Dvě významné pařížské památky se zbaví lešení

27.07. 11:14 | Autor: ČTK

Francouzská metropole se zanedlouho bude moci znovu pyšnit dvěma památkami, které byly řadu let skryty pod lešením. První - věž svatého Jakuba - nebylo nikdy možné přehlédnout.

O druhé - Bernardinské koleji - donedávna věděli jen zasvěcenci, ale už v září se její jméno dostane do povědomí široké veřejnosti nejen ve Francii, ale i jinde ve světě. Bude to totiž první zastávka papeže Benedikta XVI. během jeho návštěvy Francie.

Nápadná věž sv. Jakuba, která se osamoceně tyčí do výšky 60 metrů uprostřed stejnojmenného náměstí poblíž radnice, byla v lešení plných sedm let, z toho první víc než čtyři roky preventivně. Z bohatě zdobené stavby, postavené před 500 lety ve stylu plaménkové gotiky, začaly totiž navzdory předchozímu několikerému restaurování znovu padat kameny a ohrožovat chodce.

Vlastní práce začaly až předloni na jaře. Každý kámen byl očištěn, nejvíc narušené byly nahrazeny novými a téhož se dočkaly i sochy, chrliče a zdobné detaily na fasádě. Některé sochy byly nahrazeny kopiemi, svatý Jakub na vrcholu věže dostal novou kamennou hůl. Očištěny a restaurovány byly i vitráže.

Věž je už několik týdnů z velké části znovu odhalena a je vděčným objektem fotografů. Zbývá dokončit už jen práce v přízemí a upravit okolní parčík. To by mělo být hotovo do března 2009. Obnova, která bude stát v přepočtu asi 200 milionů korun, uvede věž do stavu, v jakém byla po svém prvním restaurování v 60. letech 19. století.

Věž, původně zvonice, je jediné, co zbylo z kostela sv. Jakuba Většího, nebo také sv. Jakuba "od řezníků" (Saint-Jacques-de-la-Boucherie), protože ho dal postavit pařížský cech řezníků. Kostel byl zničen během francouzské revoluce.

Kolej sloužila i jako vězení

Pohnutou minulost má i Bernardinská kolej, založená už v roce 1247 na levém břehu Seiny, poměrně nedaleko od katedrály Notre-Dame. Přilehlý kostel hodně utrpěl za revoluce a definitivně vzal za své začátkem 19. století, když se prorážel bulvár Saint-Germain. Kolej, která ve středověku vychovala tisíce cisterciáckých mnichů, včetně pozdějšího papeže Benedikta XII., sloužila postupně jako vězení, hasičská kasárna i jako internát policejní školy.

Obrat nastal na přelomu minulého a tohoto desetiletí z podnětu tehdejšího pařížského arcibiskupa, kardinála Jeana-Marie Lustigera. Budovu koupilo arcibiskupství a s městem a se státem dohodlo rozsáhlou rekonstrukci v přepočtu za skoro 1,2 miliardy korun. Z koleje se stane kulturní instituce pařížské diecéze, která z ní chce udělat podobné duchovní centrum, jakým byla před 700 lety. Náplní bude teologické vzdělávání, odborná kolokvia, ale i koncerty a výstavy moderního umění.

Teď se tam finišuje. Budova v přísném slohu cisterciácké gotiky, která pomíjela jakékoli ozdoby, aby mnichy nic neodvádělo od zbožného rozjímání, už se skoro vyloupla z lešení a před dokončením jsou i úpravy jejích katedrálu připomínajících interiérů. Rozsáhlé práce zahrnovaly i stabilizaci stavby, která byla vybudována na měkkém, kdysi často zaplavovaném podloží, a zbourání jednoho domu v sousedství, aby byl ke koleji lepší přístup a byl na ni lepší pohled.

Klíčové datum je 12. září. Jmenovec někdejšího papeže vzešlého z této koleje Benedikt XVI. se v ní ten den zastaví hned po příletu do Paříže, aby z její půdy přednesl projev věnovaný světu kultury. Krátce nato bude instituce otevřena pro veřejnost.

Foto: wikipedia.com, earth-photography.com

Autor: ČTK