká bolivijským zvykem rituálního odlévání části alkoholu na podlahu. Bohyni plodnosti Pachamamu (Matku Zemi) takto Bolivijci uctívají také pivem a jinými nápoji, takže i v obyčejných hospodách bývá k večeru problém odlepit se od podlahy.

Tyhle bolívijské „restaurace" jsou však pouze slabým odvarem toho, co zažijete v guatemalských barech, kterým se říká cantinas. Ženy do těchto machistických hospod sice nemají striktní zákaz vstupu, ale zkuste vzít slečnu na drink do podniku, v jehož rohu hned vedle posledního stolu stojí záchodová mušle...

Foto: autor

Autor: Libor Hruška